Eliette
Teleportací? "Čemu se tak směješ?" Nechápu proč propukl v smích. "Tele-co?" Chudák Klárka je ještě víc mimo než on. Chris se posadí a podívá se na mě. "Myslíš, že by to šlo?" No, normální teleport ano, ale v čase.. "Nejsem si jistá. Teleportace neumožňuje skoky v čase. A i kdyby, tak je mi pouze 15 let, nemám k dispozici ani obyčejný teleport." Chris se na mě zklamaně podívá. "Může mi někdo vysvětlit, oč jde?" Ozve se Klárka. "Možnost jak se s vámi potkat naživo." Vysvětlí jí Chris.
"Co to tam děláš?" Zeptám se po chvíli Chrise. Něco tam píše na bílou proužkatou slabou desku. "Domácí úkoly." Odpoví nezaujatě. "Jakože studium?" Chci se upřesnit. "Dá se to tak říct." Odpoví. "Já vám opět nerozumím." Upozorní na sebe Klárka. "Ty se nacházíš v 16. století." Spíše jí to oznámím než se zeptám. Ona přikývne. "V tom případě ještě nezavedli povinnou školní docházku." Vysvětlím jí o co jde. Asi jí to ještě nedošlo. "Ve škole se učíš číst, psát a počítat." Vložil se do toho Chris, který už asi své úkoly dokončil.
"Ach tak." Řekne Klárka, kterou očividně urazilo, že mluvíme o něčem, čemu ona nerozumí. "Klárko! Co pořád děláš ve své komůrce? Pojď radši upéct chléb." Ozve se vlídný mužský hlas v pozadí a Klárka se otočí. "Promiňte, rodina mě volá." A pak odejde. "Rodina?" Otočím se na Chrise. "Mamka, táta, sourozenci, prarodiče.." Začne vyjmenovávat nějaké názvy. "Nerozumím ti." On se na mě zmateně a lítostivě podívá. "Začíná to dvěma lidmi, kteří se milují a pak spolu mají miminko. A mají ho moc rádi." Začne na mě mluvit jako na malé dítě. "Nebo kdo se o tebe stará?" Zeptá se. "Nejdříve Vychovatelé, od 10 už bydlím sama." Řeknu. On chce něco říct, v tom se z každé elektroniky. "Stálým tichem po dobu.." A já zrcádko opět uklidím.
