And Peggy! | Hamilton One shots

Šťastný nový rok!

10!

Skupina lidí pospíchala na střechu budovy. Obvykle by byli v menší bytu se svými rodiči a mačkali se u okna, aby se jim dostalo alespoň trochu čerstvého vzduchu. Nicméně skupina dospělých jedinců se k alkoholu dostala nečekaně brzo a oni byli zproštěni hlídání mladších sourozenců. Sice si nebyli úplně jistí, kdo je teď bude hlídat a spoléhali na Angelicu a opět nemocného Stephana.

9!

„Je mi možná trochu líto, že tu Stephan není..." upozornila je Frances.

„Bez svého bratra ani ránu, co?" pošťouchl jí Philip a dloubl do ní loktem. Dívka unaveně protočila očima a raději upřela oči k obloze. Zbytek přátel se k ní připojil a zíral spolu s ní.

8!

„Kolik vůbec ještě máme času?" napadlo Theo, která začínala, nehledě na Philipovo objetí, být zima.

„Ještě pět minut? Proč jsme tady tak brzo?" stáhl nespokojeně obočí Georges a pokoušel se pohledem ze svých kamarádů dostat odpověď.

„Alespoň máme čas si sdělit svá novoroční předsevzetí?" nadhodil něco John a Hamilton mu věnoval dost skeptický pohled.

„Dnes se vážně překonáváš, Johne," poznamenal sarkasticky mladík a možná, nebo taky ne, ho Theo dloubla loktem do žeber.

„Můžeš začít, Philly," usmála se sladce a Georges s Frances se pokoušeli nesmát se moc nahlas. Ne, že by se jim to moc dařilo. Philip po nic střelil velmi naštvaným pohledem, ale nakonec se zamyslel a pokusil se něco ze sebe dostat.

„Asi konečně sesbírám všechyn básně a udělám z nich sbírku... A taky budu víc trénovat, přísáhám, že letos ty bobry pitomý porazíme," zavrčel tiše.

„Myslím, že plavání začínáš brát nějak moc vážně," poplácal ho po zádech Geo.

„Říká člověk, který se prakticky zhroutil po tom, co Frances přestala závodit," ucedil a všichni se na něj šokovaně podívali.

„Promiň, ale co je s tebou špatně?! Měla podělanou otevřenou zlomeninu po špatném doskoku! A víš, co je ještě horší? Že to byla moje podělaná chyba!" rozkřikl se Georges, který se ani po třech letech přes tu nehodu nedostal.

„Georgie, nebyla to tvoje chyba, občas se věci prostě nesejdou a všechno je na pytel... A na chirurgii," zasmála se pihovatá dívka a Theo překvapeně povytáhla obočí. „Každopádně jsem očekávala lepší výpad než tohle, Philipe..." zamlaskala nespokojeně a zpražila ho pohledem.

7!

„To je fakt... Promiň, Georgesi," podíval se Hamilton omluvně na jednoho ze svých nejlepších kamarádů. Ten nad tím jenom mávnul rukou a vrátil se k pozorování oblohy. „Když jsme u tebe, co tvoje předsevzetí?"

Georges byl zaskočen. Jeho plán byl mlčet a doufat, že na něj zapomenou a vzpomene si až Frances, jejíž předsevzetí bude nejspíš něco banálního, takže on bude moct taky říct něco podobného a nikdo se na něj nebude divně dívat.

„Ahm... Možná?" vypadlo z něj a automaticky si chtěl vlepit facku. Jak ho vůbec něco takového mohlo napadnout?

„Co třeba někomu vyznat city?" broukla tiše Theo, která byla stále zamotaná v rukách svého přítele. Všichni se nejprve podívali na dívku a následně na červenajícího se Georgese.

„Ale, ale? Nedobytné srdce našeho Casanovy bylo poprvé dobyto?" zakmitala obočím Frances a chlapec jí věnoval extrémně zmatený pohled.

