Kdo jsi? (Dokončeno)

Epilog - O 15 let později

Nemohla jsem se dočkat, až se zase všichni sejdeme pohromadě. Uběhlo patnáct let od doby, kdy jsme dostali naše potvrzení k přijetí na naše vysněné univerzity. Studium bylo opravdu náročné, ale všechny jsme to zvládly. Nikdy bych neřekla, že se všechny usadíme tak blízko, ale stalo se. Moje vysněná univerzita mi otevřela všechny různé obzory a já se díky ní dostala, až do Evropy. Po roce cestování jsem se přeci jen vrátila na svou milovanou Floridu. Mých osm let studia se vyplatilo a moje místo bylo obsazeno hned po vrácení z Evropy. Nastoupila jsem do místní nemocnice jako vrchní neurochirurg, což se ženě v tak brzkém věku stává opravdu málokdy. Nebýt hloupé náhody, která se stala, jen díky mé zapomnětlivosti, bych nikdy neskončila tam, kde dneska jsem. Přesunula jsem se ze své šatny zpět do ložnice, abych si oblékla upnuté modré šaty do půlky stehen a následně přes sebe hodila volnější sáčko, kdyby se náhodou ochladilo. Sice je na Floridě vždycky nádherné počasí, ale moje cesta do New Yorku bude určitě provázena chladnějším počasím. Přesunula jsem se na chodbu, abych přešla do pokojíku odkud se linul hluk. Postavila jsem se do rámu dveří a sledovala ty dva, jak si hrají na zatčení nějakého kriminálníka. ,,Ale prosím, pane policisto přísahám, že jsem nejel, zas tak rychle," říkal dokola Jason a já měla co dělat, abych nevybuchla smíchy. V tu chvíli mu Toby z rukou vytrhl jeho panáčka a dal ho do lego věznice, za porušení rychlosti na jeho silničním koberci. ,,Vidíš? Maminka se nám tu směje," usmál se na Tobyho Jason a v tu chvíli si mě všiml. ,,Ahoj mami," postavil se a rychle docupital ke mě. ,,Hrajete si s tátou?" vzala jsem ho na ruce a on se hned schoval do mého hrudníku. Jason se postavil a s úsměvem k nám došel, aby se přidal do menšího objetí. ,,Ty náš malý prcku," řekl Jason, aby ho naštval, protože Toby nesnáší, když mu říkáme prcku. ,,Já nejsem prcek, vždyť už mám," ukázal nám tři prstíky. ,,No, kolik máš?" zeptala jsem se ho. ,,Tři," řekl a stydlivě se opět schoval do mého hrudníku. Tu stydlivost má určitě po mě, protože Jason je výřečný, až je to někdy obrovské mínus. Jenže nebýt jeho výřečnosti a mojí stydlivosti, nikdy bychom se nedali dohromady. ,,No tak to tím pádem, jsi velký chlapák," zvedla jsem ho do vzduchu a začala mu dávat pusinky na bříško, což ho rozesmálo přes celý dům. ,,V kolik vám to letí?" zeptal se Jason, když jsem položila malého na zem, protože se natahoval pro autíčko ležící na zemi. ,,Právě jsem ti chtěla říct, zda bys nás teda odvezl na to letiště, asi za dvacet minut? Chci si jen zkontrolovat, že mám vše," řekla jsem a on přikývl a vtáhl si mě do polibku. ,,A koho teda vezu?" zeptal se. ,,Kate přijede vlastním autem, protože Vojta nemohl. Vzal kluky na výlet, takže se bude muset dopravit sama. Lucy na nás bude čekat před jejím domem, ale potřebovala by odvézt malou k babičce, protože auto má Marc, tak se tam nemá, jak dostat. No a Carol prý pojede s Kate, takže jen Lucy," řekla jsem a usmála se. ,,Víš, že stačilo říct Lucy, zlato?" uchechtl se a já protočila oči. ,,To je fuk, chtěla jsem ti to říct celé," vyplázla jsem na něj jazyk a on se usmál, a hned na to si mě přitáhl do polibku. ,,Miluju tě," špitl na mých rtech, což mě donutilo do širokého úsměvu. ,,Já tebe," vzdychla jsem a odtáhla se. ,,Půjdeme zkontrolovat zda má maminka všechny věci na velkou cestu?" zeptal se Jason Tobyho, který nám nevěnoval žádnou pozornost. ,,Bobku," zavolala jsem na něj a on se na nás hned koukl. ,,Jo!" vyjekl, zvedl se a utíkal do naší ložnice. ,,To má po tobě," řekl Jason a já se na něj šokovaně podívala. ,,Cože?" zasmála jsem se, když jsem si všimla, jak neposedně skáče po naší posteli. ,,Přesně tohle," zasmál se. ,,To teda nene," uchechtla jsem se a ukázala mu, že má jít dolů. ,,Já vím," povzdychl si a následně si sednul. ,,Taky jsi vždycky tak roztržitá," pousmál se Jason a rozepnul můj malinký kufr. ,,Takže tam budeš tři dny?" zeptal se a já přikývla. ,,Vzala sis tu taštičku, která ráno ležela v koupelně?" zeptal se a já se na něj nechápavě podívala, než mi to došlo. ,,Sakra," řekla jsem a přešla do koupelny, kde se na mě smála moje taštička s hygienickými potřebami. ,,Řekl bych, že tvoji rodiče budou doma mít všechno, ale znám tě," mrkl na mě a vše tam vložil zpátky, jak bylo. ,,Bundu, jsem ti tam přidal, sice je léto, ale v New Yorku nikdy nevíš. Navíc nechci, abys nachladla," byl hrozně ochranářský. ,,Jsi můj zachránce," řekla jsem a objala ho. ,,Pojedeme?" zeptal se a já přikývla.