Zaklínač: Kdo jsi?

Noc

Pohled Kail:

Celou večeři jsem pokukovala po Chiko, která se zasněně dívala na svého nového přítele... Tak moc jim to přeju... Ale běda jak jí zlomí srdce, to bych mu osobně zakroutila krkem... Ale myslím že Jackobovi na ní doopravdy záleží.

Pak jsem se podívala na místo vedle královny, kde seděl Nik. Jeho pohled se střetl s tím mým a já se lehce pousmála. Dojedla jsem nějakou věc, ani nevím co to bylo za maso a čekala až se královna zvedne. Ta ještě před sebou měla dost velkou porci a tak jsem se bavila tím, že jsem na Nika mrkala morseovku. Ten mi s přehledem odpovídal. ,,Co to bylo za jídlo?" zeptala jsem se a on mi hned odpověděl. ,,Bažant na víně" a já jsem přikývla. ,,Chutnalo?" zeptal se a já se usmála. ,,Jistě že" 

Odpověděla jsem a Nik se usmál. ,,Vypadá to jako kdybys měl nějaký záchvat" zasmála jsem se, ale hned jsem přestala když se na mě všichni podívali... ,,Všichni na tebe hýrají" odpověděl a já jsem pozvedla jedno obočí... Aha, tam mělo být ,,Z", ne ,,H".

,,Nevšimla jsem si" odpověděla jsem mu ironicky a Nik se usmál. Královna se konečně zvedla od stolu a já byla vysvobozena od této příšerně nudné večeře.. Až na ten konec s morseovkou samozřejmě.

Všichni vstali a já se rozešla směrem můj pokoj. V tom mě někdo zatáhl za ruku a já spadla na něčí hruď... Když jsem ale ucítila tu vůni, byla jsem naprosto klidná. ,,Přijdeš pak ještě za mnou? Něco jsme nedořešili" řekl Nik a já jsem zvedla hlavu a podívala se na něj. V očích mu tančily ty jeho veselé jiskřičky. ,,Možná" mrkla jsem na něj a on mě pustil. Pobaveně se na mě usmál. Já jsem odešla do svého pokoje a usmála se. 

Naložila jsem se do vany plné nějakých voňavých věcí a užívala si ten klid... V hlavě se mi pomalu rýsoval plán jak se dostat do Černé země... Jestli ji Temný princ ovládl, máme problém... A to dost velký... 

Vylezla jsem z vany a osušila se měkkým ručníkem. Pak jsem kolem sebe ručník omotala a došla jsem k velké skříni plné oblečení. Odtud jsem si vzala bílé krajkové spodní prádlo a znovu si oblékla bledě modré šaty s volnými rukávy. 

Vlasy jsem nechala tak jak byly, jen jsem je trochu pročesala hřebenem a odešla ze své komnaty. Jen pro jistotu jsem zamkla dveře a klíč pevně sevřela v rukou. Bylo tak osm hodin večer. Já jsem přišla až k Nikově komnatě a zaklepala na dveře. ,,Dále" ozvalo se a já se usmála. Vešla jsem dovnitř a podívala se na Nika. 

Seděl za stolem nad těmi papíry a mapou co jsme předtím zkoumali. Zřejmě si teď udělal pracovnu i ze své ložnice. Otočil se na mě a zeširoka se usmál, až se mu na tvářích objevily dolíčky. ,,Víš že ti to v těchhle šatech moc sluší?" řekl Nik a přišel za mnou. ,,Díky" řekla jsem a pobaveně se usmála.

Nik se natáhl někam za mě a já uslyšela cvaknutí zámku... Šibalsky se na mě usmál a naklonil se k mému uchu. ,,Čekáš někoho?" zeptal se tiše a já jsem zavrtěla hlavou... ,,Fajn, já taky ne" vydechl a jemně mi skousl ucho... Já jsem se mu vrhla na rty a začala ho vášnivě líbat. Nik mi to se stejnou vášní oplácel a rukou začal šmátrat na mých zádech, kde mám rozepínání...

Já jsem mu vytáhla plátěnou košili z kalhot a mezi polibky mu ji přetáhla přes hlavu. Nik mi pomalu začal rozepínat šaty a při tom jsme začali couvat k jeho posteli. Šaty mi sjely o kousek níž a rukávy mi sjely z ramen. Nik opustil moje ústa a začal mi obsypávat krk jemnými polibky. Já jsem vzrušením zaklonila hlavu a začala zápasit s jeho páskem. 

Když jsem se konečně zbavila toho hlavolamu, Nikovi sjely kalhoty až na zem. On mi nezůstal nic dlužný a rychle mi rozepnul celé šaty, které také sjely na zem.

Sedla jsem si na postel a přitáhla si Nika do polibku.  Povalil mě a já jsem se do polibku zasmála. On se jemně usmál a pak přišlo to, na co jsem tak dlouho čekala. Prožili jsme spolu úžasnou a krásnou noc.

...

