Pro všechny milovníky MCR a věrné killjoys! A hlavně pro ty, kteří si myslí stejně jako já, že Frankie a Gee patří k sobě.
Btw snad všichni vědí, že toto je pouze výplod mojí fantazie, takže to neberte vážně😂
Více informací v knize😁
Doufám, že se...
~Pohled Franka~ ,,Jsem doma!" křikl jsem udýchaně mezi dveřmi. Žádná odpověď mě však nečekala, pouze se ke mně rozeběhli mí psi, kteří vesele vrtěli ocáskem. Vysvlékl jsem se ze svého kabátu a opatrně přešel do obýváku. ,,Ahoj Gee." pozdravil jsem tu shrbenou osobu na gauči. Mírně pootočil hlavou a bez emocí odpověděl: ,,Ehmm ahoj..." Sedl jsem si těsně vedle něho a položil mu ruku na stehno, v tu chvíli s sebou však cukl a na jeho tváři se objevil nepříjemný pohled, který mě probodával. Jeho oči doslova křičely: ,,Dej tu ruku okamžitě pryč, nebo se ti stane něco ošklivého!" Nehodlal jsem riskovat, a proto jsem ruku dal z jeho stehna na gauč. ,,Cestou z práce jsem ti koupil latté." řekl jsem a položil kelímek na stůl. Ještě se z něj kouřilo. ,,Nemám chuť na kafe." zašeptal a kelímek odstrčil pryč, čímž ho převrhl a polil celý stůl. Všude bylo kafe... na stole, podlaze, dokonce i v jeho kresbách, na kterých mu tak záleželo. On se však ani nepohnul. Jen seděl a hypnotizoval zeď před sebou.
Ihned jsem vyskočil z gauče a běžel do kuchyně pro hadr. Po menším úklidu toho sajrajtu jsem se opět posadil na gauč. ,,Jak ses dneska měl Gee?" zeptal jsem se a díval se do jeho mrtvých očí. To světlo bylo pryč. Neodpověděl. Jen se sehl k zemi a opatrně sebral flašku nějakého alkoholu. ,,Notak Gee, doktor ti přece zakázal pít alkohol." upozornil jsem ho starostlivě. Ignoroval mě. Pokrčil rameny a trochu si lokl toho hnusu. ,,Chci ti jen pomoct Gee." ,,Víš jak mi pomůžeš?" ,,Jak?" ,,Když zavřeš tu svojí podělanou hubu!"
Byl jsem v šoku. Bolelo to tak moc. Slova jsou ta nejmocnější zbraň... a on mě právě takovou zbraní zasáhl přímo do srdce, které se rozlétlo na milióny malinkých kousků. ,,Gee... to n-nejsi ty. Mluví za tebe alkohol." zašeptal jsem a snažil se potlačit slzy, které se mi hrnuly do očí. ,,Když jsem tak zlý, proč tu se mnou ještě kurva jsi?" zeptal se a pohlédl na mě.
,,P-pr-oto-že tě mi-miluju Gee." odpověděl jsem těžce a cítil teplé slzy na své tváři.
,,Neměl bys Frankie." řekl a pohladil mě po tváři. ,,P-roč? Proč sakra? Proč ne?!" vzlykal jsem a byl zmatený. ,,Protože jsem špatný, věříš špatnému člověku Frankie." ,,Nejsi špatný člověk, znám tě dlouho. Tak dlouho na to, abych věděl, kdo jsi." ,,Opravdu? A znáš i mojí duši Frankie?" Zavrtěl jsem hlavou. ,,Jsou v ní hříchy Frankie. Udělal jsem tolik špatných věcí, kterých teď lituji, ale už je nemůžu vzít zpět." ,,Ale já ti vše odpustím! Odpustím ti vše, jen ať je to jako dřív." Povzdechl si a stoupl si doprostřed místnosti. ,,Ty to nechápeš, že? Právě mi lžeš Frankie... kdybych ti to totiž řekl, tak mi neodpustíš. A já zůstanu sám. Ve tmě." ,,Prosím Gee... chci jen znát pravdu." zašeptal jsem a stoupl si naproti jeho tváři. Nyní jsme si hleděli přímo do očí. ,,Ta pravda tě zničí Franku." řekl bolestně a v očích se mu leskly slzy. ,,Chci to slyšet." odpověděl jsem mírně roztřeseným hlasem. Ruce se mi potily tak moc a mé hrdlo bylo svěřené jako nikdy v životě. Byl jsem tak vyděšený, ale i přes to jsem chtěl znát pravdu. Asi začínám šílet. ,,Ehh dobře," povzdechl si ,,Ale připrav se na to, že to nebude hezké a jakmile to řeknu, už to mezi námi nikdy nebude jako dřív." dodal se smutným úšklebkem na rtech. ,,Do toho." vyslovil jsem velmi pomalu a přiblížil se k němu.
Teď už není cesty zpět.
Pootevřel svá vybledlá ústa a začal...
Tentokrát taková kratší kapitolka :) chtěla jsem, abyste byli trochu napnutí, tak jsem to musela ukončit právě tady. Hehe omlouvám se vám😂❤ Doufám, že jste všichni v pořádku :3 Dneska žádný dlouhý monolog xd Mám vás ráda mí drazí čtenáři❤
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
