Držel jsem jeho ruku, tak křečovitě že už byla spocená. Chci pryč nelíbí se mi tam nikdy jsem neprotestoval ale zde mám panickou hrůzu. Nevím proč asi blbý tušení.
Extra nový film Disney #ArtemisFowl opravdu nádherný. Pokračujeme normálně.
Nevím vůbec pořádně co se děje co se připravuje. Převalím se na bok. Už se začalo stmívat, mám docela hlad. Květen bude zas jeho film samozřejmě já se to dozvěděl teď z internetu. To je normální už se nad tím ani nepozastavím.
Sednu do auta a jedu tam kam jsem měl jed už dlouho.....
Černé auto v doprovodu dvou goril zastavilo před hotelem. Rychle jsem šel do vnitř nechci fotky.
Věděl jsem že už čekají v soukromém salonku.
V hotelu u recepce bylo dost lidí. Sotva jsem přišel okamžitě se mě ujal zaměstnanec. Pane FARRELL už na vás čekají...... Dej mi minutu....chci se osvěžit. Samozřejmě pane.
Otevřu kohoutek voda teče, naberu si do hrstě opláchnu se je to osvěžující. Kouknu se do zrcadla a zhluboko se nadýchnu. Utřu se do papírového ubtouzku a upravím si košili. Kouknu se znovu do zrcadla a pokývám hlavou.
Tak můžete jít pánové už čekají. Odporný hlas chlapa který měl berli a kulhavým krokem nás doprovodil ke schodišti který vedlo
někam nahoru. Tam nahoru! Zvýšil hlas a ukázal berlou. Co se rozčiluješ? Chceš cígo?
Jo dej sem jedno. Otevřel pusu a byli vidět zkažené zuby.
Colin vyšel zaměstnanec hotelu mu podal aktovku. Vítáme vás v Londýně pane Farrell. Colin pokýval hlavou. Jeho modré oči měl v mysli když se otevřeli dveře sálu.Jared stál u normálního vchodu obyčejných rodinných vilek. Měl jsem už být zde dávno do prd.. Bojím se aby se něco nepodělalo a nebyl z toho průser ale víc se bojím o něho v čem je sakru namočen.
Proti mě utíkal nějakej kluk. Tak kampak? Bylo mu asi deset let. Do obchodu mámě pro mlíko. Usmál se na mě a už byl pryč.
Kamenná cestička zarostlá trávou mě zavedla na číslo 47 který jsem hledal.
Odemknu hlavní dveře v našem bytu v Londýně. Je pozdě kolem desáté večerní hodiny. Jsem dost unaven. V bytě je zatomeno a na stole je večeře. Dal jsem příkaz aby vše bylo zde připravené. Nechci spát v hotelu ale zde. Potřebuji se uklidnit a přemýšlet to je vše. Osprchoval se nalil si sklenku bílého vína, lehká večeře byla prostřena na stole. Ten film bude atomická bomba. Sám se toho zúčastním. Dáme do toho vše a světe třes se!
Vše je zorganizovaný do puntičku. Velký Šéf je nadšený! Viděl jsem ho v hotelu jak je spokojen. Mé konto se plní má moc se zvětšuje. Brzy bude můj sen splněn.........Má práce mi přinese ovoce. Nandal jsem si salát na talíř a nalil jsem si druhou sklenku výborného vína.
No tak dej mi ještě jedno cigáro! Vždyť ti vždy pomůžu ne?
Vždy? Co to říká? Podívám se mu do jeho hnědých oči tak hluboko že uhl pohledem.
No takovej balík cos dostals naposled jen tak někdo nedostane . Chlap se začal smát až mu berla spadla. Máš budoucnost. Udělal sprostý pohyb rukou a koukl se na mě a tak odporný pohled jsem snad ještě neviděl. A tahle balerina kdo jako je?
V dálce je asi nějaký hřiště protože jsou slyšet dětské hlasy. Hledám jména na zvoncích. Tady to je a zazvoním. Je zajímavé že vůbec nic necejtím je mi to úplně jedno.
Čekám pár vteřin neš se ozve hlas. Kdo je? Možná že to jsem já na koho čekáte. Řekl jsem sebejistým hlasem. Hlas neodpověděl asi pár vteřin váhal a potom se laciný skleněný dveře otevřeli. Můj neviditelný duchu budeš mě opatrovat? Prolítlo mi hlavou jako blesk z čistého nebe.
Balerina? Ha ha ha... Colin se smál a vyšel po třech schodech a já ho následoval. Nevěděl jsem že to co bude následovat bude moje největší životní chyba a ta špína se nikdy nesmyje. Pokračujeme.
ŞİMDİ OKUDUĞUN
C. J. Farrelleto kniha 12
Hayran KurguDen, týden, měsíc a rok. A my jsme zde a vy dva to víte.