Junkies of Love

33. kapitola: "Absolutely Nothing's Changed"

Z letištní haly v Perthu vycházeli Marlene a Chris ruku v ruce, každý za sebou táhl své zavazadlo a šedivou mikinu, kterou jí Chris půjčil před několika hodinami, měla Marlene uvázanou kolem pasu. Zjistila, že právě přistávání je pro Chrise nejvíc stresující fáze letu – dlaň jí téměř drtil svými prsty, poklepával kolenem a obličej měl schovaný do jejího ramene. Stejně jako při vzletu mu do ucha šeptala slova na uklidnění, a když letadlo poměrně hladce dosedlo na dráhu a pilot zhasl kontrolku připoutejte se, vyměnili si krátký pohled a se stále propletenými prsty vystoupili z letadla.

V Perthu bylo o hodinu a půl méně než v Adelaide – po téměř devíti hodinách strávených v jedné poloze v sedačce tomu však Marlene (ani její tělo) nevěnovala příliš velkou pozornost. Bylo příjemné si konečně protáhnout nohy a nadýchat se čerstvého vzduchu.

„Fakt nechápu, jak mohli vynechat Jackie Brown," postěžoval si znovu Chris. Téměř po celou dobu letu společně sledovali filmy skrze systém aerolinek a jakmile zjistili, že seznamu dominují filmy Quentina Tarantina, nemuseli se hádat o to, kdo bude vybírat příští film. Postupně shlédli Pulp Fiction i Nespoutaného Djanga a Hanebné pancharty.

„Že tě žere zrovna tohle – já bych ocenila, kdyby tam měli Gaunery."

Chris se rozesmál. „Jen proto, že miluješ Tima Rotha!"

„Jako bys snad ty nešílel z Bridget Fondy," protočila oči Marlene.

„Je rozkošná, skoro jako ty," pokrčil rameny Chris a věnoval jí úsměv.

„Skoro?" zopakovala podiveně.

Chris jí stiskl ruku a políbil ji na hřbet: „Ne, tobě Bridget nesahá ani po kotníky."

Pousmála se a cítila, jak se jí do tváří hrne červeň. Odvrátila hlavu, aby si toho nevšiml, a pak ukázala na kovové sezení opodál.

„Děláš si ze mě srandu? Proseděli jsme půl života a tobě to nestačilo?" zaúpěl Chris, zatímco se jí nechal táhnout k dosud nezabraným lavičkám. „Nechal jsem v tom letadle svoje mládí!"

„Nezapomeň, že ve skutečnosti jsi tady mladší než v Adelaide," připomněla mu suše, tvrdě dosedla na lavičku a natáhla nohy před sebe.

Zaujatě si ji prohlížel: „To je zvláštní, že vypadáš pořád stejně."

„Zato ty vypadáš minimálně o dva roky mladší, všechny ty vrásky ti zmizely."

Zamračil se: „Nemám vrásky. Sama jsi vrásek."

Rozesmála se a sledovala, jak z kapsy vytahuje mobil. Vzpomněla si na Patricka a slib, který mu ráno dala – vypnula režim v letadle, a aniž by se obtěžovala upozorněními, která jí během dne promarněného letem přišla, naťukala jednoduchou zprávu o svém bezpečném příletu do Perthu.

„A už to začíná," zamumlal si pro sebe Chris a ona zvedla hlavu. „Vyzvedne nás Lara."

„Ashley nemůže?"

„Matka prý řekla, že večer před svatbou nikam jezdit nebude."

Marlene přikývla a náhle ji přepadla chuť na cigaretu. Vlasy si stáhla do drdolu, okousala si nehet na pravém palci a nohy si přitáhla k sobě. Do letadla by ji s nimi samozřejmě nepustili a ona nikde poblíž neviděla automat nebo trafiku.

Chris se konečně posadil vedle ní a zapřel se lokty o kolena.

„Poslyš, Lara na tebe určitě bude mít spoustu otázek a já nechci, abys měla pocit, že musíš něco říkat jen kvůli mně a tomu, že jsi tu se mnou, dobře?"