Zaklínač: Kdo jsi?

Děkuji za trest

,,Kailie, Marlie, naučte mě tančit" Poprosila drobounká Lucy a my se zasmály. ,,To víš že jo" řekla jsem a ona si stoupla na mé nohy. Chytla jsem jí ramena a ona se držela mé sukně. ,,Dnes tančíte skvěle má princezno" řekla jsem Lucy se usmála, až jí vykoukly bílé zoubky. ,,Taky dnes nejste k zahození můj princi" řekla a Marlie vybouchla smíchy. ,,Ticho ty divoženko" řekla jsem a udělala s Lucy prudký záklon, který se ovšem přeměnil na pád do vlhké zelené trávy... Marlie sebou smíchy švihla vedle nás a tak jsme se všechny tři válely smíchy po zemi.

,,Copak to tu provádíte beze mě vy čarodějnice" řekl Jerry a my se začaly smát znova. Nakonec jsem se zvedla, trochu se oprášila i když to bylo zbytečné a podívala se na Jerryho. ,,Máš ji" řekla jsem a plácla ho po rameni, načež jsme se všichni rozutekli.

,,Já vás chytím!" křičel Jerry a všichni jsme se smáli... 

...

Otevřela jsem oči a prudce se zvedla do sedu... ,,Marlie" vzdychla jsem tiše a zavřela jsem oči... ,,Chybíte mi" řekla jsem a vzpomněla si na jejich vždy usměvavé tváře... ,,Slibuji, že až budu volná, udělám vám řádný hrob..." řekla jsem a zvedla se z postele. Bylo brzo ráno a já jsem se rozhodla, že se trochu projdu po venku.

Oblékla jsem si nějaké obyčejné oblečení, jako pro služebnou, ale měla jsem na sobě nějaké pánské kalhoty. Vyšla jsem ven a porozhlédla se po chodbě... Nikde nikdo.

Bylo taky dost brzo ráno... Šla jsem někam doprava a poslouchala, jak si ozvěna hraje s mými kroky. V tom se k nim připojilo klapání podpatků dalších dvou lidí...

Nasála jsem vzduch a ucítila silný parfém lesního ovoce promíšený s parfémem něčeho nepopsatelně smrdutého... Nakrčila jsem nos a trochu si odkašlala... Klapání ustalo... Byly někde za mnou...

Otočila jsem se a šla za roh abych věděla s kým mám tu čest... Uprostřed chodby stály ty dvě ženštiny ze včerejška... ,,Přeji vám krásné ráno dámy" řekla jsem a s úšklebkem jsem se na ně podívala... Pak se mi ale do nosu znova dostal ten zápach a já jsem kýchla...

Ty dvě se na mě udiveně podívaly... ,,Slečna Kailyn?" řekla ta jedna a nevěřícně se na mě dívala. ,,No ano, to máte sklerózu že mě nepoznáte nebo co?" zeptala jsem se a ta jedna nasupeně zavrtěla hlavou. ,,Měla byste se k princezně Elizabeth chovat uctivěji dámo" řekla ta druhá a pohoršeně se na mě podívala. ,,Jo tak to je princezna, v tom případě nechápu proč smrdí jako sto let zralá mrtvola" řekla jsem a znova se mi chtělo kýchnout...

,,Dávejte si pozor na jazyk, nevíte kdo před vámi stojí" řekla ostře a já jsem se jen uchechtla. ,,To tajemství jste mi právě prozradila, tohle je princezna Elizabeth, sestra krále Jupitera a vy budete vážená velkokněžna Isabella" řekla jsem a ona se na mě překvapeně podívala... ,,J-jak to-" ,,Jednoduše" přerušila jsem ji. ,,Vypadáte přesně tak jak se o vás říká, máte na krku medailon na kterém je vyrytý erb vodního království a navíc" řekla jsem a udělala dramatickou pauzu a nahla se k jejímu uchu ,,Jste se neudržela" zašeptala jsem jí do ucha a mrkla na ni. 

Velkokněžna překvapeně zamrkala a až teď si uvědomila, že voda z vázy na komodě se vznáší ve vzduchu. Nad mojí hlavou. 

,,Ehm j-já" řekla a zasekla se. Já jsem se usmála a proklouzla kolem ní, zrovna když voda spadla, takže zasáhla jí...

,,Ty malá potvoro!" Vykřikla velkokněžna a já jsem si jen zklamaně povzdechla... ,,Škoda, mělo to spadnout na princeznu, protože ten puch je opravdu hrozný" řekla jsem a zacpala si nos, jelikož se mi znova chtělo kýchnout.