Bradavice a Já

Noví Přátelé, Nový Začátek

Ráno jsem se probudila vyspaná do růžova, takže se mi fakt nechtělo z postele. Jenže na první hodinu jsem měla dorazit v devět hodin a to na přeměňování s Mrzimorem. Náhle jsem si uvědomila, že vlastně nebudu ve třídě s Kate a Sally, jelikož jsou prváci! Ale ne, s kým budu sedět a s kým se budu bavit?! Počkat. Můžu požádat o jejich přezkoušení z učiva prvního ročníku, aby mohly svůj ročník přeskočit a být se mnou v druhém! Okamžitě jsem vyskočila z postele, upravila jsem se, probudila holky a vysvětlila jsem jim můj plán:,, Holky, jelikož jste v prvním ročníku a já ve druhém, říkala jsem si, že by jste mohly přeskočit svůj ročník a dostat se do toho mého. Naučila by jsem vás vše co jsme se učili minulý rok a kdyby to nestačilo, zaručila by jsem se za vás. Co myslíte? " holky na mě nadšeně koukaly a nastejno vykřikly:,, Ano!" Po naší dohodě jsme vyšly směr ředitelna a já jím dávala rychlý kurz kouzlení cestou. Překvapilo mě, že jsou velice nadané a učenlivé. Kouzlo Wingardium Leviosa zvládly na druhý a třetí pokus a ohledně dějin, jsem jim moc říkat nemusela. Připravovaly se na školu už dlouho, takže věděly skoro vše. Stejně na tom byly i s kouzly, učily se totiž stejně jako já napřed, takže jsem je toho nemusela učit moc. Než jsme došly až k ředitelně, byla jsem s nimi spokojená. Naštěstí profesor Brumbál náš požadavek přijal a sám se narychlo ujal přezkoušení. Holky všechno zvládly, ale pak přišel kámen úrazu. Brumbálova speciální otázka, která zněla: ,, Jaký je smysl kouzel? " Toto téma jsme se minulý rok neučili a ani to nebylo třeba. Každý má totiž na tuto otázku jinou odpověď, tudíž žádná odpověď není úplně správná. Kate se na chvíli zasekla, ale Sally pochopila. Svou odpovědí ukázala část svojí duše, která skrývala inteligenci smíšenou se schopností soucítit. Vypadalo to, že je s její odpovědí spokojen a tak se Sally postavila vedle mě. Kate ale vypadala, že to nezvládne. Snažila se něco říct, ale nešlo ji rozumět. Brumbál nám mezitím vysvětlil, že tato otázka dokáže odhadnout duševní vyspělost dětí. Ty které hned odpovědí, jsou schopné přejít do vyššího ročníku. Ty které ale strnou, neschopné cokoliv říct, toho schopné nejsou. Když už chtěl Brumbál odvést Kate k ošetřovatelce, tak se najednou jako by probudila. Přestala se třást a odpověděla. Brumbál se ještě chvíli nemohl rozhodnout, ale nakonec ji poslal k nám.,, Zvláštní " mumlal si a celkově to vypadalo jako by se tohle ještě nestalo. Já jsem ale věděla proč to nakonec zvládla. Část její duše, kterou ukázala, v sobě totiž skrývá velikou loajálnost k přátelům, díky které to zvládla. Profesor Brumbál mi podal nějaké pergameny,které mám předat profesorům, aby se Kate a Sally mohly učit s námi už dnes. Když jsme vyšly z ředitelny, podívala jsem se na hodiny. Bylo za pět minut devět. Ještě že jsme si s sebou vzaly věci na učení. Bohužel mi až teď došlo, že ony mají vlastně učebnice do prvního ročníku. A takhle narychlo je nemáme jak koupit, přičemž já žádné kouzlo na přeměnění knihy na jinou knihu neznám, takže si teď chvilku budou muset vystačit s mými učebnicemi. Nakonec jsme se s tím všechny smířily a trošku jsme se uklidnily. Klid však vzápětí vystřídala panika, jelikož jsem se koukla na hodinky a zjistila jsem, že je za jednu minutu devět a my jsme pořád strašně daleko. No nic, asi jim budu muset říct, že jsem jedna z předurčených a že mám schopnost nadlidsky rychlého běhu. Zhluboka jsem se nadchla a všechno jsem jim vyklopila. Sally byla nadšením bez sebe a chtěla to ukázat, za to Kate byla..... No řekněme že byla ještě nadšenější než Sally, což se mi mimochodem ještě před pár okamžiky zdálo