Top 10 věcí, proč tě nenávidím [SM]

🏀38🏀

Můj dech se zrychlil. Srdce mi bilo jako splašené. Moje slzy neznali mezí. Celá jsem se klepala a jenom koukala jak Chloe se snaží najít odvahu, aby se konečně vyslovila. ,,Prý se vraceli. Domů. Shawna byl prý hrozně naštvaný. Po cestě se pohádali. A pak prý do jejich auta narazilo jiné a Shawnovi se neotevřel airbag." Řekne a pro mě jako kdyby se zastavil čas. V tu chvíli jsem absolutně nevěděla co mám dělat. ,,Počkej a on je?" ,,Ne je v kómatu. Má zlomenou ruku nohu asi pět žeber. Silný otřes mozku. Měl vnitřní kravácení." ,,Dost prosím ne!" Výkřiknu a zácpu si uši. ,,Katie. Klid on to zvládne je silný." ,,Ale co když?!" ,,Ne Katherine! On to zvládne." ,,Musím za ním!" ,,Ne Katie nepustili by tě tam za ním." ,,Ale já tam musím musím ho vidět!" ,,Dobře tak tam odpoledne půjdeme, ale uklidni se všechno bude dobrý." Snaží se mě uklidnit, ale moc to nepomáhá ba naopak je to ještě horší když nevím co s ním je. Jak vypadá jak na tom je, jestli se vůbec ještě probudí.

Po asi hodinovém promlouvání a uklidňování jsem nakonec Chloe přemluvila. Rychle jsem na sebe hodila něco v čem můžu vyjít na ulici. Potřebné věci jsem si dala do kabelky. A společně s Chloe vyrazila k autu. Chloe si sedla za volant a já na místo spolujezdce. Připoutala jsem se a nervózně klepala nohou. ,,Kate uklidni se bude v pohodě věř mi." Řekne a naznačí ať toho okamžitě nechám. ,,Promiň jsem z toho nervózní. Co když mi řeknou, že už se neprobudí nebo já nevím. Co když mi řeknou, že už si nikdy basketbal nezahraje?" ,,Klid všechno bude dobrý." Řekne Chloe a pokusí se o úsměv i když já vím, že má stejný strach jako já, proto si myslím, že je na tom podobně. Chudák Nash, Karen, Manuel a Aaliyah. ,,Vědí to vůbec?"

,,Kdo? Shawnovo rodiče?" Zeptá se Chloe a já protočím oči. ,,No jasně, že jeho rodiče." ,,Jo prý ano. Neboj ty jsi se to dozvěděla jako poslední." Řekne klidně a já vykulím oči. Trochu mě to naštve, ale to je to poslední co bych teď chtěla řešit. Když dojedeme na parkoviště rychle otevřu dveře a vyběhnu z auta. Rychle přeběhnu na urgent. ,,Dobrý den slečno. Stalo se něco?" Zeptá se mě vrchní sestra, když vidí moji tvář. Plnou slz a zoufalství. ,,Prosím kde leží Shawn Mendes já potřebuju vědět co s ním je?" Zeptám se a po tváři mi tečou proudy slz. ,,Promiňte slečno, ale nemůžu vás tam pustit jestli nejste z rodiného příbuzenstva. Tak vás tam nemůžu pustit." Řekne a sedne si zpátky na židli za obřím kulatým stolem.

