Kdo jsi? (Dokončeno)

Toužil po mně, sváděl mě, a já si to nechala líbit.

„Tady jsi," slyšela jsem za zády jeho hlas, a hned se mu vrhla kolem krku. „Jak se cítíš?" zeptala jsem se ho, a on aniž by odpověděl, si mě přitáhl do polibku. „Teď už dobře," špitl, když jsme se odtáhli a já se musela usmívat, jako sluníčko. Uměl to se mnou, a dost dobře. Propletl naše prsty a šli jsme se projít přes les, který vedl delší cestou k mému domu. „Celou dobu jsem plánovala dobrou taktiku, ale vy jste mě prostě neposlouchali," řekla jsem. „Nechci se teď bavit o zápase, protože to jsou lamy. Člověk jim nahraje, ale oni čumí na ten puk, jak kreténi," rozčiloval se. „Mně se líbilo, jak jsi hrál. Mělo to energii," řekla jsem a on se zastavil. „Mě se líbí, to tvoje tričko," špitl a opět si mě přitáhl do polibku. Byla v tom vášeň, která se dala krájet. Lačnil po mně, sváděl mě, a já si to nechala líbit. Jeho ruka bloudila pod mým tričkem, jakoby tam byla doma. Cítila jsem každou část své kůže, které se dotkl, a doslova cítila, jak mě brněla. Po chvilce se s úsměvem odtáhl, nedokázala jsem mu odolat. Byla jsem do něj blázen, a chtěla pro něj udělat vše. Věděla jsem, že by to ve vztahu mělo být oboustranné, ale mě šlo hlavně o to, aby on byl šťastný. Povídali jsme si o mé oslavě narozenin, která byla minulý týden. V den mých narozenin jsem byla s Benem venku, a poté jsme byli i na chvíli u něj. K ničemu nešlo, jen kdyby vás to zajímalo. Pokud teda nepočítáte, i to, co se stalo teďka. „Takže sis to užila," usmál se a já přikývla. Před námi se objevil náš dům, kde byla stále tma. Naši nejsou ještě doma. „Vaši nejsou doma?" ušklíbl se a já přikývla. „Mají se vrátit do deseti minut," špitla jsem, když jsem se podívala na svoje hodinky. „Takže je nejvyšší čas se rozloučit honey," pohrál si s mou přezdívkou na jazyku, a já měla, co dělat abych se mu nesložila k nohám. Přitáhl si mě do polibku a rukou opět bloudil pod mé triko. Husí kůže napadla celé mé tělo a já se neubránila udělat totéž. Jenže v okamžiku, kdy jsem ho cítila oddělávat opasek u mých kalhot, mé tělo ztuhlo. Vycítil to a ruku dal na má záda. Upřímně jsem byla ráda, že nepokračoval, protože jsem ho odžduchnout nechtěla, ale zároveň jsem nechtěla, aby něco zkoušel, i přes fakt, že už jsme spolu podle něj dlouho. Dva měsíce. Mně to nestačilo, protože jsem připravená nebyla, naštěstí to respektoval. Odtáhli jsme se od sebe, ale hned na to si mě k sobě přitáhl zpátky. „Bude mi to zase celý den chybět," špitl a já si povzdychla. „Já ti, ale nezakázala se mnou ve škole mluvit," řekla jsem a on se zatvářil nechápavě. „Nic, jen mi připadalo, že mě dneska přehlížíš," řekla jsem. „Ne, jen jsem neměl svůj den," bránil se, ale v jeho hlase byla jasná nervozita, na kterou jsem nebrala zřetel. Naposledy jsem ho políbila, a poté zalezla do domu.

Rozsvítila jsem na chodbě, abych sebou nepráskla o schody, a přešla do kuchyně, abych si udělala něco k pití. Přesunula jsem se do lednice a vytáhla si krabičku s cherry rajčátky, které prostě miluji. Po umytí jsem zhasla dolní patro a přesunula se nahoru. Přešla jsem do pokoje a hned vytočila Lucy i Kate dohromady, abych naše hovory spojila. „Jste tu?" zeptala jsem se a čekala, než se mi obě ozvou. „My se líbali!" vyjekla jsem nadšeně, jak kdyby to bylo poprvé, a poté se pustila do převyprávění celého večera, včetně mého menšího infarktu.

Krátká kapitola, proto dnes očekávejte ještě jednu 💕
Vaše názory?
Vaše Chriss 🌙