Snamione

Část 5

Jsem ráda,že to  se mnou hrál,ale doopravdy bych chtěla aby byl můj přítel. Kluci se bavili spolu a já to tu šla omrknout. Tolik knihoven, sálů, pokojů, kaupelen. Zjistila jsem,že knihovny jsou dle toho o čem je takže... dějiny ohně.. vody...vzduchu...země a potom kouzla a lektvary ( ty jsou seřazeny podle potřeby,takže Bomba) a knihovna andělů. To je můj sen. Mít tolik knihoven. Šla jsem do knihovny andělů si o nich něco číst, po nějaké době si vyberu knihu a chci si číst. 

,,Celá matka ta taky byla v knihovně" lekla jsem se ,,Sestřička se mě lekla, to jsem tak strašně na tom?" smál se Alex. ,,Ale ne nejsi, jen není takový zvyk,že by za mnou nikdo šel do knihovny,hlavně když jich je tu spousta",,a kdybys na tom byl strašně,tak mám pocit,že já také DVOJČE" a začala se smát. Ale určitě sem nešli jen tak. ,,a co potřebuješ,zrovna jsem si chtěla číst?",,Mám takový pocit,že jsi zapomněla na to že přijdou známí." ,,no jo díky jdu se převléct, ten nebelvírský oblek už nesnesu" a odešla z knihovny, ale slyším za sebou,,Přítel jo? vždit si tě nevšimla",,prosím tě Alexi, jen šla se převléct" ,,ale mohla tě pozdravit a..." zbytek už víc jsem neslyšela. Ve své věži,kterou mi ukázal skřítek jménem Mono.Jsem otevřela skříň a vidím tam, oranžové šaty , černé, červené a nakonec šaty co mi připomínaly oheň, ty se mi líbily nejvíc tak,jsem si je vzala s černými střevíci a rozpustila si vlasy. Vzhled se mi líbil.

a šla jsem do sálu, kam mě doprovodil Mono, se slovy ,že všichni čekají na slečnu.Šla jsem hlavou vzhůru a tak elegantně,že jsem si  chvíli připadala jako Severus,když vyjde do učebny lektvarů. Vešla jsem do sálu,všichni na mě dívali a.. ,,Milý známí představuji vám mou ztracenou sestřičku Elisabeth" ozval se hlasitý potlesk,že jsem i myslela,že přijdu o sluch. Jen jeden netleskal ,ale koukal na mě jako na zázrak, zčervenala jsem,ale šla za ním.když jsem byla už kousek u něj ,,Kde jsi celou dobu byla dítě?" ptala se mne nějaká paní,,řeknu vám to všem ,ale za chvíli" ,,dobře dítě" došla jsem k němu ,,Ahoj Seve",,ahoj Elis" stoupl si,, tak moc ti to sluší,že bych chtěl být tvůj přítel doopravdy" pošeptal mi u ucha a já zčervenala.mohl a já bych si to také přála,ale nedokáži udělat první velký  krok. Objala jsem ho a dívala jsem se mu do očí a snažila vnímat barvu,ne podlehnout a vidět jeho minulost.Chytl mě za tváře a políbil,po krátké chvilce jsem se připojila do polibku.Po chvíli jsme se odpojili...,slečno kde jste byla a jak jste žila??" ptal se mě nějaký chlapec. ,,víš co řeknu to všem" šla jsem od nich a šla na schody...,,Milí hosté vím,že vás zajímá jak jsem žila těch několik let proto vám to povím,, vyrůstala jsem u mudlů a říkali mi Hermiona Grangerová,když jsem zjistila ,že jsem kouzelník,tak jsem doufala,že budu umět víc než se projíždět na vodě či vzduchu ba dokonce na balvanu, splnilo se mi to..říkali mi že to mi šlo odmalička...v jedenácti jsem jela poprvé do Bradavic, nadávali mi Špinavá mudlovská šmejdko, první rok to bolelo ale pak jednomu jsem řekla že lepší než být obarvená blondýna a ten kluk se na*štval a řekl mi že tím válka začíná já se smála. Potom tam byli dva kluci,kteří mě měli jen na úkoly, potom jeden co mě chtěl do postele,ale ani jednou se mu to nepovedlo, jednou jsem se dostala z kletby spoutání celého těla a dala mu dělo, po druhé mi to nešlo uvolnit ruce jen hlasivky a to mě muselo slyšet až ve sklepení školy,protože tam jsme měli mít hodinu lektvarů a zachránil mě můj přítel Severus..." stoupl si ,,potom jsem zjistila že Albus Brumbál, mě ukradl rodičům a změnil mi vzhled vypadala jsem úplně jinak než jak mě tu vidíte, při přeměně byl se mnou Severus a pomáhal mi,i když to pro něj bylo strpení,pak mi dal prsteny a přemístili jsme se sem. Ještě jednou ti děkuji Severusi za všechno"a pozvedla jsem sklenku se šampaňským který nesl skřítek kolem mne. všichni si cinkli a vidím dvojče u Severuse,jak se baví. jdu za nimi nevšímají si mě tak si stoupnu za Severuse ,,doufám že mě nepomlouváte Seve"lekl se rychle na to mě objal abych to na něm neviděla,,tak to se mi povedlo zrovna tebe vylekat" a začnu se smát,,ale no tak lásko, víš že jsem se nelekl" ,,néé vůbec" a začnu se smát na novo.,,tak to bolí" a chytl se za srdce,,komediante" usměji se a otočím se na bratra,,tak co pomlouvali jste mě?",,ee ne proč bych pomlouval svou sestřičku" ,,no já nevím, jen tak?" a začnu se smát ,,nic není jen tak",,to je fakt, omluvíte mě kluci?",,ale jistě zlatíčko",,díky Seve",,a kam jdeš?" ,,jdu si číst,odpověděla jsem všem na otázky,tak mám pocit,že už můžu jít",,jistě, že můžeš, a v jaké knihovně budeš?" ,,knihovna Andělů",,fajn tak můžeš jít",,pa" dala jsem Severusovi pusu na tvář a šla.