Mix emocí✨

8.

Za ten čas co tu je Laura jsem zistil, že jde jenom po mých penězích. No co. Třeba jí do postele dostanu. Vždyť se na mně furt lepí.
Můj zrak zabloudil k Alisi a k Hasanovi který zrovna držel Alisinu levou ruku a prohlížel si její tetování.

,,Copak Dominiku? Nekoukej tam. Já jsem přece tady." Řekla Laura a zase mi začala osahávat můj řetízek.

Otočil jsem na ní hlavu byla až nebezpečně blízko. Nevím co to do mně vjelo, ale nechci jí líbat. Teď určitě ne. Začala se ke mně přibližovat a mně do nosu vrazila její silná vůně. Skoro jsem se udusil. Už mi dýchala do obličeje.

,,Laura ideme domov." Řekla zrazu Alisa a odtáhla Lauru ode mně.

Díki Bohu.

,,Seš normální?! Krávo blbá! Jdi si sama." Zakřičela po ní Laura.

,,Fajn. Čau Dominiku." Řekla Alisa.

Ani jsem nestihl mrknout a už byla prič.

,,No já radši taky pujdu. Měj se fešáku." Řekla Laura a pohladila mně po tváři.

Zmizela tak stejně rychle jako Sněhurka. Vzdychl jsem si a sedl jsem si ke klukům do obyváku.

,,Tak co na ně říkáte?" Zeptal jsem se.

,,Laura je dobrá leda tak do postele. A Sněhurka je moc hezká." Řekl Jakub.

,,Co ty Hasane? Vypadáš, že si se Sněhurkou rozumíš." Řekl jsem a hodil jsem po něm naštvanej pohled. Ani nevím proč.

,,Nejkrásnější holka co jsem kdy viděl." Řekl a usmál se na mně.

Zamračil jsem se. Sněhurka je kurva nádherná, ale proč se líbí zrovna Hasanovi?

,,Dej od ní ruce prič." Řekl jsem. Co jsem to řekl? Nebo proč jsem to řekl?

,,A proč jako? Vždyť ty jsi tam byl s Laurou." Řekl. No pravda.

,,A co vole? Stejně to neni holka pro tebe." Řekl jsem.

Hasan se na mně nechápavě koukl. Já sám sebe taky nechápu. Zvedl jsem se z gauče a odešel jsem do pokoje. Rozhodl jsem se napsat Lauře nech mi dá číslo na Sněhurku.

Laura
D: Dej mi číslo na Alisu.
L: **** *** ***, na co ho potřebuješ?
D: Jenom tak.

Ještě jí budu psát na co ho potřebuju tak to určite.

Alisa ( Sněhurka)
D: Zítra o 19:30 na střechy garáže číslo sedm?
A: Dominiku?
D: Jo to jsem já Sněhurko. Tak co budeš tam?
A: Prečo?
D: Chci tě vidět.
A: Nepomýlil si si ma náhodou s Laurou?
D: Ne? Přijdi Sněhurkooo
A: Fajn..

Na to jsem jí dal zobrazeno a culil jsem se jako debil. Práskl jsem sebou do postele.

*19:25*

Na další den jsem šel na tou střechu garáže a Alisa tam už seděla. Vyštverhal jsem se po tom řebříku nahoru na střechu.

,,Ahoj Sněhurko." Řekl jsem a sedl jsem si vedle ní.

Otočila na mně hlavu a dala si dolu kapucu.

,,Ahoj." Řekla svým tichým hlasem.

,,Prečo si sa chcel stretnúť tak skoro?" Zeptala se mně.

,,Protože jsem chtěl jít koupit ještě nějakej chlast než zavřou obchody. Takže by jsme si mněli pohnout." Řekl jsem a postavil jsem se.

Sněhurka se taky postavila. Slezl jsem jako první a čekal než sleze i Alisa. Když lézla dolů tak se mi naskytl pohled na nádherný zadek. Bože. Tá holka mně začíná čím dál víc překvapovat.