Frerard F.O.R.E.V.E.R

#15/ Naše budoucnost

~Pohled Gerarda~
Poté, co jsem tak nešikovně uklouzl a dojel téměř až na druhou stranu pokoje, musel jsem se smířit s tím, že jsem prohrál a do sprchy půjdu jako druhý. Ten skrček vyhrál! A zaslouženě... nezbývalo mi tedy nic jiného než čekat, čekat a čekat.
Posadil jsem se na menší gauč uprostřed obýváku a začal si číst nějaký francouzský magazín. Neustále jsem kontroloval hodiny visící na zdi a tipoval, kdy asi Frank vyleze ze sprchy. 5 minut? 10? 15 minut? Co já vím, jak se dlouho sprchuje. Hlavně ať mu to moc dlouho netrvá, protože já se také těším do sprchy!
Najednou se z koupelny začaly ozývat podivné zvuky. Sakra Frankie, co tam děláš?! Odložil jsem magazín a pozorně se zaposlouchal do toho divného zvuku. Vstal jsem z gauče a přišel blíže ke dveřím, abych lépe slyšel. Když jsem zjistil, co to je, musel jsem se smát, nehorázně smát. On si zpívá ve sprše! Nemám ponětí, co to bylo za písničku, ale její melodie byla celkem chytlavá, takže jsem se bezmyšlenkovitě začal pohupovat v kolenou a luskat prsty.
Škoda, že za pár minut skončil, opravdu mu to šlo. Zamiloval jsem si zpívajícího Franka Iera ve sprše. Trochu zklamaně jsem odkráčel do obýváku a opět si sedl na gauč, kde jsem měl už vytlačené místo od svého zadku.
To nudné čekání mě nebavilo! Vůbec mě nebavilo! Už jsem chtěl volat poldy, že mého přítele unesli mimozemšťané, protože už přes 20 minut nevyšel z koupelny, ale najednou se otevřely dveře a v nich stál Frank s ručníkem obmotaným kolem pasu. Nebudu vám lhát... byl sexy, tak zatraceně moc sexy. Ale já byl přeci "naštvaný", proto jsem musel přestat obdivovat jeho krásu a začít jednat.
,,No konečně! Byls tam skoro půl hodiny, co ti sakra tak dlouho trvalo?" vykřikl jsem a ihned vystřelil z gauče.
,,Jak vidíš, tak jsem se sprchoval." odpověděl a ukázal na své ještě vlhké vlasy, které se mu lepily na bledou kůži a tvořily s ní dokonalý kontrast.
Probodl jsem ho pohledem a šel směrem k němu. Když jsem kolem něho procházel, chytl mě za zápěstí a natočil mě čelem k němu. Nyní jsme si hleděli přímo do očí a já napjatě čekal, co se bude dít dál. Natiskl se ke mně celým tělem, cítil jsem chladivé kapky vody, které po něm pomalu stékaly až na mě, bylo to příjemné, z každé kapky jsem cítil neskutečně velkou dávku energie. Dlouze mě políbil na rty a když se oddtrhl, tak mi zašeptal do ucha: ,,Jdi se osprchovat Gee, mám potom ještě jisté plány a chtěl bych je stihnout."
Přikývl jsem a nemohl jsem si odpustit dotknout se aspoň jednou jeho vlhkých vlasů. Zasmál se a přešel do ložnice, kde za sebou zabouchl dveře.
Jisté plány? Co tím má asi na mysli? Nejrychlejší způsob jak to zjistím je ten, že se půjdu osprchovat, přesně jak chce, no a potom mi snad vše vysvětlí. Vešel jsem do koupelny a doslova ze sebe odhodil oblečení.
Narozdíl od Franka jsem byl hotový za 5 minut, protože jsem celý hořel nedočkavostí a touhou vědět, co má na mysli.

,,Tak jsem tu." řekl jsem a otevřel dveře od ložnice.
,,Sakra Gee, lekl jsem se tě!" vykřikl Frankie a celý nadskočil.
,,Promiň Frankie, nechtěl jsem tě vyděsit."
,,V pohodě, už jsem to rozdejchal."
,,To je dobře, tak teď mi už můžeš říct, co máš v plánu."
Chvíli si mě přeměřoval pohledem a podivně se usmál, nakonec se nadechl a řekl: ,,Půjdeme ještě ven, jen my dva Gee, ráno jsem objevil jedno hezké místo a chci ti ho ukázat."
,,Dobře, tak já se obléknu a můžeme vyrazit."
Na to Frankie jen přikývl a všiml jsem si, že se mu radostně rozzářily oči. Šel jsem si pro věci, které byly ještě v kufru (ještě jsme je nestihly vybalit😂) a vytáhl mikinu (samozřejmě černou) a černé džíny.
Všechno jsem na sebe nasoukal a nedočkavě přišel za Frankem. Usmál se a sebral klíče z dřevěné poličky, mohli jsme vyrazit.

