Nenávidím tě Weasly! Nápodobně Johnsonová! ✔️

26. Kdo ví co se stane

Pohled Angeliny:

Už nějakou dobu tu studují ti noví studenti a my pořád nezjistili co jsou zač. Sledujeme je denno denně, ale nic. Jako by věděli, že se snažíme zjistit kdo jsou a co taky chtějí. Za tu dobu jsme se s Weasleym začali víc bavit. A s tím jsem si začala i připouštět city k němu. Neřekla jsem to nikomu kromě Katie, protože tě věřím víc než Nale. Ještě štěstí, že jde s Fredem do Prasinek. Alice a Katie budou s Oliverem a Lee trénovat famfrpál. No a já mám domluvenou procházku s Weasleym.

***

"Ahoj Johnsonová!" křikne na pozdrav Weasley.

"No nazdar Weasley" oplatím mi pozdrav.

"Co pak se něco stálo, že jsi milá jak zmijozel" neodpustí si sarkastickou poznámku nad, kterou protočím oči.

"Neotravuj Weasly" pohrozím mu.

Dlouho se procházíme v tichu a já jsem strávená v myšlenkách. A já vzpomínám na slova Naly.

Flashback

"Je vám dobře?" ptám se jich, neboť větší nesmysl zase říct nemohli

"Ale je to jasné, neřekl ti to protože to jsi ty" argumentuje Nala a já se s prosbou podívám na Katie

"Dokud nebudeme mít nějaký důkaz, že ta teorie je správná tak to neřešme" řekne Katie a já se na ni děkovně podívám

Konec Flashbacku

Ať nad tím přemýšlím tak či tak, můžou se plést. Taky to nemusím říct přímo, ale jen naznačit. Prostě nevím. To je same co když, co kdyby a já se z toho zblázním.

***

"Jdeme už do společenky?" zeptám se ho. Souhlasí a společně s konverzací o Snapeovi se vydáme do společenky.

"Mám tě ráda" řeknu a obejmu ho.

"Však já tebe taky" řekne potichu v objetí.

"Nepochopil jsi to" řeknu zklamaně a odtáhnu se.

"Co jsem nepochopil?" ptá se hloupě.

"To co jsem řekla?!" vyštěknu na něj.

"Johnsonová vysvětli mi to!" zakřiči přes celou společenku George Weasley

"Co na tom nechápeš Weasley?!" zakřičím zpět, štěstí, že tu nikdo není

"Všechno" řekne a já se na něj otočím

"Tak to máš smůlu já ti to nevysvětlím dokud to sám nepochopíš" řeknu a odcházím do svého pokoje

"Angelino! Vrať se!" dlouho jsem neslyšela, že by mi řekl jménem, tak dlouho... Ignoruju jeho volání a vycházím schody do pokoje kde se zavřu, vezmu knihu a slzy mi začnou stékat po tvářích.

***

Za chvíli je večeře a já se rozhodnu už vyjít, mám štěstí, že nejde poznat, že jsem brečela, ale nechci ho vidět.

"Á tady jsi Johnsonová" řekne osoba, kterou jsem nechtěla vidět a hádejte co. Nikdo ve společence není takže se mu jen tak nevyhnu. Skvělé.

"Co je?" zeptám se unaveně a podívám se mu do očí.

"Vysvětli to" řekne klidně, ani jeden nezvedáme hlas. Bylo by to zbytečné.

"Musíš to pochopit sám" chytám se odejít.

"Jediné co chápu je to, že tě miluju" řekne a já se zaseknu v pohybu a podívám se na něj jestli si dělá legraci.

"To je vtip, že" ptám se nejistě.

"Ne" řekne a přiblíží se ke mně.

Pohled třetí osoby:

Byli od seme jen pár centimetrů a dívali se tomu druhému do očí. Oba v nich hledali, že je to jen vtip nebo jen nějaký sen, ale zbytečně. A než by někdo stačil říct U Merlina vzdálenost mezi nimi nebyla. On měl ruce na jejím pasu a ona je měla na jeho ramenech a líbali se už dobré dvě minuty.

Jen co se od sebe odtáhli slyšeli jak se otvírá vstup od společenky a rychle od sebe odešli. George si sedl na sedačku, Angelina do křesla s knihou a předstírali, že vedou nějakou zajímavou konverzaci. Do společenky vešla Katie, Alice, Nala, Lee, Oliver a Fred.

" Ahooj" řekla Katie a sedla si do druhého křesla, Angelina a George hned přestali mluvit a začali věnovat pozornost nově příchozím.

"Kde jste byli tak dlouho?" zeptala se místo pozdravu Angelina a Nala protočila oči

"My se zapomněli v Prasinkách a oni na hřišti, ale řeknete co vy jste dělali" odpověděla Nala a s ostatními si sedli, někteří na další sedačku a někteří do zbylých pár křesel. Nenápadně jsme se na sebe podívali a jednohlasně řekli.

"Procházeli se po hradě"

"Povídali si co je nového"

"Teda vlastně tak obojí" snažila se obhájit Angelina když Nala pozvedla obočí, ale nakonec uvěřila.

"Dobřee" řekla sice pochybovačně, ale už to neřešila.

"Zdá se mi to nebo jste nervózní" uchechtl se Fred a my se s Georgem na sebe podívali a rozesmáli se co nejvíc přesvědčivě.

"To se ti zdá" řekl George když jsme se dosmáli a Fred přikývl, ale stejně jako Nala nám nevěřil.

Co víc k tomu dodat?

Na to až to budu psát jsem čekala dost dlouho a jsem i s tou verzí spokojená.

Gigi❤️