4.

2K 66 5
                                    

Ráno jsem se probudil v mý posteli. Po dlouhí době sám. Ale zase s kocovinou. Dneska tam plánuji jít zas. Konečně jsem našel místo kde můžu být sám. Teda až na tou holku ce se po mně včera tak dívala. Možná jsem se jí líbil. Já se přece líbím každý. Tou spracuji. Zasmál jsem se a posadil jsem se na postel. Chytl jsem se za hlavu. S tou vodkou jsem to včera asi trochu přehnal.  Vyšel jsem z pokoje a namířil jsem si to rovnou do kuchyně.

,,Dobré ráno." Řekli kluci najednou když jsem vešel do kuchyně.

,,Dobré." Odpověděl jsem.

Ze skřínky jsem si vytáhl prášek proti bolesti hlavy a zapil ho vodou.

,,Kde si byl vlastně včera? Nemohl jsem tě najít." Řekl Jakub.

,,V baru." Zalhal jsem.

,,Jo aha. Zase si se ožral že jo?" Zeptal se.

,,Jo a dneska to udělám znovu." Řekl jsem. Ale né sám. I stou holkou.

,,To se budeš teď každej den ožírat? Co je s tebou?" Zeptal se mně.

Ale nic Jakube. Jenom mně tohle všechno začalo srát.
Nic jsem neřekl a odešel jsem spět do pokoje. Otevřel jsem si dokořán skříň a koukal dovnitř. Mněl jsem totiž na sobě jenom boxerky. Navlékl jsem na sebe moje předražený hadry a odešel spátky za klukama.
Celej den byl o ničem. Trávili jsme čas ve studiu, ale zase jsem se nevěděl na nic soustředit. Vykašlal jsem se na všechno a v noci jsem o takovém stejném čase jako včera vydal na to divné místo. S vodkou v ruce samozřejmně. Vylézl jsem si na tou stejnou střechu jako včera. Otevřel jsem si láhev vodky a napil jsem se. Zaslechl jsem zase to divné skřípání jako včera. Prudce jsem otočil hlavu a zase jsem viděl tou holku ze včera. Usmál jsem se a slézl jsem z té střechy na kterej jsem byl. Přešel jsem až ke garáži na které ona seděla. Byla to garáž číslo sedm. Ha. To je znamení. Určitě mi dá. Třeba rovnou i na střeše té garáže. Jo jasně jseš vtipnej Dominiku. Položil jsem jednu nohu na žebřík a pak i druhou. Hnusně to zaškřípalo.

,,Ou kurva." Řekl jsem si pro sebe protože jsem se lekl, že to se mnou spadne.

Nakonec jsem ale na tou střechu vylezl. Mé oči se setkali se skoro černýma očima té holky. Byla vystrašená. Bylo to na ní vidět.  Moc jsem její tvář neviděl, protože byla tma a mněla kapuci. Ona mou tvář taky nemohla moc vidět. Mněl jsem totiž taky kapuci.Něco jí trápilo tak jako mně. Určitě. Ten utrápenej pohled nejde přehlédnout. Bezeslova jsem k ní natáhl už načatou láhev vodky. Chvíli koukala na vodku a pak na mně. Nakonec mi vodku vytrhla z ruky a pořádně se napila. Usmál jsem se pro sebe a sedl jsem si vedle ní. Bezeslova mi vodku vrátila. Znovu jsem se napil a láhev jí zase předal. Nenápadně jsem jí obhlížel. Stejně jsem nic pořádně neviděl protože tu byla strašná tma.

,,Čo tu hladáš?" Najednou na mně promluvila.

Vrátila mi láhev vodky a ani se na mně nepodívala. Když mi podávala láhev vodky tak jsem si všiml na levé ruce malé tetování. Na malíčku mněla červenou čárku dokola. To stejné i na prsteníčku. Jenomže tou čárku tam mněla víš a byla černá.A pak mněla dolu na prsteníčku malinké srdíčko.

,,Já? Nic. Chci být jenom sám." Řekl jsem a znovu jsem se napil.

,,Keď chceš byť sám tak čo robíš potom tu so mnou?" Zeptala se dost naštvaným hlasem.

Jakoby jí vadilo, že tu vůbec jsem. Jakoby to bylo její místo.

Mykl jsem ramenama a znovu jsem jí podal láhev vodky. Nepřijala ji. Zvedla se.

,,Toto je moja strecha. Zajtra ťa na nej nechcem vidieť." Řekla a zlézla dolů.

Uchechtl jsem se. To jí jako patří nebo co? Stejně si sem zítra sednu. Zajímá mně co udělá. Schodí mě dolů? Jo jasně. Ani podle hlasu mně nepoznala. Divný. Asi žije v jiným světě. To by se dalo chápat když mně vyhazovala ze střechy garáže která jí ani nepatří. Slézl jsem dolů a rozešel jsem se domů. Vykouřil jsem tak dvě cigarety po cestě. Když jsem přišel domů tak všichni spali. Což je dost pochopitelné když bylo tak tři ráno. Snažil jsem se jít potichu do pokoje, ale to by nebyl Citta kdyby mu nespadli klíče na zem.

,,Do prdele." Zanadával jsem a klíče jsem zvedl ze země. Slyšel jsem jak se otevřeli dveře od Tomášového pokoje.

,,Dominiku co tu děláš?" Zeptal se a promnul si oči.

,,Nic. Spi." Řekl jsem a i s láhví vodky jsem se zavřel v pokoji.

Svlékl jsem se a lehl jsem si do postele. Zajímalo by mně jak vlastně tá holka vypadá. A jak se třeba jmenuje.

Tak čo zatiaľ hovoríte na príbeh? Páči sa Vám?❤️
Na dnešok to už bola posledná časť, ale zajtra očakávajte ďalšie🤍.
Vaša Em.

Mix emocí✨Where stories live. Discover now