Sam
,,Á tady jste. Už jsme vás čekali."
Hmm... Všichni mě čekali. Vstanu z křesla.Přikluše ke mně čokoládová bruneta s křivkami, pro které bych vraždila a cestou stihne všechny kolemjdoucí hosty obdarovat svým dokonalým úsměvem.
Řekla bych, že jsme přibližně stejně staré. Jenže všechny její pohyby jsou až příliš hlídané a křečovité.
Připomíná mi to robota.
Na sobě má bílou košili a černou sukni s vysokým pasem. Má dokonalé líčení a přísný výraz.,,Je mi líto, pan White má neodkladnou schůzku ve městě, ohledně jedné akce za pár dní. Jsem Martha Hoffmannová, vy budete určitě Samantha."
Ukáže na mě dlouhým prstem.
S přísným výrazem si mě oskenuje od hlavy až k patě, a pak mi podá ruku s francouzskou manikúrou.
,,Ano, těší mě." Potřeseme si rukou a vydáme se chodbou.
Cestou odložím sklenici nedopité šťávy na jeden ze stolků a rychle vyběhnu za Marthou.,,Vy jste tu už byla na přijímacím pohovoru, že? Kdo u něj byl?"
Zeptá se a v ruce si nadhodí mobil.
,,Pan Dreiseitl. A za pár týdnů mi přišel mail, že mám to místo a nastupuju začátkem října."
,,Ano, ano."
Ano, ano? Vysloví to s dokonale nacvičeným nezájmem.
,,Ano..." Asi se zasekla, protože teď kouká do prázdna.
Pokýve hlavou a v druhé ruce drtí propisku.,,Pan Dreiseitl odešel do důchodu a já jsem tu teď místo něj." Vysvětlí a narovná si zlatou náušnici.
,,Vlastně tu dělám od nepaměti. Zažila jsem dokonce i začátky hotelu a to, když si pan White budoval jméno." Řekne se znatelnou nostalgií v hlase. Nadzvednu obočí.
Well, that's gonna be a rough ride.
,,Proč jste se rozhodla pro práci za oceán? V životopise uvádíte, že jste z Kanady."
To mě tady každý bude vyslýchat, eh?!
A co sis jako myslela, Samantho, eh?!
,,No," Začnu a nevím jak dál.
,,To je jedno. Každopádně jsme moc rádi, že jste si vybrala právě náš hotel." Řekne a usměje se. Jsem ráda, že už mě dál nevyslýchá. Dokáží vůbec roboti ovládat empatii?
,,Takže něco na začátek," Vydáme se po chodbě.
,,Tady jste v byznysu, takže se předpokládá, že budete dbát na správné chování, dobrou výslovnost..."A vážně tomuhle říká byznys?
Zatímco pokračuje, prohlížím si interiér hotelu. Je to tu jak z filmu. Naleštěné podlahy, úžasné koberce, okna od podlahy až po strop, živé květiny, veliké fotografie...
,,... a pak budete mít možnost stravy v naší restauraci, což je také zadarmo, jak už asi víte.
Jste na něco alergická? Potřebuji to vědět, aby vám kuchař neuvařil něco, po čem by vám bylo zle."Odmlčí se.
,,Kvůli bezpečnosti zaměstnanců."
Bylo mi divné, že by to bylo kvůli mně.
,,A když už jsme u té bezpečnosti, dneska nám tu v pár sektorech opravují pojistky, takže si dávejte pozor. Jinak do kuchyně můžete jít i sama a sníst můžete téměř cokoliv, na co máte chuť a co vám Inés povolí. Inés je naše šéfkuchařka." Zasměje se a já se k ní nuceně přidám. Damn. Její smích zní vážně uměle.Vážně vtipný. Ha ha ha.
,,No, já jsem vegetariánka."
Přiznám a posunu si na rameni kabelku.
Tak jestli doteď byla v pohodě, tak teď mě rovnou oddělá.,,Ale, co tak nesměle? To je v pořádku. Stačí se dohodnout s paní Ines a ona vám ráda připraví, co budete chtít."
Však ty mně ještě poznáš! A budeš ráda, že jsem byla nesmělá!
Tak ta musela dostat Oskara.
Dělá si ze mě srandu, eh?!
Protože její obličej říká něco jiného.,,Nejíte vůbec žádné maso?" Zeptá se, skoro bych řekla, že starostlivě.
,,Ne, žádné. Mockrát děkuji."
,,Ani šunku?"
,,Ne."
,,Salám?"
,,Ne." Zavrtím hlavou.
,,A jste na něco alergická? Víte, třeba hedvábí, bavlnu a podobně." Řekne.
,,Ne, nejsem."
,,Takže po zbytek dne máte volno můžete se tady porozhlédnout. Potom vám ukážu vaši kancelář. Dneska tam ještě nemůžete, protože jsme lakovali podlahy.
Jestli máte hlad, můžete si zajít do kuchyně, Ines vám určitě něco dá."
Ze začátku jsem si myslela, že s ní budou problémy, tak uvidíme.
I když s roboty jsem se ještě nepřátelila.
Najednou se v půlce cesty otočí ke mně.,,Máte ještě nějaké papíry?"
Zeptá se a já si vzpomenu na růžovou složku v ruce a podám jí ji.
Martha si odfrkne a se složkou odpochoduje k výtahu, a tak jdu za ní, připravená na cokoliv.

ČTEŠ
Sparkle [POZASTAVENO]
Literatura KobiecaKdysi mi někdo řekl: ,, Jednou tě někdo obejme tak pevně, že všechny tvé rozbité kousky do sebe zpět zapadnou." A víš co je na tom nejlepší i to nejhorší? Já tomu po tom všem pořád věřím.... Kdysi Tvoje, S. Sparkleová !Všechno je to fiktivní! PS: Pr...