Sparkle [POZASTAVENO]

39

Samantha

Po tom, co podepíšu haldu šeků na výplaty, unaveně zapadnu do měkkého křesla a zkontroluju, jestli je na svatbu všechno připravené.
,,Květiny?" Zeptám se Grace, která sedí v rudém koženém křesle a na klíně jí leží barevné šanony.
Nos má zabořený v papírech a kouše konec propisky, kterou svírá v ruce.
,,Lilie purple prince. Jsou naaranžované podél svatební uličky, na oblouku nad snoubenci, na každém stole je výzdoba z nich. Kytice pro nevěstu a družičky jsou taky nachystané. Chléb se solí také." Zvedne hlavu a usměje se.
,,Dobrá práce." Oplatím jí úsměv a protáhnu si záda.
,,Co hostina?"
,,Stoly už jsou všechny připravené, prostřené, jak jsem říkala a nervózní Hannah lítá všude kolem a už stihla vyžahnout půlku flašky Hansovy pálenky."
,,Cože?" Nadzvednu obočí a usměju se.
,,Jo, prý si začala povídat s kohoutkem, že kape moc nahlas."
To už se obě smějeme.
,,Hanno!" Ozve se křik.
,,Sakra, zastav se, když s tebou mluvím!!"
,,Řekl jsi, že je hajzl. To ti neodpustím!!" Zaječí Hanna a my se s Grace na sebe nechápavě podíváme.
,,ŘÍKÁ MI DRAHOUŠKU, HANNO!"
,,To ještě nic nedokazuje!" Zaječí.

V tu chvíli už máme s Grace hlavy ze dveří a sledujeme našeho zaměstnavatele, jak vzteky zatíná ruce v pěst a pozoruje svou sestru na druhé straně chodby.

,,Lže ti. Copak to nechápeš?!" Alex si frustrovaně vjede rukama do světlých vlasů.
,,Přál bych si, aby to tak nebylo, jenže je." Vydechne Alex.

,,No a? Každý má chyby. Ani ty jich nemáš málo, tak se do toho sakra nepleť!" Ječí Hanna.
,,Uklidni se prosím, jsou tu hosté!" Sykne Alex.
,,Já se nechci uklidnit!" Ječí.
,,A pokud vím, tak jsem nikdy netvrdil, že jsem dokonalý. Sakra, za koho mně máš? Vždyť jsem tvůj bratr, Hanno!"
,,Možná seš, ale nechováš se
tak!"
,,Tím, že tě chci uchránit od manželství, kterým by sis zničila život, se nechovám jako tvůj bratr?" Zachraptí hlubokým hlasem.
Ten jeho hlas...
,,Ne, nechováš se tak od té nehody s Grace! A tvé manželství taky krachlo, tak si hleď sakra svého!"
,,Doprdele," Vydechne Alex.
,,Nekrachlo a nehodlám se o tom s tebou bavit mezi hosty!"
,,Nejenom mezi hosty! Ty se o tom nebavíš s nikým, Alexandere! Sakra, nesmíš žít jen ve své bublině, kterou sis vybudoval. Tohle ti ubližuje daleko víc!"
,,Ty nemáš ani ponětí, co mi ubližuje." Pronese skrz zuby a mně se stáhne žaludek a zabolí mně u srdce.
,,Povídej, poslouchám." Hanna si založí paže na hrudi a s tvrdohlavým postojem, který má i její bratr, sleduje Alexe, který kapitulovaně svěsí ramena.
,,Chci racionální vysvětlení." Řekne Hanna.
Alex se nadechuje ke slovu, ale nakonec svěsí ramena.
,,Pojď se mnou," chytne ji za ruku a ona se podiví. Alex ji vede chodbou, zatímco za Hannou vlají šaty s květinovým vzorem.
,,Co? Kam?" Nechápe, ale jde s ním.
Podívám se na Grace a ve vteřině pochopím, že myslíme na to samý.

Potichu přeletíme chodbu po špičkách jak agenti z hodně špatnýho akčňáku a zastavíme se až na dalším rohu, u kterého jsem v tu chvíli uviděla Alexova záda, jak za ním zmizela.

,,Co myslíš, že jí chce?" Hlavu mám vystrčenou zpoza rohu a rukama se za něj držím, když mi vlasy visí ve vzduchu.

,,Netuším." Podívám se dolů na Grace, která zvedne hlavu, aby na mně viděla.

Nakonec to nevydržíme a obě propukneme v smích.

,,Potichu." Zašeptám mezi smíchem s prstem u rtů.

,,Jdeme," Grace kývne hlavou směrem, kde zmizeli sourozenci Whiteovi a s úsměvem se zdravíme s hosty, kteří se na nás pobaveně dívají a podle mne někteří i přemýšlejí, jestli si nespletli adresu svého ubytovacího zařízení.

Docela vtipný podnik, co?

Najednou si ale vzpomenu na Alexe a tu příšernou bolest, která zněla v jeho hlase, a která mně v tu chvíli trhala na kusy a raději se otočím na patě.