Camila
"Camilo?" Zaslechla jsem zlomený hlas Lauren z ložnice. Rozsvítila jsem světlo a posadila se vedle ní na naší postel. "Co se děje Lolo?" Podívala jsem se na ní starostlivě. "Camz-" sklopila zrak a začala opět plakat při vzpomínce na dnešek. Obejmula jsem jí dokud nezmírnila pláč. "Byla jsem u Tye- nutil mě" hrála si se svou rukou. "Co tě nutil Lo?" Začala jsem se bát odpovědi. "Camz, udělal se-" rozbrečela se opět. "Cože?" Nechápala jsem co se mi snaží sdělit. "Vyspal se semnou proti mé vůli Camz" podívala se na mě. "Kurva" chytla jsem jí za ruku a snažila se též nerozbrečet. "Musíme jít na policii" šeptla jsem a zvedla se z postele. "Nechci Camz" promluvila bez přerušení pláčem. "Musíme" zvedla jsem jí a celou cestu jí držela za ruku.
Čekali jsme půl hodiny na nějaké sedačce dokud si pro nás nepřišel pohledný chlápek v uniformě. "Lauren? Jauregui?" Zeptal se směrem k Lo hlubokým hlasem. Zvedla se ze sedačky a přikývla nervózně. "Já jsem detektiv Smith, půjdete semnou" usmál se jako by se jí snažil přesvědčit že mu může věřit. "Jdu taky" zvedla jsem se a stoupla si vedle Lauren. "Nemůžete, pokud nejste-" než to stihl doříct, chytla jsem Laur za ruku "jsem její přítelkyně" i v téhle situaci se na mě Lauren nechapavě podívala a policista jen chápavě přikývl, rozešel se do nějaké místnosti a my ho následovaly.
Lauren
Ptá se na různé mě nepříjemné otázky, ale vím že to pomůže. Camila mi dodává pocit bezpečí, jsem ráda že tu je semnou a drží mě za ruku. "Kolik mu je?" Zvedl zrak od papíru ke mě. "18" odpověděla jsem jednoduše. Camz moc dobře věděla že Ty propadl a může jít za to normálně sedět, jinak bychom tu nebyly.
Výslech je za námi, za pár dní nám dají vědět jak s tím budou zacházet, ale nejspíš ho zavřou na několik let. Nejhorší je že budu muset normálně chodit do školy a potkávat ho na chodbách dokud se to nevyřeší.
