Night Fix by wildkidzz

34. Be My Valentine's

 Veronica Cole

 “Zlato, vstávej.” Hluboký hlas mi zamumlal do ucha. Ignorovala jsem to, byla jsem příliš unavená na to, abych otevřela má těžká víčka. “Zlato.” Justin zatřásl mým ramenem. Je otravný.

 “Přestaň. Je moc brzy.” Věděla jsem to i bez toho, abych musela otevřít oči, protože mi ještě nezvonil budík.

“Já vím, ale dnes je speciální den.”

 Byl to speciální den. Neuvěřitelně, čas plynul rychle a už byl únor. Čtrnáctého, abych byla přesná. Ano, to je správně; je Valentýn. Den, kdy jsou páry všude a lidé, kteří jsou sami se chovají, jako kdyby je to nezajímalo, chodí okolo a říkají “Kdo se vůbec zajímá o růže a čokoládová srdíčka????” nebo se utápí ve smutku, dívají se na Netflix a jedí čokoládová srdíčka, která si koupili sami (mimo to, to jsem byla já s Dani minulý rok).

 Takže poprvé, za... uh, celý můj život, jsem byla na tento svátek ve vážném vztahu. A těšila jsem se na to týdny. Byla jsem strašně natěšená pokaždé, kdy jsem viděla medvídka držícího srdce, napjala se, když jsem viděla stovky růží v květinářství a doslovně umírala, když nákupní centrum rozvěsilo všude červené stužky jako dekorace.

 Ale mohli jste mě vůbec vinit?

 Postavíme se faktům: Nejen já jsem nebyla konečně sama na tento speciální den, ale můj přítel byl romantik. A tím myslím obrovský romantik.

 Justin to dosvědčil už tím, jak se mě zeptal na to, jestli budu jeho dívkou. A těmi všemi malými věcmi, které dělal v obyčejný den. Jednoduše, co říkám je, že je úžasný přítel a nemůžu se dočkat toho, co na dnešek plánuje.

 “Justine, prosím.” Zasténala jsem a otočila se od něj, pokoušela jsem se usnout a spadnou do spánku, který jsem si užívala před ani ne deseti minutami. Tak i tak, nepomohlo to. Už bych dnes ráno neusnula kdyby mě nechal nebo ne.

 Slyšela jsem šustění a pocítila vedle sebe pohyb. “Ale vystydne ti čaj.”

Nešokuje mě, že se mnou Justin každou noc spí v posteli, to je staré. Ale toto... je nové. Nejdříve, Justin obvykle opustí můj pokoj, když vstávám nejméně hodinu před začátkem školy, protože se bojím, že by ho Zac našel. Takže to vynechává všechnu snídani v posteli. Za druhé, k uvaření čaje potřebujete kuchyň. Nebo alespoň kuchyňské spotřebiče a ingredience. A ty všechny věci jsou dole, kde může být nejen Zac, ale náhle i má matka.

Takže jsem se otočila, abych se Justinovi podívala do tváře, byla jsem vzhůru.

“Šel jsi dolů?!” Téměř jsem zapomněla držet svůj hlas na uzdě, snížila jsem jej do šeptu.

 Justin vypadal zaražen mým náhlým vybouchnutím. Opíral se o přenosný tácek a v ruce měl vysoký bílý hrníček, který jsem nikdy předtím neviděla. To bylo, když mi došlo, že vypadal více svěže, než obvykle. “Jak dlouho jsi už vzhůru?” Mé oči cestovaly po jeho nahém, vypracovaném hrudníku, kde jsem viděla, že má na sobě džíny. Stoprocentně vím, že je na sobě včera večer neměl.

Náhle přeze mě prošla panika. “Oh můj bože, nefunguje mi budík? Jdeme pozdě do školy a pravděpodobně jsem zameškala první hodinu a naše učitelka zeměpisu nám dává překvapivé písemky, sakra!” Během tohoto jsem ze sebe shodila peřinu a přešla k šatníku, otevřela ho a vzala si první kalhoty, které jsem našla. Justin, ptáte se? Seděl na posteli a smál se.

“Čemu se sakra směješ? Nemáš dnes ráno trénink? Trenér tě zabije-”

“Zlato, přestaneš na minutu mluvit?” Justin se široce usmál, pokroutil hlavou a postavil se, při čemž položil hrníček kávy na noční stolek a stáhl mě do svých rukou. “Vstal jsem dříve než obvykle, abych ti udělal snídani.”