My Patronus Is Phoenix [Albus Brumbál, HP]

kapitola třicátá druhá

Po tom, co jsem se začala zuřivě balit a následně všechny věci zase vyházela z kufru, jsem se posadila na postel a koukala do zdi. Celý život utíkám. Před matkou jsem utekla do Bradavic, před Albusem do Ameriky a už toho mám dost. Musím se sebral a oběma dokázat, že nejsem žádná nicka. Až se tady zjeví Albus, půjdu s ním a vytřu tomu arogantnímu pitomci zrak. Jsem bystrozorka, sakra! Nesmím být ufňukaná slečinka. Utřela jsem si oči, uklidila věci a rozhodla se, že na chvíli sejdu dolů do hostince. Posadila jsem se k výčepu a řekla polohlasem směrem k hostinské, že bych si dala skleničku ohnivé whiskey. Když mi ji podala, vtiskla jsem jí do dlaně srpec a sklenici najednou vprázdnila. 

,, Není na pití poněkud brzy?" ozval se mladý mužský hlas vedle mě a já vzhlédla. 

,, Na whiskey není nikdy brzo," odvětila jsem a zkoumavě hleděla na mladíka přede mnou. Byl to vysoký brunet s hnědýma očima. 

,, Ohnivá whiskey je zrádná, věřte mi, slečno Atwoodová," řekl a já polkla. 

,, Beasleyová, jsem Beasleyová. Kdo jste vy?" odsekla jsem a muž se omluvně usmál. 

,, Ach jistě, promiňte. Florian Morton, tak trochu šéf Oddělení bystrozorů, vedlejší kancelář. Nikdy jste si mě nevšimla?" zeptal se zvědavě a já se začervenala. 

,, Upřímně? Neměla jsem dosud to potěšení, pane. Mohu pro vás něco udělat?" ušklíbla jsem se. ,, Vy? Můžete mě učinit tím nejšťastnějším mužem, když se stanete mou společnicí pro dnešní večer. Chystám se na jednu kouzelnickou konferenci, jedná se o formálnější akci plesového typu a jistě chápete-" 

,, Pozvěte Minervu Mc Gonagallovou, zaslouží si to," skočila jsem mu do řeči.

 ,, Slečna McGonagallová je jistě okouzlující, ale já jsem si vybral vás," řekl a zvedl obočí. 

,, Lituji, pane, ale dnešní večer se mi příliš nehodí, musím vaši nabídku odmítnout," řekla jsem a omluvně se usmála.

 ,, Chápu, slečno. Kdybyste si to přeci jen rozmyslela, přijďte večer v osm na Ministerstvo do konferenčního sálu, budu čekat," řekl, políbil mi ruku a a zamířil si to k východu. Já se podívala za ním a všimla si, že u schodiště vedoucího k pokojům stojí Albus. Stále jsem se na něj zlobila, proto jsem se necítila ani příliš provinile za to, že jsem v podstatě flirtovala s jiným mužem. Rozešla jsem se jeho směrem a zvedla k němu pohled. 

,, Čekala jsem tě později, jdeme?" řekla jsem bezvýrazně. 

,, Všiml jsem si. Kdo byl ten muž?" zeptal se místo odpovědi. 

,, Můj šéf. Chtěl, ať ho doprovodím na konferenci, která se koná dnes večer, zřejmě na něj udělal dojem můj minulý zásah," ušklíbla jsem se a podívala se Albusovi do tváře. 

,, Jistě," ucedil a já zvedla obočí. 

,, Nevěříš, že by si mě můj nadřízený mohl vážit kvůli mým schopnostem?" odsekla jsem a Albus se zamračil. 

,, Viděl jsem, jak se na tebe díval. Při vší úctě k tobě si myslím, že ho k tomu vedly jiné motivy, než tvé pracovní nasazení," řekl polohlasem a ve mně se opět probudil vztek, který jsem předtím spláchla sklenicí whiskey. 

,, A i kdyby, tak co? Je to šance poznat nové lidi, co v mém oboru něco znamenají, " opáčila jsem a opřela se o trám. 

,, Já-" 

,, Ty co, Albusi? Tebe si lidi váží, něco znamenáš. Já zatím nejsem nic. Nechci být další čárka v seznamu personálního oddělení. Chci dělat to, k čemu jsem se zavázala. Chytat černokněžníky. A na to nestačí být dobrý, musím být nejlepší," vydechla jsem a podívala se mu do očí.