,,Nikdy mi nebylo lépe."

86 5 2
                                    

Dnešní den bude jeden z těch nejvíc divných vůbec. Dneska je to první den, kdy se Kate a David setkají ve stejné třídě, aniž by mezi nimi panovaly jakékoliv vztahy. Neumím si představit, jaký dopad to bude mít na naší partu, nebo na mě, protože přeci jen jsem se postavila mezi ně, jako nějaký most, protože nechci přijít o ani jednoho z nich. Sestra tento týden školu zamešká úplně, její imunita je slabá, jako rozkládací židle, takže její nemoc je vždycky tak desetkrát horší, než člověka s normální imunitou. Vyrazila jsem z domu oblečená, jako sněhulák. Blížící díkůvzdání značí studené počasí, které se v New Yorku jasně projevovalo a ukazovalo svojí velkou nadvládu, nad něžným podzimem, který si pohrával s teplým a příjemným počasím. Moje cesta mi přišla mnohem delší, než kdy dřív. Možná to bylo tím studeným větrem, který mě nepříjemně štípal ve tvářích, nebo nízké stupně, nicméně i přes to jsem dorazila na sraz včas. 
,,Sestra je nemocná?" zeptala se. ,,Ano, jdu na čas co?" zasmála jsem se a ona přikývla. ,,Tohle bude divný den," řekla jsem. ,,Proč?" zeptala se. ,,Kvůli té situaci s Dejvem a Kate," řekla jsem a podívala se na ni. ,,Jo tohle, nějak mi to vypadlo. No to bude celkem zajímavé. Myslíš, že to nějak ovlivní partu?" zeptala se. ,,Mám strach, že tohle partu ovlivní hrozně moc," pousmála jsem se, i přes to, že jsem věděla, že tohle bude špatný. 

Už při vstupu ke skříňkám jsem cítila, že to byl špatný nápad a že jsem si pro první den měla vymyslet nějakou příhodu. Například střevní chřipku, jen abych předešla těm pohledům, které by se daly přirovnat k laserům. Zavřela jsem skříňku a netrpělivě se podívala na Lucy, která něco ve skřínce hledala. Kate se na mě dívala, jakoby čekala, že něco řeknu, ale čekala na nás. David se na mě zastavil pohledem, ale když si všiml, že Kate čeká, rozhodl se odejít do třídy. První hodinou by měla být historie na nejvyšším patře, což se mi vždycky po ránu nechce. ,,Jak ti je?" zeptala jsem se jí a ona se usmála. ,,Nikdy mi nebylo lépe." ,,To jsem ráda, ale nebudete na sebe házet ty vražedné pohledy pořád, že ne?" zeptala jsem se jí cestou do schodů. ,,Nevím, ale ať tak blbě nečumí." ,,Nekoukal na tebe, ale chápu, že máš averzi. Jen nechci, aby to poznamenalo partu," vzdychla jsem si. ,,To nevím. Já ho dokážu respektovat, třeba pozdravit, jen nechci, aby na mne sahal nebo něco zkoušel. To musíš chápat," podívala se na mě a očekávala mou podporu. ,,V tomhle jsem s tebou. Byla bych nejspíš to samé, kdyby mě neustále někdo osahával, ale tak já bych to nenechala zajít tak daleko," ušklíbla jsem se na ni. ,,Doufám, že to vyřešíte, protože dělit partu na dva díly je opravdu blbost," řekla Lucy, když jsme došly a unaveně si sedla na židli, jako hromádka neštěstí. ,,Je ti něco?" zeptala jsem se, a následně se posadila vedle ní. ,,Jdu za Clare, potřebuji něco do francouzštiny," vyhrkla Kate a zmizela za Clare. ,,Ne, jen jsem unavená," pousmála se a v tu chvíli se tu objevil Dejv. ,,Vypadáte, jak mrtvolky," ušklíbl se a obě nás pleskl přes stehna. ,,Zabiju tě pokud to uděláš ještě jednou," řekla jsem smrtelně vážně, což ho rozesmálo. Moje koutky dlouho nevydržely a po chvilce se zvedly do jasného úsměvu. ,,Dobře, už to neudělám," pousmál se a já přikývla. ,,Unavené?" zeptal se. ,,To si piš. Nechápu, kde bereš tolik energie," vzdychla Lucy. ,,A to jsem měl velice vyčerpávající hovor pomalu do druhé ráno," pousmál se na mě. ,,Ještě si stěžuj," zvedla jsem pravé obočí a podívala se na něj tázavým pohledem. Lucy do mě jemně žduchla loktem, jasné gesto: ,,To mi vysvětlíš v hodině." Nenápadně jsem přikývla a podívala se na Davida, který se usmíval, ale stejně svým pohledem neustále cukal na Kate. Tohle bude dlouhý boj.

