#28/ Sbohem

34 3 12
                                    

~Pohled Gerarda~
Neohrabaně jsem vytáhl jednu cigaretu z krabičky a přiblížil k ní zapalovač. Potahoval jsem kouř mezitím, co začalo pršet a déšť mi promočil celé tričko. No výborně. Teď mi vyhasla i cigareta. Naštvaně jsem ji odhodil z balkónu a dal si ruce v bok.
Najednou mě zezadu obejmuly 2 ruce, které se mi obmotaly kolem pasu a teplý dech hřál můj krk.
,,No tak Gee..." oslovil mě Frank a jemně pohladil po rameni.
,,Pojď dovnitř, nebo tu celý promrzneš."
Zněl starostlivě, proto jsem ho poslechl a vrátil se do ložnice, kde jsem si lehl na postel a sundal své mokré tričko.

Za chvíli přišel Frank a nejistě se posadil vedle mě.
,,Nechtěl jsem tě naštvat." zašeptal a smutně na mě pohlédl. Instinktivně jsem ho chytl za ruku a řekl: ,,Neomlouvej se Frankie... choval jsem se jako idiot. Nevím, co to do mě vjelo."
Usmál se a lehce mě políbil na čelo, jeho smutný pohled zmizel.
,,Bude to dobrý Gee, jasný? Ihned jak dorazím, začnu hledat tu nejlevnější letenku, abych se co nejrychleji dostal zpět k tobě." ujistil mě.
Věřil jsem mu, ale stejně jsem měl stále ten divný pocit. Každopádně jsem přikývl na znamení souhlasu a pořádně se k němu přitiskl.
,,Jen mi slib, že budeš opatrný a že mi každý den zavoláš." řekl jsem prosebně.
,,Slibuju Gee, každý den chci slyšet tvůj hlas." odpověděl a zpevnil naše objetí.

Doufám, že bude brzy zpět. Sice ještě ani neodletěl, ale už teď mi chybí. Bojím se o něho, bojím se o svého malého Frankieho, protože vím, že svět je ošklivé a nebezpečné místo. A on je to jediné světlo, které mě vede tou tmou.

Domluvili jsme se, že mu zítra pomůžu zabalit kufr a také ho odvezu na letiště. Potom se už s ním pouze rozloučím a nechám ho jít...

~Pohled Franka~
Jeho reakce byla horší než jsem čekal. A to mě vykolejilo. Vůbec jsem nevěděl, co mám říct, natož co mám udělat. Přece jsem nikdy v takové nepříjemné situaci nebyl, proto mě to zaskočilo.
Vím, že teď zažívá těžké období s jeho matkou a není psychicky vyrovnaný... to je asi jeden z hlavních důvodů, proč reagoval, tak naštvaně a vystrašeně. Cítím se jako dobrý přítel? NE. Nechci ho tu nechávat samotného, chci ho vzít s sebou, i když vím, že nemohu. Bojím se, že se něco stane, něco zlého. Nevím proč, jen mám takový divný pocit.

Sice jsem mu to nakonec vysvětlit a Gee se mi dokonce omluvil, ale cítím, jak je to mezi námi napnuté. Ještě před hodinou byl náš vztah naprosto uvolněný, ale teď je napnutý jako struna mé kytary. A víte, co mě děsí nejvíc? Že se může kdykoliv přetrhnout.
Ehh, ale co to sakra říkám?! Měl bych myslet pozitivně. Přísahám bohu, že Gerarda Arthura Waye miluju jako nic jiného na tomto světě. On je můj život, moje štěstí, moje duše. Bez něho by byl tento svět pouze šedé místo bez života, ale teď hraje tisícemi barvami a já jsem neskutečně šťastný, že ho můžu sdílet s ním. Tenhle svět je ošklivý, ale Gerard je pro mě krásný...

Druhý den
Ráno 7:05

,,Ukaž, pomůžu ti." řekl Gee a vytrhl mi jeden kufr z mé ruky, která ho pevně svírala. Jemně jsem se usmál a povolil ruku. Teď už mohla být volná.

