Nenávidím tě Weasly! Nápodobně Johnsonová! ✔️

7.Tohle se nesmí nikdo dozvědět

Pohled Naly:

Když jsem vyběhla z pokoje přímo do společenky tak jsem uviděla Freda. Naštěstí George a kluci ve společnce nebyli tak jsem hned Freda objala. Nejspíš si mě nevšiml tak ne asi když jsem do společný vtrhla jak blesk a hned ho objala. Samozřejmě mi objetí hned co se vzpamatoval oplatil.

"Co se děje Nali?" zeptal se mile.

"Tady ti to říct nemůžu" odpovím mu ještě trochu

"Proč? Co se děje?" zeptá se vyděšeně a nechápavě zároveň.

"Jen Ange vyzvída kvůli té Astronomce" povzdechnu si a jdeme pryč z Nebelvírské společenky.

"Tak to teda není dobrý. Co si ji řekla?" zeptá se mě.

"Že tam jdu s někým z Havraspáru" řeknu a Fred se pobaveně zasměje.

"To není vtipný, neboť se mě ptala kdo to je přesně" řeknu a Fred zbledne.

"To je teda špatné" řekne

"Nevím co jí mám říct a pochybuju že se tě George nebude vyptávat.

"No už se pokusil, ale řekl jsem mu že nemám čas a řeknu mu to později" povzdechl si "Takže by jsme měli vymyslet něco co jim řekněme a oni se už nebudou vyptávat" dořekne Fred.

"Fajn, ale co?" zeptám se ho a on se úšklíbne.

"Já řeknu, že si z 5. ročníku a Mrzimoru." řekne a já přikývnu. "A ty řekneš že jsem že 7. ročníku neboť ten Ange nezná a navíc jak už jsi řekla Havraspár." řekne a já přikývnu nadšením.

"Jdem se projít k jezeru?" zepta se mě a já souhlasím. Cestou jsme zticha, ale to nám nevadí neboť je to takové ticho kdy jsme ve svých myšlenkách, ale zároveň víme o přítomnosti toho druhého. U jezera si sedneme na zem a díváme se na hladinu a slunce které pomalu bude zapadat.

"Chtěl bych ti něco říct..." začne Fred a sklopí pohled k zemi.

"Ano?" podívám se na něho tázavě.

"No víš... já tě mám rád... ale už ne jako kamarádku" řekne pořád s pohledem upřeným do země, takže nevidí jak se na něco překvapeně podívám.

"O-opravdu?" zeptámse ho, jak už jsem říkala překvapeně.

"Jo, a chápu, že mě máš ráda jako kamaráda" nakonci se mu zlomí hlas.

"Já tě, ale nemám ráda jako kamaráda, já tě totiž miluju" řeknu a on se na mě podíva,a políbí mě, já mu polibky oplácí. Po chvíli se od sebe odtáhneme a usmějeme se.

"Takže budeš se mnou chodit?" zeptá se s úsměvem a naději v hlase Fred.

"Samozřejmě že jo!" vykřiknu a objemu ho. Do hradu jdeme a povídáme si, jako vždy a jako přátelé. Když už jsme ve společence nikdo tu není takže se na rozloučenou políbíme a já jdu vstříc holkám a jejich otázkám.

Takže další kapitolka je tu! Chápu že tohle nebylo o Ange a ani o Georgovi, ale muselo to tak být neboť to bude později důležité. Tak, ale jinak čte tohle někdo? Docela by mě to zajímalo neboť mě tohle psát baví a ráda bych věděla jestli to někdo čte a zajímá ho jak to skončí. ❤️🤔🤗

Gigi❤️