,,Prosím jsem jeho manželka! Musíte mě tam pustit. Prosím musíte mě tam pustit. Potřebuju vidět jak na tom je." ,,Katie?!" Objeví se za mnou uslzená Karen. ,,Jak na tom je?" Zeptám se a jí se do očí nahrne čerstvá dávka slz. ,,Moc dobře ne. To je v pořádku patří do rodiny." Oznámí Karen sestře a dovede mě k pokoji, kde leží Shawn. Když ho uvidím moje srdce se zastaví. Leží na posteli napojený na milion přístrojů. Na obličeji měl spoustu modřin a šrámů. Měl obvázanou hlavu, hrudník a v sádře měl levou ruku a pravou nohu. Měl zavřené oči a skoro nedýchal. ,,Shawne?!" Vydechnu a sednu si i němu na malou židličku vedle postele. Třesoucí rukou ho vezmu za tu jeho a přiložím si jí k tváři a pevně semknu víčka k sobě. ,,Shawne to jsem já Kate prosím probuď se." Řeknu a ruku mu položím na lůžko, ale stále jí svírám. Na jeho bílé pošramocené kůži jakoby i jeho tetování ztratili barvy a jiskru, kterou mají nést. ,,Shawne prosím?" ,,Doktoři říkají, že z nejhoršího je venku, ale neměli kdy by se mohl probudit. Teď musíme jedině čekat na to kdy se probudí." Řekne a já odevzdaně přikývnu. Ještě včera jsem s ním mluvila a a pak tohle.

,,Katie to nemá cenu. Běž domů si odpočinout. Všechno bude dobrý. Kdyby se něco změnilo hned se ti ozveme." Řekne Karen a pošle mě domů. Jenom mlčky přikývnu a zvednu se ze židle. Ještě jednou se ohlédnu na svého manžela a potom opustím jeho nemocniční pokoj. Na chodbě na mě čekají Chloe s Nashem. Když uvidím pomláceného Nashe rychle mu skočím kolem krku, alespoň on stojí na nahou a vnímá okolí. Je to tak hrozné jak se romantická dovolená ze dne na den změní na horor. ,,Je mi to líto Katie. Byl hrozně naštvaný a já místo toho, abych ho uklidnil jsem se s ním začal hádat." Řekne a já se zarazím. ,,Cože?" Zeptám se trochu naštvaně, ale zároveň ho trochu chápu.

,,Promiň neměl jsem to dělat. Shawn byl vždycky kliďas, ale jakmile ho něco opravdu naštvalo dokázal to dát jasně najevo." ,,Jo já vím. Chápu to, ale pojďme už domů. Nějak se tady necítím dobře." Řeknu a vydám se ven k autu. ,,Katie tohle je nemocnice jsem nikdo nechodí rád." Řekne Chloe a společně s Nashem se zasměje. Já si vzpomenu jak jsem hrozně ráda chodila do nemocnice za nemocnými dětmi. Dojdeme k autu a já si sednu do zádu a připoutám se. Chloe si sedne za volant a Nash na místo spolujezdce. Chloe nastartuje a rozjede se domů. Celou cestu panuje ticho no teda z mé strany. Jenom se koukám ven na ubíhající domy a parky. Po tvářích mi stékaly slzy. ,,Co ty na to Katie?" Zeptá se mě z ničeho nic Chloe. ,,Promiň na co jsi se ptala?" Zeptám se a utřu si slzy.

,,No jestli zítra nevyrazíme na Niagarské vodopády." ,,Jo třeba mě je to jedno." Řeknu a pokusím se o menší úsměv. Když dojedeme domů zavřu se v pokoji na sebe si vezmu Shawnovo tričko a lehnu si do postele. Nemůžu na něj přestat myslet. Když jsem ho viděla udělalo se mi zle. Co když se neprobudí už nikdy mě neobejme, už nikdy nepoznám jeho lásku. Nevím co bych dělala kdybych ho ztratila. Celou dobu jsem myslela na jeho úsměv. Který mě vždy dokázal uklidnit. Potřebovala jsem ho. Milovala jsem jeho vůni smíchanou s jeho oblíbeným parfémem. Při vzpomínce na to jsem se znovu rozbrečela. Zachumlala jsem se do peřiny a nechala slzám volný průchod. Byla jsem z toho celá vyčerpaná až jsem usnula.

