35. Kapitola

7 2 0
                                    

Chris

Teď jsem fakt nevěděl co mám dělat, bylo mi z toho všeho blbě. Nejhorší bylo to, že nám teď utíká čas a my vůbec nevíme kam máme jít. Jak máme najít nějaký sklepní vězení nebo místního učitele který teď vlastní náš časoskok. Ze zoufalství jsme si sedli na zem a mrkali jsme abychom zaplašily slzy. Mlčky jsme tam jen tak sami seděli než k nám přišla nějaká straší paní, protože si všimla našich zoufalých obličejů "Potřebujete s něčím pomoc?" . "No děkujeme vlastně ano potřebujeme, neznáte tady nějakýho učitele..?" "Samozrejmě našeho učitele tu zná každý."

My jsme se nejistě zasmáli  a ona se k nám přiklonila a zašeptala"Prý se teď na vesnici šušká,že hlídá nějakou čarodějnickou věc nebo co." Po tomhle rozhovoru se mi zlepšila nálada ,rychle jsem vstal:" Nevíte kde se nachází?" "Ále teď by měl být zrovna doma před chvíli jsem mu donášela zeleninu, bydlí poblíž kostela v takovém  šedém starším domě." řekla a ukázala nám směr. "Děkujeme moc" odpověděli jsme a běželi tím směrem .Po chvíli běhu jsme zpomalili a šli jsme rychlou chůzí." Řekl bych že tohle byla opravdu šťastná náhoda."

"To není náhoda, tu určitě poslal náš anděl strážný."Řekla  Klárka a usmála se. Konečně jsme došli asi na správné místo. Myslel jsem že to půjde těžko najít protože šedivých domů jsem si myslel že tady bude hodně, ale k překvapení tady byl jen jeden v ulici mezi  "barevnýma." Přišli jsme k domu a já vzal opatrně za kliku branky...

The missing timeKde žijí příběhy. Začni objevovat