„Uhm, Georges nesplňuje ani jednu podmínku pro to, abys ho mohla označit za Casanovu..." podotkl nejistě John.

„Promiň, že mě nenapadá žádné jméno nějakého idiota, který roky tvrdí, že se nejspíš nikdy nezamiluje a najednou hups!" rozhodila rukama.

„Casanova-"

„Teď ne, Pipe. Ale řekni nám, Georgie, jak se ta vyvolená jmenuje?" opřela se o zábradlí opět Frances a podívala se na svého nejlepšího přítele.

„Uhm..."

„Ale jdi ty, mě to můžeš říct," zazubila se a Theo měla vážně problém udržet se na uzdě, protože byť Georges nyní neuvěřitelně trpěl, ona si to opravdu užívala.

„Emilié..." povzdechl si a měl s Theo velmi rychlou a důkladnou oční konverzaci, že jestli cekne, tak jí do postele nasype svou sbírku pavouků.

„Musí se ti nechat, že máš skvělý vkus."

6!

„A co ty, Frank?" vrátil jí stejnou kartou.

„Dokončím komiks," pokrčila rameny.

„Ale no tak, zbývají ti dvě stránky," stěžoval si.

„Oh, ne. Já se bavila o druhém díle," usmála se mile.

„To bude mít druhý díl?" vyjekl John.

„Pochopitelně."

„Jak se v těch vztazích můžeš vyznat... O čem ten druhý díl vůbec bude?" nechápal Mulligan.

„Přece své věrné čtenáře nemohu nechat s tím, že naši hrdinové našli mapu!" rozhodil rukama. John se musel zasmát.

5!

„Já se asi pokusím něco udělat se svojí kondičkou," zamyslel se John.

„Co chceš se svojí kondičkou ještě dělat?! Mám pocit, že teď bys uběhl z fleku maraton a následně si šel dát dvacku na výklus a vůbec bys nebyl zadýchaný!" pustil poprvé za celou dobu Philip Theo a ta okamžitě jeho ruce opět přitáhla k sobě, protože jí byla opravdu zima.

„Hm... Maraton, ale nezní vůbec špatně," poznamenal Mulligan. „Mám rozhodnuto! Co ty Theo?"

4!

„Asi se pokusím neumřít," zamyslela se.

„Bylo by fajn, kdyby se ti to povedlo," poznamenal tiše Philip.

„Aw, ty se o mě bojíš..."

„Přirozeně," přiblížil se nebezpečně blízko k jejím rtům.

„Bože, jestli se s váma nepřestanu vídat, tak umřu na cukrovku," přerušila romantickou chvíli Frances.

„Jsem si celkem jistý, že takhle cukrovka nefunguje-"

„Johne, za pár sekund je půlnoc... Mám právo na to, aby můj mozek, který dostal sotva šest hodin spánku, vynechával!" ohradila se.

3!

„Počkat pár sekund?" zajímala se Theo.

„No jo, poslouchej," přikývl Georges a skutečně se začal ozývat tichý odpočet, který sotva započal.

„Nějaká poslední slova?"

2!

„Příští rok si podrobíme svět!" zasmála se Frances a rozhodila rukama nadšeně.

„Pět, čtyři, tři, dva..."

1!

„Šťastný nový rok!" 

Šťastný nový rok, vám všem! 

Moc díky, že tuhle knihu dál čtete a podporujete ě v tom, co dělám. Je to vážně úžasné a netuším, jak bych vám za poslední půl rok mohla poděkovat. 

Každopádně tahle kapitola byla publikována i v mém Adventním kalendáři, což je i důvod, proč jste za uplynulý měsíc ode mě neviděli ani řádku, ale zpět k pointě - tato kapitola byla publikována i se speciálním překvapením, takže pokud máte zájem, víte, kam se jít podívat. 

Hodně štěstí a zdraví do nového roku! 

Nemo