Mix emocí✨

14.

,,Tady máš. Aby ti nebila zima a budeš se v tom cejtit pohodlně." Řekl jsem a Alisi jsem podal mou dlouhou mikinu, kterou jsem právě vytáhl ze skříně.

,,Ďakujem." Špitla se skloněnou hlavou a mikinu si sebrala.

Odešla se do koupelny převléct. Hned jak za sebou zavřela dveře tak jsem rychle začal zbírat oblečení poházené po zemi. Pane bože. Jsem fakt debil. Mám tu bordel jako v tanku a pozvu si sem holku. Fakt chytrí. U jiných by mi to nevadilo, ale u Sněhurky (nevím proč) mi to vadí.

Sněhurka vešla právě do pokoje když jsem mněl na oběch ramenách naházený oblečení do pračky.

Začala se smát.

,,Och, ty moulo nemusíš to upratovať kvôli mne." Furt se smála jejím roztomilím smíchem.

,,Já..to nedělám..eeh kvůli tobě..to já, no..prostě.. to je jedno." Vykoktal jsem ze sebe a oblečení jsme hodil do koše na prádlo co mám v pokoji.

Otočil jsem se k Alisi která se furt culila. Nervózně jsem se poškrábal na zátylku.

,,Čo budeme robiť?" Zeptala se.

Můj nervózní úsměv se hned změnil na sebejistý a šibalský úsměv. Začal jsem se k ní přibližovat.

,,Nie. To fakt nie." Řekla a začala couvat.

Zasmál jsem se a chytil jsem jí za boky.

,,Dominik..nepamätáš si čo som ti povedala? Prestaň." Říkala dále ale já jí ignoroval.

Zhodil jsem jí na postel a nahl jsem se nad ní. Cejtil jsme jak moc to chce, ale stejně se brání.
Má ruka zajela mezi její stehna. Přecházel jsem jí rukou po vnitřní straně stehna. Celá se chvěla a vyděl jsme jak zadržuje vzdychy.

,,Prestaň..Dominik,prestaň." Dostala ze sebe.

Přestal jsem a sedl jsem si vedle ní.

,,Co si si myslela, že jdeme dělat? Já jsem myslel, že jdeme koukat na film." Řekl jsem a změnil jsem můj pohled na nechápaví.

Nechutně se na mně koukla.

,,No co si myslela?" Zeptal jsem se.

Dělal jsem se hloupím a strašně mně to bavilo.

,,Prestaň. Veď dobre vieš." Řekla celá rudá a sedla si vedle mně.
Opřela se o čelo postele tak jako já.
Robí jí problém to vyslovit. Je tak strašně nevinná, že mně z toho dostává do kolen.

,,Si ještě panna?" Vyletělo ze mně.

,,Ja..nie, ale...proste..to je jedno niesom." Řekla dosť divně.

Otočil jsem na ní hlavu. Nechápavo jsem se na ní koukl. Doufal jsem, že bude pokračovat a taky pokračovala.

,,No...za svoj život som mala iba jedného priateľa. Do všetkého ma nútil. Bol na mňa príliš rýchli a vlastne ma donútil aj k tomuto. Nebola som na to pripravená. Neznásilnil ma. Tak sa to nedá povedať. Ale nechcela som to. To bol môj prvý sex a zatiaľ aj posledný. Už som ho potom nechcela vidieť." Řekla a koukala do svého klína.

To mi je teda fakt líto. Nic jsem neříkal. Nevěděl jsem co. Absolutně nevím jak se v takých situacích chovat. Alli se na mně koukla, ale já na ní nekoukal. Chytila mně za ruku a propletla si se mnou prsty. Jemně jsem její malou ručičku stiskl. Hlavu si položila na mé rameno a povzdychla si.

,,Alli?" Řekl jsem po chvílce ticha a nasávaní její dokonalí vůně.

,,Hm?" Řekla.

,,Ten tvůj nevlastní otec Lukáš nebo jak se jmenoval. Mlátí tě?" Zeptal jsem se jí protože jsem si spomněl když bylo opilá tak mi o něm vyprávěla.

V momentě si sedla, ale nepustila mi ruku.

,,To ťa ako napadlo?" Řekla a koukala ven oknem.

,,Když si byla opilá si mi to řekla. Že tě párkrát uhodil." Řekl jsem opatrně.

,,Nechcem o tom hovoriť." Odsekla.

