Zaklínač: Kdo jsi?

Záchrana

Pohled Nika:

Bezmyšlenkovitě jsem šel do stáje... Podíval jsem se na seno, na kterém ležela Luna... Když jsem se na ni pořádně podíval, nemohl jsem uvěřit svým očím... ,,Luno?" vdechl jsem tiše a přiběhl k ní. Objal jsem její šíji... Luna stála na nohou a vypadala v pořádku... ,,Jak to že ti je lépe?" zeptal jsem se nechápavě... Samozřejmě jsem rád, ale jak se to stalo?...

Její hříva ale pořád nebyla to co bývala... ,,Moc dlouho to nevydrží... Ale alespoň něco" ozvala se za mnou Chiko...

Otočil jsem se na ni a usmál se. ,,Vítejte vaše výsosti" řekl jsem a políbil jí hřbet ruky. Chiko udělala pukrle a usmála se. ,,Jak jsi to udělala?" zeptal jsem se nechápavě a Chiko se pousmála. ,,To je jen mezi námi děvčaty" řekla a mrkla na Lunu.

,,Myslím, že ten ples bude skvělý" řekla a já se na ni překvapeně podíval... ,,Nemáš horečku? Vždyť ty plesy nesnášíš" uchechtl jsem se. ,,No, cítím, že tenhle bude prostě dokonalý" řekla zasněně a já se na ni skepticky podíval... ,,To určitě" zavrčel jsem tiše a otočil se zpět k Luně. Hladil jsem ji po šíji a pak se podíval na Chiko... ,,Tobě se snad někdo líbí?" zeptal jsem se, ale ona zavrtěla hlavou...Všiml jsem si jak se začervenala... To bude velkokníže Jackob...

,,Jen vím, že tam přijede někdo, koho rád uvidíš" řekla a mrkla na mě. ,,Tak to pak jo" řekl jsem a ironicky se na ni podíval. ,,A co velkokníže Jackob, ten nepřijede? Tys ho zvala ne?" zeptal jsem se a Chiko zrudla.. ,,J-já jsem... Asi mu to nedošlo" řekla a sklopila hlavu... ,,Tys mu to neposlala" řekl jsem a zamračil se na ni... Ona se na mě nevinně podívala a já se škodolibě usmál... ,,V tom případě... Máš stejně smůlu protože mi došlo že se k tomu nedokopeš, takže jsem ho pozval o tři dny dřív než bude ples, stejně jako krále z lesního království i s jeho snoubenkou" řekl jsem a Chiko se zarazila... ,,Tos neudělal" řekla a zuřivě se na mě podívala... Já jsem jí ukázal dopis s pečetí větrného království, kde byla jeho i jeho... ,,Já tě zabiju!" zakřičela a já jsem se zasmál.

Nakonec se uklidnila a usmála se. ,,slyšela jsem, že je snoubenka krále Jupitera velmi pěkná" řekla a já se na ni podíval... ,,No a co já s tím?" Chiko nevinně našpulila rty a řekla ,,Mohla by se ti líbit" řekla a já se na ni skepticky podíval... ,,Nepřeskočilo ti? Za prvé, král Jupiter je náš spojenec a myslím že by ho nenadchlo kdybych se pořád motal kolem jeho snoubenky... Za druhé, myslíš že by si nějaká taková zlatokopka vybrala spíš krále nebo druhého prince? A za třetí, to nejpodstatnější... Já nikoho nechci" řekl jsem a Chiko se zamračila... ,,Není žádná zlatokopka, až ji uvidíš, odvoláš to" řekla a zahýbala obočím. Já si jen odfrknul.

,,Copak to nechápeš? Mě je nějaká nána ukradená! Já miluju jen--..." zasekl jsem se a podíval se na ni... Chiko se na mě s úsměvem dívala... ,,Koho?" zeptala se vítězoslavně, protože moc dobře věděla kdo to je... ,,Nikoho" zavrčel jsem a odešel... ,,Tak to se ještě uvidí" řekla tiše, ale já ji přesto uslyšel...

,,Ty se radši připrav na velkoknížete Jackoba" řekl jsem a hodil po ní dopis, kde byla jeho odpověď... ,,To ti nikdy neodpustím!" křikla na mě a já se usmál. ,,Až přijede tak mi budeš děkovat" řekl jsem a vycítil její probodání pohledem...

Šel jsem do svého pokoje... Na stole jsem měl malý obrázek jejích rodičů, které v náruči drželi malé miminko... Byla to ona... ,,Vím žes na mě tehdy byla naštvaná, protože jsi myslela, že mám zase něco se Sunshine" řekl jsem a vzpomněl si na její výraz když žárlila... ,,Snažil jsem se jen vyzvědět něco o tomhle" řekl jsem a podíval se znova na obrázek... ,,Hned jak jsem ho uviděl mi bylo jasné že to jsou tvoji rodiče... Jsi vážně podobná své matce" usmál jsem se a sedl si na postel..