Frerard F.O.R.E.V.E.R

#5/ Nosíš moje tričko?

~Pohled Franka~
Dneska už od rána uklízím, protože Gee má přijít na návštěvu. Ehh tedy vlastně jen pro tričko, ale mohl by se chvíli zdržet... hmm nebo i déle.

Už jsem utřel prach, vyluxoval a vytřel podlahu snad v jakékoliv části svého bytu. Dokonce jsem ustlal i postel a to jsem nedělal sakra dlouho! Tak si toho važ Gee!

Mám opravdu skvělou náladu, ještě ze včerejška. Myslím, že včera jsme si byli já a Gee tak blízcí, jako ještě nikdy v životě.
Včerejšek mi dal malou naději, že Gee se mnou sdílí stejné pocit, že mě má možná radši než jen jako kamaráda.
Začínám si všímat způsobu, jakým se na mě dívá a tomu podivnému úsměvu, když říká "Frankie".

Hmm měl bych vzít víno, i když Gee nepije? Zkusit to můžu, ale raději mu vezmu i to jeho oblíbené latté, to je jistota.
Když jsem byl rozhodnutý, přešel jsem do ložnice, abych se převlékl. Sundal jsem ze sebe tílko a oblékl si tričko... ale né moje, oblékl jsem si Gerardovo tričko, které jsem mu měl dnes vrátit. Bude to těžké loučení, to tričko jsem si opravdu oblíbil, protože z něho cítím vůni Gerarda. Ehh dokonce jsem s tím tričkem spal, bylo položené na druhé půlce mé postele!

To je asi druhá věc za kterou se ve svém životě stydím. Ta první je samozřejmě to, že asi miluju Gerarda.
Asi? Určitě! Jen se bojím si něco takového vůbec přiznat.

Když jsem měl na sobě to úžasné tričko, oblékl jsem si opět své černé roztrhané džíny a vydal se do města koupit víno a kafe. Víno jsem koupil hned, ale potom mě čekal trochu složitější úkol. Musel jsem jít do Starbucks pro latté.

Celou cestu jsem se modlil, aby mě nepotkal Gee a neviděl mě, že jen tak chodím po městě s jeho tričkem. A ještě nervóznější jsem byl, když jsem vstupoval dovnitř, protože vím, že Gee kafe miluje a chodím sem opravdu často.

Rozhlédl jsem se po kavárně, a když jsem nikde neviděl Gerarda, přistoupil jsem k pokladně.

,,Dobrý den, copak si dáte?" zeptala se mě slečna za pultem a mírně se pousmála.
,,Dobrý den, dal bych si Chai tea latte." odpověděl jsem a úsměv jí oplatil.
,,Dobře a vaše jméno?" řekla a tázavě se na mě podívala.
,,Fr... ehh teda Gerard." vykoktal jsem a prohrábl si vlasy.
,,Děkuji." odpověděla a mile se na mě usmála. Bože, cítil jsem se jako idiot, pokud ví kdo jsem, tak je asi dost zmatená.

Za chvíli už jsem držel svoje latte (ehh teda spíš Gerardovo latte😅) v ruce a mohl konečně odejít. Cestou domů jsem dostal úžasný nápad. Uvařím pro Geeho večeři!

~Pohled Gerarda~
Vstal jsem kolem 1 hodiny (né ráno!😂) a uvařil si kafe. Jak já miluju kávu! Sice to nemělo na Starbucks, ale i obyčejné cappuccino mi stačilo. S kávou jsem si sedl na balkón a z výšky pozoroval lidi, kteří se hnali z práce, nebo do práce. ,,Ještě, že já nemusím." řekl jsem potichu a spokojeně se usmál. Je super mít 2 měsíce volno, kapelu sice miluju a už teď mi chybí, ale občas chci mít čas jen pro sebe. Heh a Franka?😂😏
Když jsem dopil cappuccino, opět jsem zašel do bytu a prázdný hrnek uklidil do myčky. ,,Je tu trochu ticho.," pomyslel jsem si a nervózně přešlápl. Občas přemýšlím, že bych si pořídil třeba kočku, nebo papoušky, abych tu nebyl tak sám. Sice mě někdy chodí navštěvovat mamka, ale ta tu také není pořád.
Momentálně mi k prolomení ticha stačí televize, nebo rádio, na kterém hraje stále Metallica. Někdy si dokonce povídám sám se sebou, ale to občas dělá snad každý, ne?

,,Hmm, co si udělám k obědu?" zeptal jsem se sám sebe a poškrábal se na zátylku. Otevřel jsem lednici ve které skoro nic nebylo. Chvílí jsem čekal a za pár minut ji otevřel znovu, ale nic se nestalo a žádné jídlo se tam magicky neobjevilo. Divný...
,,Myslím, že umřu hlady." řekl jsem a naštvaně zabouchl lednici.
Když jsem procházel kolem otevřené skříňky v kuchyni, něčeho jsem si všimnul. ,,Aaa sušenky!" vykřikl jsem a rukou "znásilnil" skříňku, abych vyndal své oblíbené sušenky.