And Peggy! | Hamilton One shots

Ano

Lafayettovi běžel před očima celý život. Nevěřil, že se toho stalo tolik...

„Kdo je to?" zajímal se Francouz.

„Hercules Mulligan. Je z Irska. Třeba byste spolu mohli probrat své "evropské" problémy," zašklebil se Alexander.

„Vypadá ztraceně," uvažoval Laf.

„Můžeš mu jít pomoct," navrhl s vševědoucím úsměvem John. Lafayette zrudl. „Běž, prosím tě, nebo ti ho ještě někdo vyfoukne," smál se Alex a Laf je tiše opustil a vydal se k vysokému Irovi. Tak jo, jen se ho zeptáš, jestli nepotřebuje pomoc.

Muž si matně vzpomínal na ten úsměv na jeho tváři, když mu poklepal na rameno... Byl to snad okamžik, kdy se zamiloval?

„Alexův první sníh!" zapištěl John. Alexander se do New Yorku z Karibku přestěhoval před dvěma roky, ale minulou zimu vůbec nesněžilo. Laf se chichotal, když viděl Alexův znuděný výraz.

„Je to jen sníh. Četl jsem o něm, viděl jsem ho v televizi, není nic co by mě mohlo překvapit," zavrtěl nejmenší ze skupiny a nasadil si kulicha. Hercules už nějakou dobu nedočkavě postával u dveří a čekal, než se zbytek světa připraví. Už se těšil na sníh. Vždycky v Irsku... Bodlo ho u srdce. Ne, že by tam měl nějak dobré kamarády, ale prožil tam většinu života.

„Děje se něco?" zeptal se Francouz.

„Stýskalo se ti? Když jste se sem přestěhovali?"

„Jo. Ale pak jsem potkal Johna a později i Alexe a sestry a... Nevím, prostě se z toho začal stávat domov. I když mi chybí vinohrady mojí babičky. Krásně se tam pozoroval západ slunce," usmál se Laf.

„Jdeme!" zaječel John a proběhl mezi dvěma chlapci, přičemž za sebou táhl Alexandra.

„Chová se tak vždycky?" zašeptal rychle Alex.

„Zimu co zimu," přikývl Lafaytte a spolu s Hercem následovali zbytek světa na zahradu Johnova domu.

John pobíhal kolem a v hrstích rozhazoval čerstvé padlý sníh. Sněhu bylo tak pět centimetrů, celou noc sněžilo. Alex se na sníh díval jako na sníh. Prostě bílou ledovou věc, která teplomilného člověka neláká. Laf mezitím začal stavět malého sněhuláčka a pobrukoval si Ráda sněhuláky stavíš. Hercules si začal připravovat sněhové koule na bitvu, ke které se schylovalo.

A taky že ano. Johna už přestalo bavit sníh rozhazovat jen tak a hodil ho pp Alexovi.

„Aaa! Studí!" pištěl a poskakoval, protože se mu sníh dostal za krk. Chlapec se dlouho nerozmýšlel a taky hodil hrst sněhu. Která nikam nedoletěla. „Tohle není fér!"

„Musíš ten sníh zmáčknout do koule. Takhle!" zakřičel Hercules a hodil po Alexanderovi sněhovou kouli. Alex, který se poučil ze své předchozí zkušenosti, rychle uhnul, takže koule zasáhla Lafayetta hrdě držícího sněhuláka. Francouz, který kouli nečekal, spadnul a vyděšeně se podíval na své dílo. Vrhnul na Herca nevrlý pohled. Opatrně vedle sebe postavil sněhuláčka. „Neboj, Georgesi (A/N: Pokud někdo ví, jak lépe vyskloňovat jméno Georges, budu moc ráda za pomoc), já tě pomstím!"