Otevřela jsem oči. Nasávala jsem sluneční teplo a užívala jsi prosluněnou italskou riviéru. Na sobě mám krásné zlato růžové šaty, které se na slunci třpytí. Boty na stejné barvy a vlasy stažené do copu. Na ruce se mi leskne stříbrný náramek a prsteníček mi zdobí prsten s iniciály K.M. ,,Tady jsi všude jsem tě hledal." Ozve se za mnou hlas Shawna. S úsměvem se otočím a hned ho obejmu. Je o něco starší a vyspělejší. Vlasy už nemá tak dlouhé a vlnité, ale i tak mu to sluší. Na levé ruce se mu leskne stejný prsten akorát, že v pánské verzi a s iniciály S.M. ,,Už jsem myslela, že nepřijdeš." Řeknu a usměju se.
,,Za tebou bych jel třeba světa kraj." Řekne a věnuje mi svůj dokonalý úsměv. ,,Jsem tak šťastná slib mi, že spolu budeme na vždy a nikdo nás nerozdělí." ,,Slibuju ti to, ale nemůžu zaručit, že nebudu milovat jinou dívku." Řekne a mě se do očí nahrnou slzy. ,,Prosím?" ,,Bude o něco mladší než ty a bude ti říkat mami." Řekne a mě se srdce zastaví. Z očí mi vytrysknou slzy teď už štěstí.

Probudím se úplně spocená a uslzená. Otočím hlavu k oknu a všimnu si, že slunce už dávno zapadlo za obzor a červánkové paprsky se jen lehce proplétají s pomalu se vytvářející noční oblouhou. Odhodím peřinu a vstanu z postele. Vydám se do obývaku za ostatními. ,,Stalo se něco?" Zeptám se když uvidím jejich ustarané obličeje. ,,Ne nic se nestalo ty vypadáš hrozně." Řekne Chloe a uchechtne se. Já se otočím proti zrcadlu a sama sebe se leknu. Mám nateklé oči a tváře vlasy rozcuchané. Pod očima jsem měla ještě zbytek řasenky. No prostě jsem vypadala jako čarodějnice. ,,Co to je vždyť vypadám strašně." Řeknu a otřu si zbytek řasenky. ,,Katie klid víš co uděláme si dám svou jízdu co by jsi řekla na to kdyby jsme vyrazili třeba do New Yorku nebo do Las Vegas?" ,,No já nevím co když?"

,,O to se nestane kdyby se Shawn probudil tak se to hned dozvíš." Ujistí mě Nash. ,,Jo pojeď zavolám Lucy a Britt a uděláme si výlet jenom na pár dní." ,,No tak dobře, ale kdyby se Shawn probudil tak se co nejdříve vrátíme." ,,Výborně tak si běž zabalit a já jdu zavolat holkám. Zítra odjíždíme!" Oznámí nadšeně a odběhne do pokoje. Já se ohlédnu za Nashem.
,,Neboj Shawn bude v pohodě. Budu ho hlídat."
,,Děkuju jsi moc hodný. Nevím co bych si bez tebe počala." Řeknu a pevně ho obejmu. Vím, že za to co se stalo Nash nemůže. Má stejně velký strach o svého kamaráda stejně tak jako já.
,,Ještě jednou se moc omlouvám." ,,Ne Nashi ty za to nemůžeš. Tak trochu si za to Shawn může sám. Neměl se začít hádat když řídil." Řeknu i když se mi chce brečet tak se musím smát.

,,Tak je to zařízené. Takže už tady to naše hrdlo nelitujte. Ty ho hlídej a ty jsi běž zabalit. Zítra pro nás holky přijedou a vyrazíme na Trip." Řekne a usměje se a zase někam zmizí. ,,Tak běž ať neběsní." Řekne a já se s úsměvem rozejdu směrem do pokoje. ,,Katie?! O Shawna neměj strach. Dokud ho máš ráda tak všechno bude v pořádku." Řekne a já se s kývnutím usměju.

Tak máme tady další kapitolu moc se omlouvám za to, že je to taková nudná slátanina všeho možnýho. Neměla jsem na to moc času, protože jsem ještě do toho dělala praktické zkoušky, které dopadly dobře🙏😅 takže teď ze mě odpadla jedna starost tak snad to teď se psaním bude lepší no😅 doufám, že je tu ještě někdo koho to vůbec baví číst😂

Bára💞