,,To je všechno, můžeme jet." řekl jsem, když už byla všechna má zavazadla v kufru auta. Gerard přikývl a nastoupil do auta. Sedl jsem si vedle něho a zapl bezpečnostní pás.
Podíval jsem se na hodinky a zjistil, že je 8:15. Letím až v 10:20, takže mám poměrně dost času.

,,Zesil to!" vykřikl jsem, když jsem v rádiu zaslechl písničku "Forever and one" od Helloween. Gee protočil oči a okamžitě splnil mé přání.
,,Víš, že se už docela těším až mi zmizíš z auta?" zašeptal a zasmál se.
,,Neboj, už jen pár kilometrů a zbavíš se mě." ujistil jsem ho a opatrně se dotkl jeho ramene. Mírně se otočil a udělal svůj smutný pohled. Aww vypadal jako malé štěňátko.
Neodolal jsem a políbil ho na tvář. Všiml jsem si, jak se jeho koutky úst rozšířily... já věděl, že ho aspoň na chvíli donutím k úsměvu! Xoxo

~Pohled Gerarda~

Letiště

Začínám to místo nesnášet. Jen tak si mi dovolí ukrást přítele! Co si o sobě vůbec myslí?! Ale ještě více než tohle místo začínám nesnášet Dannyho. Vím, že bych neměl. Vždycky to byl náš kámoš... i když občas se choval divně. Jako idiot. A proč na svou svatbu pozval jenom Franka? Víte, tohle mi vrtá hlavou. Proč ho musím pustit samotného?

,,Gee, jestli chceš, tak už můžeš jet domů. Zvládnu to." vyrušil mě z mých myšlenek Frankův hlas.
,,Ne, chci s tebou být až do úplného konce." odbil jsem ho jistým hlasem.
,,Do jakého konce Gee? O čem to mluvíš?" zeptal se zmateně Frank a přistoupil ke mně blíže.
,,Támhle je tvé letadlo Frankie, měl bys jít." řekl jsem a ukázal na jeho letadlo, které přistálo na dráze.
,,Neodpověděl si na otázku Gee." nálehal stále.
,,Frankie, miluju tě a nezlobím se na tebe, jasný? Hlavně ať dorazíš a napiš mi jestli jsi v pořádku." zašeptal jsem mu do ucha a pořádně ho obejmul.
,,Já tebe taky, brzy se uvidíme." slíbil a políbil mě na rty. Užíval jsem si to a snažil se si ten polibek udržet, co nejdéle v hlavě. Nevím, kdy ho budu moct znovu políbit.
,,Sbohem Frankie..."
,,Gee! Počkej!" zastavil mě a rychle chytl za ruku. Zmateně jsem se otočil a pohlédl mu do očí.
,,Takhle budeš mít část mě vždycky u sebe." řekl a dal mi do ruky jeho černou kytaru. Pevně jsem ji stiskl a Franka pohladil po tváři. Byl neuvěřitelně krásný. Ostatně jako vždy.
,,Miluju tě." zašeptal jsem a opět ho jemně políbil na rty.
Po krátkém polibku jsem se otočil a pomalu odcházel pryč z té obrovské haly.
Do očí se mi začaly hrnout slzy, které jsem se snažil marně potlačit. Už zase ten stejný pocit hořkosti v ústech... V tu chvíli jsem se nějak nemohl ovládat. Zašel jsem za nejbližší roh, kde jsem se jako nějaký domeček z karet sesunul k zemi a slzám nechal volný průběh. Položil jsem si obličej do dlaní a ztěží dýchal... všiml jsem si, že se na mě ostatní kolemjdoucí divně dívají, ale úspěšně jsem je ignoroval a zůstal ležet na studené zemi pokrytou nepatrnou vrstvou sněhu.

Krásný středeční večer Killjoys! Nevím jak vy, ale já teprve teď jedu ze školy a jsem totálně unavená😫 ale i přes tu pro vás mám další kapitolku!❤❤❤ snad se bude líbit a jako vždy mě tak hezky podpoříte, abych měla aspoň trochu té pozitivní energie.

Sbohem killjoys🤘💔🌹
Vaše crow💀

Frerard F.O.R.E.V.E.RKde žijí příběhy. Začni objevovat