Top 10 věcí, proč tě nenávidím [SM]

🏀10🏀

Ráno jsem se probudila a vedle mě spal Shawn. Měl vlasy rozcuchané a pár mu jich padalo do čela. Musím uznat, že byl hrozně roztomilý. Ne musím přestat na to myslet. Pomalu a potichu na špičkách jsem se vydala ke dveřím. Moje ruka se dotkla ledové kliky najednou mnou projel pocit prázdnoty a zmocňval se mě lehký strach, který ani nevím z čeho proudil.     ,,Madison?" Zeptal se Shawn leknutím jsem se otočila na něho. Ale on nekoukal spal asi mluvil ze spaní.      ,,Madison ty potvoro já tě miloval! Hrozně moc jsem tě miloval. Proč proč si mi to udělala nenávidím tě kéž by se ti stalo něco tak krutého jako jsi udělala mě!" Chudák běsnil a potil se. Chvíli jsem tam jen tak stála jako přikovaná k podlaze.

Když se moje tělo uráčelo k pohybu trochu jsem znejistěla, ale musela jsem pomoct Shawnovi, který sebou stále házel a něco mumlal.     ,,Shawne?" Zeptám se a sednu si na kraj postele.     ,,Shawne!" Zatřesu s ním. A on se probere. Trochu se zarazí.     ,,Co tady děláš Greenová?" Zeptá se hrubým hlasem. Nic na to neřeknu jenom na něj vyjeveně koukám.     ,,Ty jsi mi nerozuměla co tady doprdele děláš?" Zeptá se  znovu teď už mnohem naštvaněji. Já jenom sedím a koukám se jak se jeho čokoládové oči barev do temně hnědé až černé.     ,,No já."     ,,Vypadni!" Ukáže a já rychlím krokem vyjdu ven z pokoje.

Rychle zavřu dveře a opřu se o ně.   ,,Co se to a tebou stalo Shawne?" Zašeptám si pro sebe a po tvářích mi začnou téct slzy. Ne Katherine nebreč je to prostě úplně stejné všichni kluci jsou stejní. A on je ještě horší. Nafoukanec, hrubián. Nikdy jsem neměla sem vůbec chodit. Prosím ať už tohle skončí. Zavzlykám a raději se vrátím na pokoj. Lehnu si do postele a přikryju se dekou a nechám slzám volný průchod. Když jsem neměla co brečet tak jsem si vzala knihu a začetla se do ní. Někdy bych chtěla být jenom stránka knihy. Skrývá buď něco smutného, nudného, zábavného a nebo něco co vás chytne. Nikdo neví jak to bude dál, ale každá stránka má svá tajemství, která nutí čtenáře knihu neodkládat. Tohle na tom miluju. Je to má jediná útěcha.

,,Ahoj Kate. Tak co už je ti lépe?" Zeptá se Chloe která vtrhne do pokoje a za ní jdou holky.    ,,No vlastně ani ne není mi moc dobře. A jak bylo v muzeu?" Zeptám se trochu smutně, ale není ten smutek z toho, že jsem tam nebyla.     ,,No vlastně to byla nuda."      ,,Jo kvůli té bouřce nás do hrobky nepustili takže jsme spali v hotelu hned na proti." Dodá Lucy a všechny se tomu zasmějou.     ,,Jdeme na snídani jdeš s náma?" Zeptá se Britt a já zákroutím hlavou.     ,,Ne omluvíte mě prosím? Přijdu až do školy."     ,,Tak dobře." Přikývnou a odejdou pryč. Zase mě pohltí ten zžírající pocit samoty. Proto si raději dojdu udělat ranní hygienu a převléknu se do civilní oblečení. Připravím si učebnice a sejdu dolů do třídy a tam chvíli počkám na ostatní. Když se třída naplní začneme s učivem. Celou dobu na mě Nash mluvil, ale já ho nevnímala.    

,,Slečno Greenová!" Zakřičela na mě učitelka až se všichni vylekali. Zase a jak rychle jsem se vrátila na zem.     ,,Ano paní učitelko?" Zeptám se a postavím se. Všichni okamžitě přesunou zrak na mě. Trochu znejistím a začnu se potit. Srdce mi tluče a potí se mi ruce.   ,,Co se s tebou děje? Není ti dobře? Nebo jsi snad zamilovaná? Jsi prostě duchem nepřítomna."     ,,Ona a zamilovaná kdo by jí chtěl se nedivím, že je pořád sama." Přidá k tomu Camila svůj komentář. Jenom se kouknu na Nashe a ten jenom zavrtí hlavou na náznak, abych si z toho nic nedělala.
,,No já si myslím, že ona ani nemá klukovi co nabídnout." Vykřikne prozměnu Cameron. Začíná se ve mě mísit vztek, smutek který zatím převládá a stud. Nejraději bych letěla domů, ale né do Kanady, ale zpátky do anglie. Hrozně mi chybí staří přátelé.

,,Já si myslím, že takový lidi by se měli zavřít doma s kočkama nebo někde na venkově s dobytkem." Řekne Shawn svou poznámku a všichni kromě holek a Nashe se začnou smát. Nevím proč, ale cítím se jako kdyby mi někdo probodnul srdce dýkou. Oči se mi začali plnit slzami. To co řekli oni mě naštvalo, ale to co řekl Shawn mi ublížilo.   ,,Tak a dost! Uklidníme se třído." Snaží se je uklidnit.   ,,Kate nestůj posaď se." Řekne a já tak učiním. Snažím se zahnat ty slzy, ale nejde to. A tak mi jich pár uteče. Nash mi dá svou ruku na tu mou a pevně jí stiskne. Vlídně se na něj usměju. Zbytek dne co probíráme učivo se snažím soustředit, ale moc mi to nejde.