Nenávidím tě Weasly! Nápodobně Johnsonová! ✔️

3.Co se tehdy stalo Ange?

"Konečně je konec" řeknu.

"Půjdem k jezeru?" zeptá se Nala.

"Jasně jenom-" ani to nestihnu do říct.

"pokud tam nebude Weasly" dořeknou a hned nato se začneme smát.

"Jak víte, že jsem to chtěla říct?" zeptám se jich.

"Neboť to říkáš vždycky když navrhneme jestli někam půjdem" odpovi mi Alice.

"A jo vlastně" vzpomenu si, že to říkám často, hodně často.

"Ange nenaštvi se, ale proč ho nenávidíš? Kdysi jste byli přátelé" řekne smutně a nechápavě Nala.

"Já... no prostě.. sakra nevím jak to říct" řeknu nervózně a prohrábmu si rukou svoje černé havraní vlasy.

"Třeba od začátku" řekne milé Katie.

"Dobře" vydechnu poražen.

"Kdysi když jsme ještě byli přátelé jsem ho začala mít ráda. Co ráda já ho milovala, ale on se ke mně vždy choval jako ke kamarádce. Nezvládala jsem ho už brát jako kamaráda a tak jsem ho pomalu začala nenávidět. Proč mě nenávidí on to nevím, ale musím uznat, že mě to zajímá, ale to odcházím od tématu. Jednoho dne jsme se pohádali. To proto, že jsem se začala víc bavit s Rosierem. Vadilo mu, že se bavím s někým ze Zmijozelu a pohádali se od té doby to znáte." dovyprávěla jsem svůj dlouhý monolog a po tváři mi stekla slza.

"Rosier je, ale smrtijed ne? "zeptá se mě opatrně Katie.

"Právě proto s ním už nemluvím" řeknu a pousměju se.

"Tak, ale chtělo by to ještě jedno vysvětlení" řekne se zájmem Alice a holky ji přikývnou.

"Ta hádka byla osudna proto, že jsem tu lásku k němu pohřbila v srdci a zazdila ji nenávisti" mluvila jsem tak klidně a přitom se tak ani necítila.

"Ale miluješ ho i přes to pořád?" zeptá se mě starostlivě, mile a vážně Nala.

"Nevím, asi jo, opravdu nevím" řeknu jim po pravdě a ony přikývnou a obejmou mě, protože už jen to, že jsem jim to řekla bylo pro mne těžké.

Takže další kapitolka je tu ❤️😂. Další bude z pohledu někoho jiného, ale neřeknu vám koho. 😀 Můžete skusit hádat do komentářů, jinak co si o téhle kapitolce myslíte?

Gigi❤️