32. Kapitola

7 3 0
                                    

Chris

Achjoo, nevěděl jsem co odpovědět. Bylo mi teď hrozně trapně, já jí to chci říct ale až při nějaké lepší příležitosti... Naštěstí to trapné ticho prolomila Eliette, která nejspíš pochopila situaci "Lidi nechci vám ještě víc zkazit náladu, ale nemáme ten časoskok." Než jsme stačili odpovědět pokračovala dál. "Omylem jsem ho zapomněla v domě kde jsem minulou noc přespávala, protože jsme musela utéct když jsem je ráno slyšela mluvit o mně a o nějakém čarodějnictví."

Klárka vykulila oči," no tak to jsme v průšvihu." Já jsem přikývl, "nebojte dostaneme ho zpátky, ale musíme počkat na noc abychom se tam vloupali protože"Je moc ryskantní tam chodit ve dne když mě tam teď celá vesnice hledá, a za chvíli mě určitě začnou hledat i tady." Doplnila mě Eliette. " Což bohužel znamená další den navíc. Proto musíme ukradnout nějaký potraviny , protože nikdo z nás nesnídal a práci si teď asi najít nemůžeme." Obě se na mě překvapeně podívaly, já taky nejsem zvyklej krást, ale tak když nemáme na výběr...

Přišli jsme k nějakým třem dřevěným  stánkům který stály při cestě. Prodávali tam ovoce, zeleninu,pečivo a maso. Přišli  jsme ke stánku s pečivem a Klárka chtěla zaujmout pozornost toho prodavače ,takže se ho vyptávala na  pečivo který si má koupit ... My s Eliette jsme to mezitím brali do kapes, ona už se vydala na útěk a já už dobíral poslední housku když v tom jsem košík s pečivem převrhl. Prodavač s Klárkou se na mě s leknutím podívali. Bohužel zbystřil Eliette jak utíká s houskama v ruce a po kapsách a já jak mám kapsu narvanou rohlíkama. " DĚLEJ poběž zavolal jsem na Klárku. Ona se rychle otočila a vydali jsme se na útěk.

The missing timeKde žijí příběhy. Začni objevovat