Night Fix by wildkidzz

33. Finding Rori

Justin Bieber

“Dobře chlapy, připravte se!” Oblékl jsem si uniformní bundu předtím, než jsem se přidal k mým spoluhráčům do chumlu okolo našeho trenéra. “Dnes je první zápas sezóny, poslední sezóna pro některé maturanty.” Trenérovi oči přešly na mě. “Takže chci, abyste tam šli a započali ji vítězstvím!” Zvýšil hlas a kluci začali povzbuzovat. “Justine, jsi na řadě.” Přitakal mi, abych promluvil k týmu.

Cítil jsem na sobě oči všech mých spoluhráčů, byl jsem středem pozornosti. “Slyšeli jste co řekl trenér; jdeme na to a nakopeme jim zadky!” Na svých zádech jsem cítil bouchnutí od dalšího spoluhráče a šatna byla zaplněna hlasitými zvuky. “Jsme na to připraveni. Jsme nejlepší, tak to sakra ukážeme.” Konečný bod povzbuzování přešel místností a brzy bylo nahrazeno kluky bouchajícími do kovových skříněk, jak procházeli k tělocvičně.

Když jsme vešli, neomylný zvuk tygřího řvu a dav byl o něco šílenější. Neměl jsem v sobě jiný pocit, než energii a adrenalin, procházející mými žilami, když jsme běželi na palubovku a vzali si míče, abychom se rozstříleli.

Celý dav lidí byl portrét modré a bílé, přesně naší domácí barvy. Pokusil jsem se najít Rori a Zaca, ale v mnoha tvářích jsem je nemohl najít. Soustředil jsem se spíše na střílení tří bodových košů.

Zaznělo zapískání a to byl čas začít.

Veronica Cole

Povzbuzování vzestupovalo, když Justin vystřelil přesně před zahučením sirény a sebral vítězství pro nás. Postavila jsem se a hlasitě křičela, sledovala ho jak oslavuje se svými spoluhráči.

“To byl dobrý zápas!” Zac vedle mě zakřičel. Přikývla jsem, byla jsem příliš zaujatá Justinovým širokým úsměvem než odpovědí. “Jdeme!”

Následovala jsem Zacharyho dolů po ochozech. Dav obklíčil hráče, gratulovali jim jako kdyby právě vyhráli finále. Justina jsem neviděla. “Kde je?”

“Pravděpodobně je zaneprázdněný nějakýma holkama.” Zac se zasmál, ale já na tom neviděla nic vtipného. “Jednoduše počkáme u auta. Určitě se šel vysprchovat.”

Zac a já jsme se prorvali masou lidí, dokud jsme byli venku ze školní budovy a na plném parkovišti. Basketbal byl doslovně nejoblíbenější školní sport.

Lednový vzduch byl stále trochu chladný a já si k sobě přitiskla bundu a o něco více, mezitím co jsme šli k Justinovu vozu. “Prosím, řekni mi, že máš klíče, mrznu!”

Zac se zasmál a mě bylo jasné, že je neměl. Chladný vzduch ho neotravoval tak jako mě, když jsem ho viděla jen v triku s dlouhým rukávem. Opřeli jsme se o auto a čekali. Zac vytáhla mobil a někomu psal, doufám, že Justinovi.

“Jak je, chlape?” Jeden ze Zacových kamarádů, s vysokou vypracovanou postavou, hnědými vlasy se překvapivě objevil a pozdravil ho. Ten kluk mi nebyl povědomý a určitě mě také neznal, protože mě hrubě ignoroval. Vytáhla jsem si mobil, abych vypadala zaneprázdněně. Mezitím jsem se snažila poslouchat, co říkal mému bratrovi.

“Co tady děláš?” Zac se zeptal, zajímalo ho to. Toho kluka jsem sledovala periferním viděním mezitím, co mluvil. Měl na sobě černé džíny, bílé triko a šátek omotaný okolo zápěstí, snažíc se vypadat jako gangster.

“Jdeš tam dnes?” Ta otázka zaujala mou pozornost a poslouchala jsem ještě víc na Zacovu odpověď. Nevěděla jsem, že měl plány...

“S Justinem se tam asi ukážeme,” oba dva se zasmáli, ale já od toho byla daleko. Kdy plánovali mi říct, že dnes večer jdou na párty? Není pochyb o tom, že mě opět odvezou domu, protože jsem jeho malá sestřička. Odfrkla jsem si. Zac ke mně otočil hlavu s tázajícím výrazem. Rychle jsem se podívala zpět na můj mobil.