,,Alli..mně to říct můžeš." Řekl jsem a chytil jsem jí bradu.
Hlavu jsem jí otočil tak aby se na mně dívala.

,,To je jedno fajn? Neriešme to." Řekla.

,,Aliso to neni sranda. Řekni mi pravdu." Řekl jsem.

Vytrhla si její ruku z té mé.

,,Nemusím ti nič hovoriť." Řekla.

,,Sere mně to, že ti ubližuje." Řekl jsem.

,,Ako vieš, že mi ubližuje?Nechaj ma napokoji. Je to môj život. Nestaraj sa do mňa." Řekla s roztraseným hlasem.

Už skoro brečela.

,,Já ti chci jenom pomoct." Řekl jsem a chtěl jsem se jí dotknout.

Ucukla a otočila ke mně hlavu. V očích mněla slzy.

,,Nepotrebujem pomoc. Chápeš?!" Zařvala a rozbrečela se.

Někam se rozběhla. Hned jsme se zvedl a rozběhl jsem se za ní.
Zamkla se v koupelně.

,,Sněhurko..promiň. Já nechtěl na tebe tlačit otevři." Řekl jsem a klopal jsem na dveře.

Nic. Slyšel jsem jenom její pláč.

,,Babe prosím otevři." Řekl jsem a doufal jsem, že jí slovo babe obměkčí.
Nic. Vždycky to na každou zabralo. Divný. Asi je fakt pravda, že Alli neni stejná jako ostatní.

Z ničeho nic se domů dovalil opilej Jakub. Zarazilo mně, že vůbec přišel domů a ještě víc mně zarazilo, že přišel sám.

,,Dominiku! Co tam stojíš jak dement!" Řval snad cez celý barák a snažil si zout boty.

,,Drž hubu." Řekl jsem.

,,Sněhurko vylez. Prosím." Řekl jsem a znovu jsem na dveře zaklepal.

,,Proč je tam schovaná? Ukaž." Řekl když si vyzul boty a přešel ke mně.

,,Sněhurko proč tam si? Co ti udělal?" Zeptal se Jakub.

,,Nic. Jakube vypadni spát. Seš na sračky." Řekl jsem a odtlačil jsem ho do jeho pokoje.

Pak jsem se vrátil ke dveřím od koupelny.

,,Otevři...babe..prosím." Řekl jsem zoufale.

Po chvílce jsem slyšel cvaknutí zámku.

,,Můžu?" Zeptal jsem se pro jistotu.

Nic se neozvala tak já jsem otevřel. Alli seděla na zemi s kolenama přitáhlí k bradě a slzy jí tékli proudem. Pohled na ní mně bolel. Nevím kam se poděl ten bezcitný Dominik. Klekl jsem si k ní. Co mám dělat? Co jí mám říct? V takovéhle situaci jsem asi ještě ani nebyl. Vždycky když holka brečela tak brečela kvůli mně, že jsem jí opustil a to mi bylo samozřejmně jedno.

,,Ja..som tam ako vo väzení. Nikam nemôžem ísť. Dnes som musela liezť s Hasanom oknom aby som sa vôbec dostala von. Minule keď som sa vrátila od tebe som dostala od Lukáša takú facku, že mi stena dala druhú. Čo si myslíš, že ma čaká zajtra keď prídem domov? Ja už nevládzem. Dominik nevládzem. Nechcem tam byť. Neviem čo mám robiť." Všechno mi Řekla.

Chudák holka.

,,Babe neboj se to bude dobrý." Použil jsem absolutně primitivní slova, ale já fakt nevěděl co mám říct. Chytil jsem jí do náručí a silně objal. Byla schoulená do klubíčka a já si připadal jakoby jsem držel malý zmoknutý kotě.
Sebral jsem si jí na ruce a odnesl jsem si jí spět do mého pokoje.

,,Prepáč." Řekla když se uklidnila.

Nechápal jsem za co se omlouvá. Chtěl jsem se jí zeptat ale začal jí zvonit telefón. Podal jsem jí ho. Na displeji jsem viděl Lauřine jméno.

,,Áno?" Řekla do telefónu rozklepaním hlasem Alli.

,,Musíš přijít domů máma tě hledá." Slyšel jsem z telefónu hlas Lauri.

,,Čože?" Řekla Alli a odtáhla se ode mně.

,,Protože si zmyzela. Dočerta Aliso. Přídi okamžitě." Řekla Laura.

Cože? No tam jí nepustím.