~Pohled Franka~
Venku...
,,Kam mě to zase vedeš Frankie?" zeptal se udýchaně Gee, ale stále se mnou držel krok.
,,Už jen pár metrů a jsme tam." odpověděl jsem a přitáhl ho za ruku blíže k sobě. A přesně jak jsem říkal, zbývalo už jen zahnout doprava a zajít do uličky. Když jsme byli před uličkou, tak jsem Gerarda prudce zastavil.
,,Co je?" zeptal se a nadzvedl obočí.
Vytáhl jsem z kapsy šátek a pevně ho uchopil do ruky.
,,Otoč se Gee, uvážu ti ho kolem očí."
,,Je to nutné?"
,,Naprosto." odpověděl jsem vážně.
,,Tak dobře." řekl a povzdechl si.
Zcela "dobrovolně" se otočil a já mu mohl šátek pořádně uvázat, aby nic neviděl.
,,Teď mě chyť za ruku Gee, povedu tě."
Nejistě mi podal ruku a stiskl ji.
,,Jestli kvůli tobě zakopnu, tak seš mrtvej!" řekl výhrůžně a opatrně kráčel vedle mě. Jen jsem se zasmál a dále ho vedl temnou uličkou až na nejí konec.
,,Tak jsme tady, můžeš si to sundat." oznámil jsem mu a pustil mu ruku. Nemotorně si rozvázal šátek a otevřel oči. Rozhlédl se po okolí a když se podíval před sebe, upustil šátek na zem. Byl naprosto v šoku, měl otevřená ústa dokořán a vykulil své obrovské nádherné oči. Nebyl schopen mluvit.
,,Co na to říkáš?" zeptal jsem se a upřel na něj svůj zrak.
,,Já-já nemám slov Frankie. To je tak krásný." odpověděl se slzami v očích. Obejmul jsem ho a políbil ho na čelo.
,,Je to všechno pro tebe, tak si pojď sednout." dodal jsem a opět ho chytl za ruku. Šťastně mi ji stiskl a šel dopředu, malou uličkou plnou zářivých svíček a okvětních lístků z rudých růžích. Posadil se na černou deku a já udělal totéž.
,,Je to fakt krásný Frankie, připadám si jako v nějakým romantickým filmu, akorát, že tenhle je skutečný." řekl a uchopil do ruky několik rudých květů.
,,Pro tebe všechno lásko." zašeptal jsem a políbil ho na rty.
,,Ale jak si to všechno stihl? zeptal se s úžasem v hlasu.
,,To je tajemství." odpověděl jsem a zašklebil se.
,,Dobře Frankie, ale děkuju. Podívej na ty hvězdy nad námi." řekl a opřel o mě hlavu. Vzhlédl jsem na oblohu a uviděl ty všechny hvězdy, byly nádherné a zdály se být větší než obvykle. Pozorovali jsme je nejméně hodinu, leželi jsme natisklí vedle sebe a bez jakýchkoliv slov hleděli vzhůru.
,,Jak vidíš naší budoucnost Frankie?" zeptal se mě Gerard a tím přerušil ticho.
Chvíli jsem se zamyslel a potom odpověděl: ,,Hmm budeme mít velikou vilu na Floridě, 4 děti, 13 psů, jachtu a vlastní služebnictvo."
Zasmál se a trochu mě praštil do ramene.
,,Myslel jsem reálně, né nějaký tvůj pošahaný sen!" vykřikl a dusil se smíchy.
,,Tak dobře. Napadlo mě, že bys mohl prodat svůj byt a začít žít u mě jako můj oficiální přítel." řekl jsem vážným tónem hlasu a prohrábl si vlasy
,,Tvůj oficiální přítel? To se mi líbí. A s tím bytem je to docela velký krok, ale myslím si, že je to dobrý nápad Frankie." odpověděl Gee a položil mi ruku na rameno.
,,Takže jsi připravený žít pod jednou střechou s Frankem Ierem?" zeptal jsem se a rozzářili se mi oči.
,,Jsem naprosto připravený, někde jsem slyšel, že je to celkem fešák." odpověděl podivnou barvou hlasu a oblízl si rty.
,,To si piš, že je." odpověděl jsem a mrknul na něho. Oba dva jsme se začali smát až jsme se chytali za břicho. Bože, už mi z toho neustálého tlemení se jako idiot dochází kyslík. Po pár minutách jsme se uklidnili a opět začali pozorovat hvězdy.
Ale to nebyl konec, ten večer padla opět ta otázka nad kterou přemýšlím neustále, trochu mě děsí...