Mix emocí✨

23.

Přešli dva týdny od toho co jsem naposled mluvil s Alli. Za tyhle dva týdny to šlo se mnou dolů. Ze svého pokoje jsem vycházel jenom když to bylo fakt potřebné. Chci jí mít u sebe. Absolutně nechápu proč jsem jí nechal jít.
Dnes jsem domů přišel asi v nejhorším stavu za celý tyhle dva týdny. Už si ani nepamatuju jaký sračky jsem do sebe dal. Nějak jsem se dostal s rachotem domů. Nemám ponětí kolik bylo hodin, ale slunce co mi vypálilo oči cez okno mi naznačilo, že asi tak okolo oběda.

,,Dominiku? Ty jsi zase ožralej?!" Zařval po mně Jakub.

,,Nech mně." Zavrčel jsem a z vytríny jsem vytáhl mou rozpitou láhev vodky.

Sedl jsem si na zem a dopil jsem to.

,,Co je s tebou? Co se vlastně stalo? Dominiku! Mluv!" Ječel po mně dál.

Nedivím se mu. Ani jsem mu neřekl co mi vlastně je.

,,Alisa." Dostal jsem ze sebe.

,,Kurva!" Zařval jsem a láhev vodky jsem hodil o stěnu naproti.

Její obsah se rozlil po stěně a střepy dopadli na zem. Dal jsem si ruky do vlasů a silně jsem za ně potahoval.

Alli

Najhoršie dva týždne v mojom živote. Dominika nemôžem dostať z hlavy ani na sekundu. Tak strašne mi chýba.
Zrazu mi začal zvoniť telefón. Natiahla som sa preň. Na displeji svietilo Jakubove meno. Po dlhšom premýšľaní som to zdvihla.

,,Áno?" Ozvala som sa.

,,Alli? Přídi prosím tě." Povedal.

Znel celkom nervózne.

,,Prečo? Čo sa deje?" Spýtala som sa.

,,Jde o Dominika.." Povedal.

,,Čo je s ním?" Spýtala som sa a postavila som sa z postele.

,,Nebudu ti to po telefónu říkat. Potřebuje tě a to hodně." Povedal.

,,Dočerta Kubo čo sa stalo?!" Zakričala som do telefónu.

,,Dominik je na tom špatně." To bolo posledné čo mi povedal a zložil to.

Do očí sa mi v momente natlačili slzy. Môžem za to ja. Rýchlo som na seba natiahla mikinu a rozbehla som sa z izby. Na schodoch som sa skoro zabila a keď som utekala cez kuchyňu ma zastavila mama a Lukáš.

,,Kam si sa rozbehla mladá dáma?" Povedala mama a zastavila ma.

,,Mami teraz nie. Musím ísť." Povedala som a snažila som sa cez nich dostať preč z domu.

,,To určite nikde nejdeš. Kam sa tak ponáhľaš?" Spýtala sa ma.

,,Ide o Dominika." Povedala som a pozrela som sa na ňu so slzami v očiach.

Nakoniec som sa cez nich predrala a v chodbe som si obula boty. Vybehla som z domu a utekala som k chalanom.
Keď som dobehla pred ich panelák tak som zazvonila. Otvoril mi Jakub. Rýchlosťou blesku som vybehla po schodoch. Celá udýchaná som sa dostala do ich bytu.

,,Kde je?" Dostala som zo seba udýchane.

Rozhliadla som sa okolo seba. Videla som na zemi v chodbe rozbitú fľašu od vodky.

,,Je ve svým pokoji." Odpovedal mi Jakub.

Dominik

Seděl jsem ve svým pokoji a asi čekal na zázrak nebo já nevím co. Takhle na hovno mi nebylo už dlouho. Zase kvůli holce kterou asi miluj...
Z přemejšelní mně vytrhlo otevření dveří.