Eliette
S ukradeným jídlem si sedneme do prostřed pole dostatečně daleko od obou vesnic. Ten pán kterému jsme to ukradli se s tím očividně nějak smířil, protože nás v poli nechal utéct. Potichu jíme pečivo. "Víš proč jsem mu vrazil?" Zeptá se Chris Klárky. Tak ta bude asi blbá jestli ji to ještě nedošlo. "Ne?" Odpoví Klárka. "Tak pojď blíž." Řekne Chris a Klárka se přišoupne k němu. "Ještě." Klárka se k němu nahne tak, že se skoro dotýkají nosem. Vypadá to jakože ji chce Chris něco pošeptat a on se k ní místo toho nakloní až se jejich rty dotknou. Na tohle se nepotřebuju dívat, tak se plně věnuju loupání kůrky z chleba. Jakoby já bych asi nechtěla nikoho na vztah. Přijde mi to nechutné.
Tohle je tak trapná situace. Ti dva si tam navzájem vyznávají lásku a já tady sedím a snažím se si jich nevšímat. "Um. Půjdu se projít." Řeknu, myslím že si toho ani nevšimli. Je mi vlastně úplně jedno kudy jdu, chvíli jdu polem, pak narazím na jednu vesnici, tak se od ní chci vzdálit a najednou slyším. "Ano, to je ona! Radši ji chytneme, nebo nám zase uteče." Pak za sebou nějaké kroky a svazování mých rukou za zády. "Kam ji vezmem?" "No tak kam bychom ji asi brali, půjde hezky před tribunál. A pak tam kam patří všichni ďáblovi společníci." Ach jo. Jak vůbec přišli na něco tak absurdního? Radši ani nebudu nic namítat. Ještě bych to zhoršila.
Teď sedím ve vězení, zítra půjdu k něčemu jako je soud a pravděpodobně mě pak zabijou - za to že jsem nic neudělala. Ti dva si nejspíš ani nevšimnou, že se nevracím, stejně si vystačí sami..
