Frerard F.O.R.E.V.E.R

#11/ I wanna kiss your slimy lips

~Pohled Franka~
,,Ručníky?" ,,Máme!" ,,Oblečení?"
,,Máme!" ,,Peníze?" ,,Máme!"
,,Doklady?" ,,Máme!"......
Takhle to pokračovalo snad hodinu a mě to už opravdu přestávalo bavit.

Abych vás tedy uvedl přímo do situace, byla sobota (večer) a Gee se mě otravně ptal jestli mám sbalenou snad jakoukoliv posranou věc na tomhle světě! Vždyť se celý den o nic nestaral, tak proč teď?! Kdo psal seznam? Já! Kdo nakoupil všechny věci? Já! Kdo sbalil kufry? Já! A kdo se na všem domlouval s Rayem? Ano ZASE jsem to byl já!
Ptáte se, co celou tu dobu dělal Gerard?
Ten se válel v posteli, líně se škrábal v zadku a sledoval, jak podle něho jeho "úžasný maličký Frankie" balí věci na dovolenou! A zrovna teď, když už je všechno hotové mi do toho bude kecat? Neskutečný!

,,A máme i..." snažil se doříct větu, ale já ho přerušil.
,,A dost! Řeknu ti to ještě jednou a naposledy Gee! Máme naprosto všechno, protože mezitím, co jsi ležel v posteli, tak jsem vše zabalil a zkontrolovat to nejméně tisíckrát!"

,,Dobře, nemusíš být hned tak vytočený Frankie." řekl Gee tichým hláskem a stiskl mi ruku. Asi měl pravdu, možná jsem to trochu přehnal, vlastně na něho od rána jen celý den řvu a jsem nepříjemný jako prodavačka za kasou v supermarketu. Při pohledu na jeho tvář mi ho bylo trochu líto, měl smutný pohled a opět ty své psí oči. Ty mě vždy dostanou.
,,Omlouvám se Gee, nechtěl jsem na tebe být tak nepříjemný, jen jsem z toho letu trochu nervózní." omluvil jsem se upřímně a podíval se mu do očí. Ihned se mu rozzářily a jeho rty vykouzlily mírný úsměv. Opět to byl můj šťastný Gee!❤
,,Já vím Frankie, chápu tě, ale společně to zvládneme. Mimochodem, koupil jsem nám zmrzlinu." odpověděl povzbudivě a trochu se ušklíbl.
,,Hmm říkáš zmrzlinu?" zeptal jsem se a olízl si rty. Měl jsem děsnou chuť na zmrzlinu! Takže pokud si nedělá srandu, budu ho milovat ještě více než teď. Ehh pokud to ještě vůbec jde.
,,Ano, všiml jsem si, že je ve slevě, tak jsem ji ihned hodil do košíku." odpověděl a pyšně se usmál. Ano, i hudební hvězdy jako Gerard Way nakupují jen pokud jsou slevy.
,,Šikovný kluk, tak pro ni můžeš rovnou doběhnout." řekl jsem a šťouchl mu do žeber, aby se pohnul.
Mrknul na mě a rozeběhnul se do kuchyně, kde se ozývaly podivné zvuky, ale Gerard stále nepřicházel.
,,Co tam děláš?" zeptal jsem se a posadil se na postel. To tam tu zmrzlinu vyrábí, nebo co?
,,Hledám." zakřičel nazpět a ozvala se další rána. Bože! Gee a něco hledat? Pokud tu zmrzlinu bude hledat stejně dobře jako své ponožky, tak se asi ničeho nedočkám. Ale rozhodně mu nepůjdu pomoct! To bych se musel zvedat z té úžasné postele.

,,Mám ji!" vykřikl najednou Gee a objevil se mezi dveřmi. Skoro jsem se ho až lekl, myslím, že jsem napůl spal.
,,No konečně. Ti to trvalo." řekl jsem trochu drze a vyplázl na něj jazyk.
,,Abych ji nesnědl náhodou sám!" pohrozil a ukázal prstem na kýbl zmrzliny. Byl to doslova kýbl, Gee má asi rád velké věci. No ještě, že má mě😏😏😏.
,,Neee, pjosím to né!" vykřikl jsem a předstíral pláč.
,,To bych ti neudělal Frankie." řekl a skočil ke mně do postele i se zmrzlinou v ruce.
,,Já vím, protože by ses potom posral." zašeptal jsem a zasmál se.
,,Co si to řekl?" zeptal se a nadzvedl jedno obočí.
Rychle jsem trhl hlavou a trochu zmateně, ale s úsměvem odpověděl: ,,Ehh, řekl jsem, že dnes ti to moc sluší."
Gee si mě přeměřil pohledem, chytl se za bradu a pomalu řekl: ,,Vím, že kecáš Frankie, ale kecáš moc hezky."
Naklonil jsem se k němu a dlouze ho políbil. Gee svými rty spolupracoval s těmi mými a rukou mě hladil ve vlasech.

Když jsme se odtrhli, podíval jsem se mu do očí a uviděl v nich něco nového. Byla to touha, která hořela stejně jasně, jako ta moje. Touha po něčem více než jen po polibku...
,,Ehh tak jdeme sníst tu zmrzlinu." vykoktal jsem nakonec po několika nekonečných vteřinách pouhého hledění do očí.
Gee přikývl a opatrně otevřel zmrzlinu. Musel jsem zadržovat smích, protože mu to moc nešlo, tak prohodil pár sprostých slov a zlomil si svůj nehtík.
,,Jdeme se do toho pustit!" vykřikl s vítězným úšklebkem na tváři, když konečně položil víčko na postel.
Souhlasně jsem zakýval hlavou a doslova mu vyrval lžičku z ruky.
Gee se na mě podíval a chvilku si mě velmi pečlivě přeměřoval pohledem.
,,Haló jsi tu se mnou Gee?" zeptal jsem se a šťouchl ho do ramene.
Trochu sebou cukl a začal mi konečně věnovat pozornost.
,,Něco mě napadlo." řekl a usmál se.
,,Co?" opět jsem se zeptal a naklonil se blíže k němu.
,,Ten kdo sní zmrzlinu jako první vyhraje, ten kdo jako druhý, bude muset umýt tu hromadu nádobí v kuchyni." odpověděl a hodil po mě vyzývavý pohled.
Hmm řekl bych, že to vyhraju, v jídle si celkem věřím.
,,Beru." vypadlo ze mě téměř okamžitě a podali jsme si ruce.
Oba jsme uchopily lžičky a Gee začal opatrně počítat: ,,Jedna, dva... tři!"
Jakmile dořekl poslední číslo, náš "souboj" začal.