Zaklínač: Kdo jsi?

Ples

Ladně jako laňka jsem vylezla z vany tak, že jsem se málem zabila. Mokrá podlaha není nic pro mě. zabalila jsem se do županu a vyšla z koupelny. V mé komnatě kupodivu nestála Klaris, ale Chiko. Usmála se na mě... Vypadala překrásně... Její stříbrné vlasy se jí vlnily na ramenou a dva prameny měla sepnuté vzadu stříbrnou sponou. Světle modré šaty měly širokou sukni a krásně zdobený živůtek bílou krajkou.. A když myslím širokou, myslím tím hodně širokou sukni. 

Tváře měla jemně růžové a na očích stříbrné stíny, které jí ladili se stříbrným řetízkem ve vlasech a všemi šperky...

,,Rozhodla jsem se, že o tvou krásu se postarám sama" řekla a usmála se.. Já se na ni pořád strnule dívala... ,,to je v pohodě" řekla jsem, ale věděla jsem že to bude marné. ,,Chceme přece, aby ses někomu zalíbila" řekla a mrkla na mě. ,,Jo, jestli myslíš mého milého snoubence, tak mě prosím navlíkni do pytle do brambor a pro mě za mě mi klidně můžeš namalovat xischt na černo, ať se mě hezky lekne" řekla jsem mrzutě a sedla si na postel.

Chiko se pousmála. ,,Tady má někdo špatnou náladu" řekla a já jsem se na ni zkoumavě podívala. ,,Na, oblékni si toto, já se zatím podívám na ty šperky" řekla a já se začala soukat do podvazků. Pak jsem si nasadila korzet, který mi Chiko utáhla. ,,Ne tak moc" řekla jsem přiškrceně a Chiko se na mě nevinně pousmála. ,,Promiň" řekla a povolila to. 

Přetáhla mi přes hlavu nějaké spodničky, pak krinolínu a na to zase spodničky...,,propána kolik toho je! Vždyť budu vypadat jako kdyby tu vybouchla cukrová vata" řekla jsem nešťastně... Tohle nemůže dopadnout dobře...

,,Ale prosimtě" řekla Chiko a navlékla mě do šatů... Neviděla jsem se v zrcadle, ale ten výstřih mi přišel nějak moc... Chiko si všimla mého pohledu a řekla ,,Ať vidí že máš co nabídnou ne?" řekla a mrkla na mě... ,,Jistě"  odfrkla jsem si. ,, Říkám ti, že dnes večer zazáříš. Jako hvězda" řekla Chiko a zasněně spráskla ruce.  ,,Připadám si spíš jako žába" řekla jsem, protože na mě bylo až moc zelené.

Chiko mi bleskově navlékla smaragdové náušnice, náhrdelník přes skoro celý můj dekolt a pak se pustila od vlasů... Pořád si něco mumlala pro sebe a nakonec mi do vlasů zastrčila smaragdovou čelenku... ,,hotovo, pak už tě jen nalíčím a bude" řekla a já se vystrašeně podívala do zrcadla...

Už asi po páté za dnešní den jsem otevřela pusu dokořán. Tak tohle jsem doopravdy nečekala ,,já... Děkuju" vydechla jsem tiše... Měla jsem na sobě obrovské zelené šaty, složitě vyšívaný živůtek. Můj dekolt lemovaly bílé krajky, které se hodili k mému vějíři, co mi visel na ruce. Na kterých jsem samozřejmě měla rukavičky. Vlasy jsem měla v neuvěřitelně složitém drdolu, který zdobila ta smaragdová čelenka...

,,Sedej" řekla Chiko a v ruce držela všemožné štětečky. Na rtech jsem měla rudou rtěnku, oční víčka se mi třpytili ve všech odstínech zelené a završily to černé linky, které lemovaly husté černé řasy.

,,Hotovo" řekla vesele. ,,Ples každou chvíli začne, nemůžeme je přece nechat čekat ty moje žabí princezno" usmála se na mě a táhla mě z pokoje ven. Všechno se to sehrálo tak rychle, že jsem ani nemrkla okem a už jsem stála zavěšená do Jupitera ve frontě k tomu týpkovi s tyčí co vyřvával naše jména.

,,její výsost ze země temných elfů, královna Chiko" řekl dramaticky. Chiko udělala pukrle a šla dál.

,,Jeho veličenstvo, vládce lesního území, král Jupiter se svou nastávající, vévodkyní Kailyn z Auroly" řekl a já vykouzlila to nejhlubší pukrle co jsem mohla. Když jsem se zvedala, dívala jsem se přímo do očí Nika. Usmál se na mě a já mu úsměv opětovala.