Zrovna skončila hodina astronomie a já šla po schodech Astonomky. Když jsem procházela chodbou potkala jsem Weasleyho. A to co mě překvapilo bylo, že byl bez svého dvojčate.
"Co tu děláš Weasley" zeptám se ho když k němu dojdu. Překvapeně se na mě podívá.
"Přemýšlím" pokrčí rameny
"O čem?"
"O všem"
"To je trochu větší pojem, nemyslíš?" zasměju se
"Možná"
"Tak mi řekni o čem"
"Spíš o kom" protočí očima
"O kom?"
"Jo.." řekne potichu
"Neříkej, že si se zamiloval Weasley"
"Hm"
"To jako fakt?"
"Jo.." řekne ještě tišeji než předtím
"A kdo to je?"
"To ti neřeknu"
"Proč?"
"Proč bych měl?"
"Protože mě to zajímá"
"Ale to není dostatečný důvod"
"Moc vtipný, ví to ona?"
"Ne"
"Proč?" vůbec to nechápu. Miluje někoho a ona to neví? On co je schopen říct cokoliv něco neřekne? To je divné.
"Nemiluje mě" řekl tiše a díval se z okna
"Jak to můžeš vědět?"
"Prostě to vím"
"Třeba se pleteš"
"Ani nevíš o kom mluvím"
"Protože mi to nechceš říct"
"A ani neřeknu"
"Měl by si ji to říct"
"To nemůžu"
"A to jako proč?" tak tohle už nedává smysl vůbec. Jako miluje někoho a nemůže to říct?!
"Protože mě nemiluje"
"To už jsi říkal"
"A navíc to se tak lehce vzdáváš?" dodám ještě k svému minulému prohlášení
"Tohle ani jinak nejde"
"Ale no tak" snažím se ho povzbudit, ale on pouze zákoutí hlavou
"Ach Merlin"
"Co Merlin?" nechápavě se na mě dívá
"Nic" mávnu rukou a on přikývne
"Změňme téma prosím" řekne a tak změníme téma na Umbridge
"Už je pozdě, jdu spát dobrou" řeknu a na rozloučenou ho objemu
"Dobrou" řekne a ještě je u okna zatím co já jdu do pokoje, kde určitě Nala bude mít další otravné řeči. I když už jsou dvě ráno, takže by mohla spát. Můžu jen doufat.
***
V noci jsem se sice vyhla otázkám, ale to nemůžu říct teď. Od rána se me ptají kde jsem byla tak dlouho, protože hodina astronomie končí o půl jedné ráno. A protože jim to nechci říkat na snídani ve velké síni, kde by to mohl slyšet každý, tak je Nala trochu naštvaná.
"Už nám to konečně řekneš?!" vyštěkne zničehonic Nala, když jsem kousek od našeho obvyklého místa u Černého jezera.
"Jo" odseknu ji, neboť to opakuje už od rána a já mám pocit, že mě z toho zachvíli rozbolí hlava.
"Tak?" zeptala se nedočkavě Katie
"Mluvila jsem s Weasleym" pokrčím rameny zatím co se na mě překvapeně podobají
"Cože?!" vykřiknou všechny najednou a já nad nimi protočím oči
"Mluvila jsem s Weasleym a byla to docela zajímavá konverzace"
"O čem jste mluvili?" zeptá se Alice klidně jako předtím Katie. Jinak řečeno ty dvě jsou normální narozdíl od někoho kdo se jmenuje Nala
"Ale tak různě a nakonec, že Weasly někoho miluje"
"A víš koho?"
"To mi už říct nechtěl"
"Zajímalo by mě proč" řekne Nala a já my ji přikývnem
"Počkat, počkat" dodá Nala a Alice ji doplní
"Naše teorie je vtom případě správná!"
"Je vám dobře?" ptám se jich, neboť větší nesmysl zase říct nemohli
"Ale je to jasné, neřekl ti to protože to jsi ty" argumentuje Nala a já se s prosbou podívám na Katie
"Dokud nebudeme mít nějaký důkaz, že ta teorie je správná tak to neřešme" řekne Katie a já se na ni děkovně podívám
"Tak pojďme do velké síně mám už hlad" řekne Alice a společně jdeme do velké síně
ČTEŠ
Nenávidím tě Weasly! Nápodobně Johnsonová! ✔️
FanfictionUkázka z knihy: ***** "Johnsonová vysvětli mi to!" zakřiči přes celou společenku George Weasley "Co na tom nechápeš Weasley?!" zakřičím zpět, štěstí, že tu nikdo není "Všechno" řekne a já se na něj otočím "Tak to máš smůlu já ti to nevysvětlím dok...