Probudila jsem se a ucítila tu strašně krásnou vůni, která patřila Nikovi. Pak jsem si uvědomila, že na sobě mám jen spodní prádlo a jeho plátěnou košili. Otevřela jsem oči a podívala se vedle sebe. Nikdo tam nebyl... Protáhla jsem se  a sedla si na postel. Nikdy jsem si nevšimla jak je Nikův pokoj velký.

Šla jsem do koupelny a podívala se do zrcadla. Měla jsem rozcuchané vlasy, ale kupodivu jsem se nepodobala bahenní příšeře jako každé ráno... Ucítila jsem dvě silné paže na svém pasu a na rameni se mi objevila Nikova hlava. Opřel se o mě bradou a usmál se. ,,Dobré ránko princezno" řekl a vtiskl mi polibek na krk. ,,Dobré princátko" odpověděla jsem a usmála se. 

,,Připravená na cestu?" zeptal se s úsměvem a já přikývla. ,,Ano pokud i ty" řekla jsem a otočila se na něj. Krátce jsem ho políbila na rty a nechala ho v koupelně.

Pak jsem se ale zastavila a otočila se na něj. ,,NIku?" zeptala jsem se opatrně a on se na mě podíval. ,,Nemáš nějaké moje staré oblečení?" zeptala jsem se a Nik se pousmál.

,,Jistě že princezno, ale bude to něco stát" řekl jen tak mimochodem a já jsem si zkřížila ruce na hrudi. ,,A copak by to mělo stát, Bradly?" řekla jsem, při čemž jsem si vzpomněla na to jeho druhé směšné jméno. 

,,No dobrá" řekl kysele Nik a já se zasmála. ,,Myslím že to jméno k tobě vážně sedí" pravila jsem naprosto vážně a snažila se, aby mi necukaly koutky. ,,Cože?" řekl Nik nevěřícně a pomalu šel ke mě. Já jsem začala pomalu couvat a jen jsem se na něj zaxichtila. ,,Slyšels dobře" řekla jsem a začala utíkat, protože se na mě najednou rozeběhl.

Pobíhala jsem po celém pokoji a u toho se smála jako pitomec. ,,Nech mě!" křikla jsem mezi smíchem. ,,Nechej mě na pokojiiiiii" vypískla jsem když mě Nik chytil a vzal mě do náruče. ,,Už tě to přešlo princezno?" naklonil se ke mě pobaveně Nik a já mu dala ruku kolem krku. ,,Ani v nejmenším" řekla jsem s úsměvem a políbila ho.

Nik mi polibek s chutí oplácel a nakonec mě i pustil na zem. Pak jsem se k němu natiskla a usmála se. ,,Jak to jenom děláš" vzdychla jsem tiše a Nik mě pohladil po vlasech. ,,Co jako?" zeptal se a já jsem zavřela oči. ,,To že tak hezky voníš" řekla jsem a Nik se zasmál... ,,Tak pojď, nachystáme se" řekl a já přikývla.

Nik otevřel nějakou skříň a vytáhl z ní mě tak známou koženou tašku... ,,Tady jste miláčci!" vykřikla jsem a vzala si od něj tašku... Konečně nebudu muset mít korzet a ty odporně velký sukně a krajky všechno možné. Vyhrabala jsem z ní moje černé kožené kalhoty a plátěnou košili, která byla původně Nikova. ,,Moment, není tahle náhodou moje?" řekl když jsem vytáhla oblečení. ,,No, už nějakou chvíli ne" zazubila jsem se na něj a on si jen pobaveně odfrkl.

Vyhrabal si nějaké čisté triko a já se nasoukala do kožených kalhot. Pak jsem si sundala jeho košili, ve které jsem spala a dala si tu druhou. Zbytek čistého oblečení jsem poskládala a dala zpět do tašky. Tu jsem si hodila přes rameno a vydala se na chodbu. ,,Kam jdeš?" zeptal se Nik a já jsem se na něj ještě otočila. ,,Jdu pro jídlo a pak za Lunou, někde u ní by měl být i Poison" řekla jsem a Nik přikývl. ,,Jídlo zařídím, můžeš jít rovnou za ní" řekl a já jsem s úsměvem přikývla. ,,Díky" řekla jsem a odběhla do stájí.

Tam jsem, jak jsem předpokládala našla i Poisna. ,,Ahojte" řekla jsem a přiběhla k Luně, aby ji mohla pevně obejmout. ,,Jak jste se měli?" zeptala jsem se a uslyšela Poisna jak syčí ,,Ušlo to". ,,Za chvíli vyrazíme na cestu" usmála jsem se... Nevím jestli jsem se víc těšila, nebo bála.

Obávám se, že až dojedeme do Černé země, bude už pozdě... Temný princ ji bude mít pod palcem... Ale co, rychle jsem zavrtěla hlavou abych odehnala nepříjemné myšlenky. I kdyby se to stalo, nějak se to vyřeší. Nikdy není pozdě udělat správnou věc...