Snažila jsem se dostat na obědy, co nejdřív, protože jsem se těšila až se dostanu po dnešním šíleném testování domů. Řekla bych, že moje výsledky nebudou dokonalé, ale mě stačí i dvojka, protože tak velké okno jsem dlouho neměla. Mého zoufalého výrazu si všiml i David, který sedí na druhé straně místnosti, takže jsem musela vypadat opravdu vtipně. Omluvila jsem se holkám, že na ně dnes čekat nebudu, jelikož zavazování bot Lucy trvá deset let a Tessiné oblékání dalších patnáct, takže volba byla jasná. Dostala jsem se do jídelny mezi prvními, takže jsem se hned odebrala ke stolu, kde seděl David s Johnem. Posadila jsem se naproti Davidovi a podívala se na něj, protože šel zrovna pro pití. Když se vracel zahlédl můj pohled, povzdychl si, ale nakonec se otočil o sto osmdesát stupňů a to pití mi přibral. ,,Děkuji," řekla jsem tenčím hlasem, což jsem obvykle dělala jen před partou, což John opravdu nebyl. Hodil na mě nechápavý pohled, nad čím jsem se na něj uculila a David, jen mávl rukou. ,,Dneska to zopakujem?" zeptal se Dejv. ,,Tak můžeme, ale chci jít spát dřív," řekla jsem a dala si do pusy lžíci s polévkou. ,,O čem nevím?" zeptal se John. ,,Včera jsme volali," vyhrkl Dejv a podíval se na celou tu řadu, než se jeho pohled zastavil na mojí zrzavé kamarádce. Nikdy bych neřekla, že budu říkat mojí a ne naší. Život je plný údivů. ,,A co řešíte?" zeptal se. ,,Vždyť víš," kývl hlavou ke Kate. ,,Jo tak, já nevěděl, že jsi do toho taky zasvěcená." ,,Řekl bych, že ví víc, než ty," uchechtl se Dejv a John se na mě podíval podezíravým pohledem. ,,Hele, nekraď mi kamaráda," řekl vtipně, což mě rozesmálo, že jsem málem vyprskla polévku na Dejva. ,,Jasně, rozesměj ji, když jí. Zrovna ji," zasmál se David a díval se na mě. ,,Já za to nemůžu," řekla jsem a ohrnula spodní ret. ,,Málem jsi mě poplivala," řekl Dejv, což mi připomnělo situaci a já dostala další výbuch smíchu. ,,To on mě rozesmál, když jsem měla sousto v puse," bránila jsem se. ,,Nečekal jsem, že tě to tak rozesměje," řekl John s úsměvem. ,,Jí? Chriss rozesměje všechno mi přijde," ušklíbl se. ,,Ne, všechno ne," řekla jsem a zamračila se na něj. David se mi podíval zpříma do očí, než čekal na automatickou reakci, kterou způsobí jeho obličej. Začaly se mi zvedat koutky, protože u něj se to nedá vydržet. Během sekundy se moje koutky zvedly maximálně a moje zuby se ukázaly celému světu. ,,Já to říkal," mrkl na mě, nad čím jsem protočila oči. John si mě prohlídl divným pohledem, který jsem nedokázala rozeznat. Jediné, co vím je, že se mi ten pohled nelíbil.


Gif = Chriss
Vaše názory?
Vaše Chriss

Kdo jsi? (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat