Kdo jsi? (Dokončeno)

Myslíš, že bych se na tebe dívala jako na svatý obrázek, kdybych to tušila?

,,Zítra? Nejspíš nic. Pročpak?" zeptala jsem se. ,,Nemáš náhodou volný dům?" zeptal se a já se pousmála. ,,Vždyť jsem ti říkala, že ano." ,,Tak já přijdu a podíváme se na film?" ,,Jasně, že jo," cítila jsem mravenčení v podbřišku a nemohla se dočkat zítřejšího dne. ,,V kolik mám přijet?" zeptal se, kdy v tu chvíli mi to došlo. ,,Dájo, rodiče mají přijet ráno," dodala jsem. ,,Takže to nevyjde?" Můj úsměv padl. Vytočila jsem mámino číslo, abych zjistila veškeré informace o jejich příjezdu. ,,Ahoj zlato, stalo se něco?" zeptala se máma. ,,Ahoj, ne nic se nestalo. Jen jsem se chtěla zeptat, jak to máte s tím zítřejším příjezdem," zeptala jsem se. ,,No měli bychom přijet nejspíš až kolem čtvrté hodiny, jelikož jsme se domluvili s tátou, že si zajdeme na oběd. Říkala jsem ti to." Nechápavě jsem zvedla obočí. ,,Ne, říkala jsi, že budete brzy ráno doma," opravila jsem ji. ,,Ne, říkala jsem ti, že ráno musíme opustit pokoj," vysvětlila mi. ,,Já to asi nějak přeslechla," poškrábala jsem se na zátylku a nervózně si zkousla ret. ,,Takže si budeš muset uvařit," dodala. ,,Jo já vím. Fotíš?" změnila jsem téma. ,,Ano fotíme, vše ti pak ukážeme. Je to tu nádherné. Škoda, že jsi nejela s námi." ,,Vždyť víš, že se blíží přijetí na univerzity, navíc i zkoušky. Potřebuji vystudovat s dobrými výsledky, abych se dostala na Floridu," řekla jsem. ,,Já vím. Stále sis tu Floridu nerozmyslela?" zeptala se se strachem v hlase. ,,Mami, toužím tam od svých dvanácti let. Je to můj sen, něco mne tam táhne," řekla jsem ji. ,,Já vím, jen je to daleko," povzdychla si a já se pousmála. ,,Užívej si poslední den výletu a doma si popovídáme," usmála jsem se. ,,Dobře, buď opatrná. Zatím." ,,Budu. Zatím," položila jsem hovor a pousmála se. ,,Snad se Lucy nebude zlobit," pomyslela jsem si a otevřela chat s Davidem, kde na mě čekalo nemálo zpráv. ,,To mne ignoruješ? Takže to neplatí? Hej? Ignorante! Agresor totální!" Zasmála jsem se nad jeho spamem a protočila panenky. ,,Počkej, prosím tě ty herečko jedna." ,,No hurá." ,,Mohl bys přijít kolem dvanácté?" zeptala jsem se. ,,No ve dvanáct máme většinou oběd, takže spíš po dvanácté." ,,No to nevadí, akorát naši se vrací kolem čtvrté, takže ve čtyři budeš muset jít." ,,Proč? Rád je poznám." ,,Jsem ráda, že máš tak úžasný smysl pro humor, ale naši nevědí, že budeš u nás. Navíc budou unavení z cest." ,,Ach tak. Tak třeba jindy." ,,Klidně se můžete seznámit jindy," pousmála jsem se. ,,Takže zítra?" ujistila jsem se. ,,Budu tam." ,,Budu muset jít, dneska má přijet Lucy, tak chci ještě pouklízet." ,,Dobře, zatím špunte." ,,Zatím Dájo." Odložila jsem telefon s širokým úsměvem na rtech. David půjde ke mě domů. Na film. ,,To byl blbý nápad," vyjekla jsem nahlas a podívala se na náš dům. ,,Co když se mu tu nebude líbit," prohrábla jsem si rukama svoje kudrliny, čímž získaly mnohem větší objem. Povzdychla jsem si. O tomhle musím říct Lucy.