nemožné. Nicméně kvůli našeho časového skluzu jsem se rozhodla vyzkoušet něco, co jsem ještě nezkoušela a nevím jestli to půjde. Vzala jsem si Kate na záda a Sally jsem řekla ať tady počká. Pak jsem se rozběhla. Svištěla jsem si to chodbami až k učebně přeměňování. Tam jsem Kate vysadila a už jsem si to svištěla zpátky. Když jsem doběhla za Sally, což bylo asi jen za pár vteřin, neobtěžovala jsem se ani si ji posadit na záda, prostě jsem ji jen popadla a dál běžela. K učebně jsme doběhly za pár chvil a já jsem se podívala na hodinky. Pořád za jednu minutu devět! Hustý! Od minulejška jsem se zlepšila! Se Sally jsme vstoupily dovnitř a tam na nás mávala Kate, že si máme sednout k ní. Bohužel dřív než jsme k ní stihly dojít, sedla si k ní naše spolužačka. Omluvně jsme se na ni usmály a sedly jsme si za ni. Těsně po tom přišla do třídy paní profesorka McGonagallová a už už nám chtěla začít vysvětlovat učivo, které jsem se stejně nabiflovala už předevčírem, když si všimla Kate a Sally. Zvedla jsem se tedy a donesla jsem jí jeden ten pergamen. Profesorka nad tím jen povedla obočí a dále se k tomu nevyjadřovala. Spolužáci však už tak diskrétní nebyli, jelikož když se už asi po páté ptali (samozřejmě že ne mě) jaktože tady jsou, musela udělat profesorka McGonagallová jistá opatření, takže teď mají všichni co vyrušovali školní trest a my máme svatý klid. Hodina byla o teoretické přípravě na přeměnu čehokoliv kromě přírodních živlů v kámen. Formule zní Duro a pohyb rukou je minimální. Stačí jednou mávnout. Po celou dobu jsem se na stranu Mrzimorců ani nepodívala a úspěšně jsem Terku ignorovala, ostatně Terka dělala to samé. Když hodina skončila, šly jsme čekat před skleník číslo 3, kde máme mít další hodinu společně s Nebelvírem. Jelikož jsme měly ještě chvilku čas, našla jsem si na zemi klacek a použila jsem tu novou formuli. Ani jsem se nenadála a místo klacku byl přede mnou pěkně velký balvan a jelikož to nebyl zrovna drobeček, tak si ho samozřejmě všichni všimli. Bohužel ještě neznám zaklínadlo na proměnu kamene zpátky v klacek, takže jsem ho jednoduše přenesla o kousek dále. Pak jsem to zkusila znovu. Tentokrát jsem do kouzla dala tolik síly, kolik jí potřebuji k přeměně na kámen, tak velký jak chci. Naštěstí se mi to povedlo. Přede mnou na zemi ležel kámen velikosti brambory, přesně jak jsem chtěla. To už k nám ale mířila profesorka Prýtová a my jsme vešli do skleníku.,, Vítejte v novém školním roce. Prosím oblečte si tyto speciální obleky proti špíně z rostlin a klapky na uši a postavte se do řad podél stolu. Budeme přesazovat Mangragory. " oznámila nám Prýtová. Všichni bez reptání uposlechli a za chvíli jsme už stali vyrovnání v řadách podél stolů. Prýtová se nás ještě zeptala na nějakou otázku a já jsem jako vždy správně odpověděla. Pak nám Prýtová ukázala jak máme vyndat Mandragoru a jak ji přesadit. Jakmile Mandragoru vyndala ozval se hrozný zvuk, který vycházel z oné kouzelné bylinny. Měla jsem pocit, že mi puknou uši a to jsem si klapky narazila až úplně na uši. Myslím že to na mě působilo více než na ostatní a až pozdě jsem si uvědomila proč. Ráno jsem si před snídaní dala nějakou mudlovskou rostlinu na zlepšení sluchu, aby jsem mohla vyposlouchat nějaké další zajímavosti. Bohužel jsem nepředpokládala, že to bude fungovat až tak dobře. Ale ted už je pozdě litovat svého rozhodnutí. Chvíli jsem se ještě držela, ale cítila jsem na sobě, že už to dlouho nevydržím. Chvíli před tím než jsem upadla do bezvědomí, se mě Sally zeptala jestli jsem v pořádku.,, N.. n... n... ne...... " snažila jsem se vykoktat svou odpověď, jenže v tu chvíli jsem omdlela. A pak už bylo jen černo.................................