Chris
"Jakože už se musíme rozloučit?" špitla Klárka." Už bychom asi měli,já bych tady chtěl zůstat, ale moji rodiče mě budou hledat a hrozně se o mě bát" řekl jsem smutným hlasem. Eliette mezi tím nastavovala něco na svým časoskoku " Takže do roku 2020 to bude?" Já jsem přikývnul a obejmul Klárku na rozloučenou. Ona se ale z mého objetí vymanila a přiběhla k Eliettinýmu časoskoku. Zmáčkla tlačítko ZPĚT a přenastavila číslice na 1434.
Docela ji chápu, chce zažít dobrodružství a ne každý den dělat úplně to samé. Jako těsto na chleba, krmení dobytka a takovýhle věci. Já jsem chtěl být taky s nima ale chtěl jsem i říct doma že jsem v pohodě. Stejně už bylo pozdě Klárka nás oba chytla za ruku a zmáčkla tlačítko POTVRDIT. Ten teleport byl divný, je to jako kdyby se mi před očima jen zablesklo a potom jsme tam byli. Objevili jsme se uprostřed pole a kolem nás leželi nějací tři mrtvý muži. " Aha tak to jsem úplně vidět nechtěla." Řekla Klárka a popošla kousek opodál."Jaký jsi tam zadala rok?" "Myslím že 1434 nebo 1435 teď přesně nevím.
"No doprčic jsme v Husitských válkách, to jsi nemohla vybrat něco lepšího?" Klárka jen pokrčila rameny a sedla si na zem. "Jakože nechci nic říkat, ale časoskokem můžete cestovat každý den jen jednou takže tady bohužel budeme muset přečkat noc". Achjoo no, zkusíme teď najít nějakou vesnici a tam bychom mohli poprosit o nocleh a jídlo třeba za nějakou práci." Obě s tím souhlasili tak jsme se vydali dál polem..