-

,,Ahoj," slyšela jsem za sebou a otočila se. ,,No konečně!" vyjekla jsem a běžela ji obejmout. ,,Budeme na terase?" zeptala se. ,,No já tu dopíjela čaj, který jsem si před chvíli dělala, takže záleží na tobě. Teplo je dost," řekla jsem. ,,Je příjemně," dodala a sedla si na dřevěnou lavičku. ,,Na bazén to, ale zatím ještě není. Tak měsíc budeme muset ještě počkat." ,,To nejspíš jo, ale pak to bude super. Ležet u vody, opálit se  a prostě pohoda. Navíc už bude po zkouškách, takže budeme jen netrpělivě čekat na dopisy z univerzit," řekla. ,,No právě, zbývá posledních pár týdnů, než budeme psát závěrečné zkoušky a já jsem z toho úplně na nervy." ,,Učíš se?" zeptala se Lucy. ,,Každý večer," řekla jsem. ,,Tak nestresuj," pousmála se a já přikývla. ,,Přinesu něco k pití," řekla jsem a prošla otevřeným francouzským oknem do obýváku, abych se dostala do kuchyně, pro něco k pití. ,,Chceš džus?" zařvala jsem. ,,Jo!" ozvalo se zpátky. Otevřela jsem lednici, ze které jsem vytáhla vychlazený jahodový džus a nalila nám oběma. Rovnou jsem ho vzala sebou, protože se mi nebude chtít pokaždé dovnitř. ,,Prosím slečno," usmála jsem se a podala ji sklenici. ,,Objednala jsem nám pizzu, tak až přijede, tak můžeme jít dovnitř a podívat se na nějaký ten film." ,,To zní dobře," vzdychla spokojeně a opřela se. ,,Zítra přijde David," vyhrkla jsem a ona se na mě šokovaně podívala. ,,Neříkala jsi, že vaši přijedou ráno?" zeptala se se zvednutým obočím. ,,Já si to myslela, ale když jsme spolu dneska s mamkou mluvily. Řekla mi, že jsem to popletla. Oni ráno odchází z pokoje, ale chtějí si zajít na oběd. Přijedou po čtvrté hodině," řekla jsem. ,,Jen aby," přeměřila si mě pohledem, ale po chvilce se zasmála. ,,Takže jsi nervózní?" zeptala se. ,,Jo jsem, že se mu tu nebude líbit. Nebo bude trapné ticho, nebo já nevím, co ještě by se mohlo stát," vyšilovala jsem. ,,Zase vymýšlíš ty svoje blbé teorie, co by se furt mělo dít? Beztak si to užijete, co máte vůbec v plánu?" zeptala se. ,,No to já nevím, nejspíš se podíváme na film a budeme si povídat. Jenže nevím, co připravit. Bude mít hlad, nebo žízeň a," přerušila mě. ,,Zbytečně tu stresuješ. Hlavně se uklidni a večer mu napíšeš, co by chtěl k pití nebo k jídlu. Zeptáš se ho na film nebo prostě na nějaké informace ohledně zítřka a užijete si to," usmívala se na mě. ,,Jo dobře," vzdychla jsem a protřela si obličej rukama. ,,Nechci ti nic říkat, ale jako tvá nejlepší kamarádka bych přeci jen měla. Vážně k němu nic necítíš?" zeptala se opatrně. ,,Já nevím, ale tak má jít poprvé ke mně. Je jasné, že z toho budu nervózní," řekla jsem. ,,Uvidíš, jaký zítra bude. Stačí mi ty jeho pohledy," ušklíbla se. ,,Jaké pohledy?" nechápala jsem. ,,Vždyť tě ve škole furt sleduje," zasmála se. ,,Ehm, cože?" ,,Neříkej mi, že sis toho za celý ten půl rok nevšimla," vykulila oči. ,,Myslíš si, že bych se tu teď na tebe dívala jako na svatý obrázek, kdybych to tušila?" vyjekla jsem a cítila úsměv rozšiřující se na mé tváři. ,,Ty se usmíváš? Ty se usmíváš!" vyjekla a začala se smát. ,,Ne, neusmívám," řekla jsem vážně, když v tu chvíli se ozvalo zvonění telefonu. ,,Je to Dejv?" zeptala se zvědavě. ,,Je to pizza," řekla jsem a ona se zasmála. ,,Škoda," řekla a já na ni vyplázla jazyk. ,,Pizza tu bude za pět minut," řekla jsem, když jsem se vrátila a ona vybuchla v obrovský smích. ,,Co se směješ?" zeptala jsem se a mračila se na ni. ,,Jsi rudá, až za ušima," smála se dál. ,,Nejsem," vyjekla jsem se smíchem. ,,Ale jsi a moc dobře to víš," ušklíbla se a já protočila oči. ,,Nesnáším tě," vyjekla jsem a vběhla do domu pro peníze. ,,Ty mě miluješ," ozvalo se a já se musela zasmát. Trubka jedna.

Vaše názory?
Vaše Chriss. 🌙