Elita ✔️(2)

Kapitola 24-složitý taneček

Následujícího rána jsem u snídaně pokradmu sledovala Louise. Zajímalo mě, kolik toho o sesazování kast na jihu asi ví. Podíval se na mě jen jednou a spíš to vypadalo, že se dívá na něco poblíž mě.

Kdykoli mi bylo nepříjemně, nahmatala jsem Zaynův knoflíček, který jsem si uvázala na tenké stužce kolem ruky jako náramek. Spoléhala jsem na něj, že mi pomůže přečkat můj čas v paláci.

Ke konci snídaně vstal král od stolu a všechny jsme se k němu otočily. „Jelikož je vás zde nyní tak málo, mohli bychom si spolu zítra před Zprávami vypít čaj. Jedna z vás se stane naší snachou, a proto bychom vás s královnou rádi lépe poznali, promluvili si o vašich zájmech a tak podobně."

Trochu jsem znervózněla. Mluvit s královnou je jedna věc, ale jak mi to půjde s králem? Ostatní dívky na něm dychtivě visely očima, já jsem nenápadně srkala džus.

„Dostavte se prosím hodinu před Zprávami do salónku v prvním patře. Pokud nevíte, kde se nachází, nebojte se. Dveře budou otevřené a uslyšíte hudbu. Najdete nás po hlasech," řekl a přitom se uchechtl. Dívky se na oplátku zahihňaly.

Brzy nato se vydaly do Dámského salónu. Povzdychla jsem si. Ta místnost ve mně i přes svou rozlehlost občas vyvolávala stísněný pocit. Obvykle jsem se snažila dát s někým do řeči nebo jsem si četla. Bylo mi jasné, že Celesta bude z králova návrhu nadšením bez sebe. Rozhodla jsem se, že se posadím před televizi a vypnu mozek.

Tak jednoduché to ovšem nebylo, protože nadšené a upovídané byly všechny dívky.

„Jsem zvědavá, co o nás král asi tak chce vědět," dumala Kriss.

„Hlavně nesmíme zapomenout na etiketu, co nás učila Silvia," zdůraznila Elise.

„Doufám, že mi komorné na zítřejší večer připraví vhodné šaty. Nebo je budu muset seřvat jako o Halloweenu. Někdy mi připadají úplně mimo," řekla Celesta otráveně.

„Kdyby si tak král nechal narůst vousy," pronesla Natalie zasněně. Otočila jsem se na ni přes rameno a uviděla, jak si hladí neviditelný vous. „Slušelo by mu to."

„Vážně zajímavé," uznala Kriss na oko a pokračovala v tématu.

Potřásla jsem hlavou a obrátila se zpátky k zábavné show v televizi, ale ať jsem se soustředila sebevíc, nemohla jsem brebentění dívek dostat z hlavy.

Kolem oběda ze mě byl uzlíček nervů. Co mi bude král asi chtít říct? Holce z nejnižší kasty, která v soutěži zůstala? Co bude chtít probírat s osobou, od které toho očekává tak málo?

Král Troy Austin si nevymýšlel. Než jsem salónek našla, skutečně jsem slyšela klavírní melodii. Hudebník byl velmi dobrý. Rozhodně lepší než já.

Před vstupem jsem zaváhala. Rozhodla jsem se, že si své odpovědi vždycky nejdřív dobře rozmyslím. Chtěla jsem krále přesvědčit, že se ve mně plete. Chtěla jsem o tom přesvědčit i autora toho článku. I kdybych neměla soutěž vyhrát, nechtěla jsem se domů vracet jako ubožačka. Samotnou mě překvapilo, jak moc mi na tom najednou záleží.

Jakmile jsem překročila práh salónku, ze všeho nejdřív jsem uviděla Louise, který stál u zadní stěny a hovořil s Jamesem Cordenem. Ten namísto čaje popíjel víno a rázem ztratil Louisovu pozornost. Neuniklo mi, jak si mě princ prohlíží, a přísahala bych, že jeho rty se zaokrouhlily do obdivného O.

Celá rudá jsem odvrátila hlavu a vkročila do místnosti. Nenápadně jsem po princi ještě jednou mrkla a zjistila jsem, že mě sleduje při chůzi. Když se na mě takhle díval, nedokázala jsem uvažovat rozumně.