🏀40🏀

163 8 2
                                    

O dva týdny později.
Dva týdny uběhly ode dne kdy se Shawn probudil. Už není na jednotce intenzivní péče, ale na obyčejném pokoji. Takže tam s ním můžu být každý den třeba pět hodin. Právě teď ležím v posteli není mi moc dobře. Bolí mě hlava, břicho a občas zvracím asi před týdnem mi skončily měsíčky. Nikdy jsem je moc silný neměla, ale tentokrát to doprovázely silné migrény, bolest břicha a občasné zvracení. Nic méně tohle přestalo, ale bolest hlavy moc ne. Takže minulý týden jsem za Shawnem byla asi jenom třikrát. Dneska bych za ním chtěla jít, ale musím počkat jestli se mi neudělá lépe.    ,,Katie?" Vleze do mého pokoje Chloe a sedne si na okraj postele.
,,Kate nevypadáš moc dobře, měla by jsi si dojít k doktorovi."      ,,Ne to není potřeba je mi už o něco lépe. Vážně." Řeknu, ale moc jí nepřesvětčím.    ,,No já nevím Katie. Měla by jsi tam zajít."     ,,No dobře tak dneska jdu za Shawnem tak se tam zastavím."     ,,Slibuješ?"     ,,Slibuju!" Řeknu a usměju se.      ,,Dobře, ale opravdu víš, že já si to zjistím."     ,,No jo neboj mami." Zamrmlám a vstanu z postele. Trochu se mi zase zamotá hlava.

,,No co jsem ti říkala. Nemám raději jít s tebou?" Zeptá se Chloe, která mě pohotově chytne.    ,,Ježiši klid já jsem v pohodě." Řeknu a vydám se do koupelny. Tam si opláchnu obličej, vyčistím si zuby a lehce se namaluju nepřeháním to jenom si zakreju ty hrozné kruhy pod očima. Vlasy si učešu a spletu do dvou copů. Potom se vydám do pokoje a ze skříně si vytáhnu spodní prádlo. Venku je docela ošklivě tak si vezmu džíny vyhrnuté nad kotníky a k tomu tílko. Přes to si hodím lehkou džínovou bundu. Do batůžku si dám všechny potřebné věci a dojdu do předsíně se obout. Na jídlo nemám ani pomyšlení. Vezmu si klíče od auta a vyjdu z bytu. Už se hrozně těším na Shawna. Výtahem dojedu do garáží a odmknu auto a sednu si za volant. Strčím klíč do zapalování a auto nastartuju.

Vyjedu ven a zamířím k nemocnici. Cesta je dneska poklidná jenom trochu prší. Když najdu volné místo na parkovišti. Zaparkuju a motor vypnu a vystoupím z auta. Vezmu si věci a auto zamknu. Vydám se do nemocnice a projdu jako vždycky když sem jdu přes recepci, ale tentokrát zamířím do osmého patra, kde leží Shawn. Výtahem dojedu do osmého patra a dojdu na pokoj kde je Shawn. Otevřu dveře a usměju se když uvidím Shawna jak sedí na posteli a kouká se do telefonu.    ,,Ahoj." Řeknu a Shawn odlepí oči od displeje.     ,,Ahoj lásko." Řekne a já k němu dojdu. Některé rány a modřiny už se mu ztratili hlavu prý má taky v pořádku a žebra se taky lepší. Co se týká zlomené ruky a nohy má Shawn na uzdravení ještě čas. Takže se ještě chvíli bez berlí nikam nehne.

,,Tak co jak je? Nash s Chloe mi říkali, že ti nebylo dobře." Řekne a já si sednu na okraj postele.     ,,No vlastně už je mi líp, ale bolí mě hlava a břicho a taky mi chybí tvoje společnost." Řeknu a pousměju se.       ,,No tak si lehni ke mě." Řekne a odhrne deku. Já se usměju, sundám si boty a lehnu si k němu do postele.    ,,Tak co je to lepší?"      ,,No břicho a hlava mě bolí pořád, ale už se necítím tak sama."     ,,Dobře tak já tě pevně obejmu, budu tě hladit a říkat ti, že všechno bude dobrý." Řekne a usměje se.      ,,Tak to si nechám líbit." Řeknu a víc se k němu přitulím.    ,,No a co děláš ty? Já být tebou tak se unudím k smrti."   
,,No, ale já se nudím k smrti. Někdy mi moc nezaberou ani prášky na bolesti, takže někdy nemůžu ani spát. A navíc se mi stýská po tvé přítomnosti." Řekne a zaboří svůj obličej mě do vlasů a zanechá tam polibek.

,,Byl jsem hlupák. Byl jsem naštvaný, že musíme zpátky. Pak ještě trenér toho na nás naložil moc a pak ještě jsme si trochu s Nashem neporozuměli no a když jsme se pohádali tak jsem nezvládl řízení. Nakonec jsem rád, že jsem tady já a ne Nash, protože on za to nemůže."      ,,Shawne tohle neříkej co kdyby se k vám pomoc nedostala včas?"      ,,Ale přijeli a dokud jsi tu ty tak mám důvod bojovat o svůj život. Vlastně když jsem byl v kómatu tak jsem si uvědomil jak moc tě mám rád a jak moc by mě zničilo, kdybych odešel."      ,,Ani nevíš jak moc by to mě zničilo, kdybych o tebe přišla." Řekne a dám mu pusu na tvář.     ,,Neboj až mě pustí a budeme mít čas tak spolu někam vyrazíme. Jen mi dva a nikdo už nás nikdo nezastaví a nikdo a nic nám to nezkazí." Řekne a já se usměju. Ještě chvíli si povídáme.     ,,Tak zase zítra přijdu." Řeknu a rozloučím se se Shawnem. 

Top 10 věcí, proč tě nenávidím [SM]Kde žijí příběhy. Začni objevovat