And Peggy! | Hamilton One shots

Samota

*Peggy*

Seděla jsem na zemi na chodbě a skrze dveře pozorovala své skvělé přátele. Herc s Lafem opět pořádali jednu ze svých party, které neměly žádný hlubší smysl, než se opít s přáteli, popřípadě se zbavit nadbytečného alkoholu, který získali v dárkových koších.

Zasněně jsem je pozorovala s kelímkem piva a přemýšlela, jestli je mým osudem skončit sama. Laf po vejšce začal žít s Hercem a teď jsou zasnoubení. Alex a John studují práva a vypadá to, že i oni mají v úmyslu spolu strávit zbytek života. Po tom co se Maria rozešla s Jamesem, tak začala randit s Elizou a vypadají vcelku šťastně.

Naštvaně jsem se podívala na svůj odraz, který byl vidět jen díky spadlé pěně. Dokonce i Burr má holku!

Možná bych si nepřipadala tak osamělá, kdyby se kolem mojí nejstarší sestry nemotaly davy kluků neustále jí skládající poklony. A minulý týden jsem pochovala svého milovaného kocoura Anthonyho. Srazilo ho auto. Což ještě přežil, ale sotva se zotavil tak spadl do otevřeného kanálu a to už nerozchodil.

Vypila jsem zbytek obsahu svého kelímku a naštvaně jsem ho mrštila proti zdi naproti mě. Kluci se již poučili, že pokud se nejedná o víno, či výjimečnou událost, tak nemá smysl mi dávat skleničku, protože ji dřív, nebo později rozbiju. A navíc plast nedělá takový hluk.

Co jsem udělala špatně?

Vždycky jsem chtěla, aby lidé kolem mě byli šťastní, ale teď když už jsou, tak mám čas na sebe a zjišťuji, že mi chybí někdo v životě. Stačil by i jen spolubydlící, abych se v bytě necítila tak sama.

„Meggie!" vtrhl do chodby už silně podnapilý Laurens.

„Neříkej mi tak, víš, že to nemám ráda," požádala jsem ho. Alexander na něj má špatný vliv. Ne, že by předtím nepil, ale rozhodně neosnoval tak šílené plány. Nedávno se třeba s Alexem rozhodli unést mého otce. Prý aby Angelice domluvil, že ještě není moc pozdě na to jít stavět sněhuláka. Byly dvě ráno, abyste měli přehled.

„Promiň, Peg... Někoho ti musíme představit," chytl mě za ruku a vytáhl na nohy.

„Johne, jsi můj nejlepší kámoš, takže jestli jsi udělal nějakou hovadinu, tak se nebudu zdráhat ti jednu vlepit," oznámila jsem mu. John na to zareagoval nepřítomným chichotáním, takže to je tak pade na pade, že mě poslouchal.

„Jacky! Kde jste?" ozval se opile Hamimton.

„Už letíííme, Lexi!" zvolal nadšeně můj kamarád a rozeběhl se i se mnou ke dveřím.

„Oui, oui... Jen se líčí," zaslechla jsem z dálky Lafayetta.

„Jsme na tebe tak hrdé!" padly mi kolem krku obě mé sestry.

„To jsem ráda. Já na vás taky," usmála jsem se na ně zmateně.

„Máš skvělej vkus Peg!" zahulákal Mulligan z opačné strany pokoje.

„Užij si večer a nepokaž to," zazubila se Maria.

„Teda, Peggy, tohle bychom do tebe neřekli!" usmál se šťastně Aaron s Theodosiou.

Mé zmatení rostlo s každým slovem. Nic nedávalo smysl. Co si mám užít? A co by do mě neřekli? To jsou až tak opilí? Bože, jak dlouho jsem na tý chodbě seděla?!

John mě vstřčil do předsíně, kde čekal Alex, který mi podal žlutý kabát, kulicha a popřál hodně štěstí. Popostrčil mě k Lafovi, který hovořil s nějakým mužem.

„A tady je! Má milovaná sestřička!" chytl mne kolem ramen. „Tak už vás nechám na pokoji, užijte si večer," vykopl mě Francouz ze dveří a rychle je zabouchl.

„Ehm, je mi to trapné, ale kdo jste?" svraštila jsem obočí.

„Stephen van Rensselear," představil se a podal mi ruku.

„Margarita Schuyler. Ale říkejte mi Peggy. Mám to radši," stiskla jsem jeho ruku.

„Schuyler? Váš bratr se mi představil jako Marie-Joseph Paul Yves Roch Gilbert du Motier de Lafayette," prohlédl si mě Stephen nedůvěřivě.

„Laf není můj bratr. Jsme jen přátelé. Jak vás vůbec ta parta idiotů našla?" položila jsem otázku, která mi už nějakou dobu ležela v hlavě.

„Odepsala jste mi na mou žádost na seznamce. A tak jsem přišel."

„To je trapas. Oni vám napsali z mého účtu na seznamce, který už přes rok nepoužívám a řekli vám, abyste přišel. Moc se omlouvám. Jestli chcete, můžeme se vrátit, kluci budou rádi, že mají někoho dalšího do party," usmála jsem se nervně.

„Tak když už nás vytáhli, nezajdeme alespoň na skleničku?" zkusil to ještě. Na chvilku jsem se zamyslela. Potřebuju novýho kámoše, takže...

„Jen pokud si začneme tykat," usmála jsem se a rozešli jsme se k nejbližšímu baru.

Tak jo. Vzhledem k tomu, že se mi kapitoly pořád motaly kolem Johna, tak teď tu máme Peggy!

Lafayettovo jméno mě zabíjí. Nevím, co provedl rodičům, že ho takhle pojmenovali, nebo jestli to je jejich rodinné jméno (víte, jak to myslím), ale je to strašný...

C u l8r!

Emilly