Zaklínač: Kdo jsi?

Rozhovor s královnou

¨Zdravím všechny! Takže... Omlouvám se že jsem dlouho nevydávala kapitoly, ale nějak se mi nechtělo psát. A ještě jeda věc... Takové vynahrazení :D. Udělala jsem mapu, naprosto amatérská, ani to není moc pěkné, prostě jsem to udělala v malování, protože neznám žádnou aplikaci která by byla zadarmo a bylo by to na vytvoření staré mapy.... Kdybyste někdo znal, můžete mi napsat do komentářů a já bych ji ještě upravila...

Každopádně jsem se už začala ztrácet v tom kdo s kým sousedí a to to sama píšu, co teprve vy, takže tady je, o všech zemích by tu ještě měla být zmínka, ale to všechno přijde. Tak hezké čtení a zase u další kapitoly, mějte se.

Seděla jsem venku na lavičce a přemýšlela... Prsty jsem nepřítomně hladila lesklé šupiny Poisna, který vypadal že spí. ,,Vévodkyně" ozvalo se za mnou a já se lekla. Otočila jsem se a uviděla velkoknížete Jackoba... ,,Ach to jste vy" řekla jsem s úsměvem a chtěla vstát a udělat pukrle, ale velkokníže jen s úsměvem zavrtěl hlavou. ,,To není třeba... Mohu?" zeptal se a ukázal na volné msto vedle mě. ,,Jistě" řekla jsem a přivolala Poisna zase zpět na ruku. ,,Váš ochránce?" zeptal se velkokníže.

,,Ano, Poison" řekla jsem velkokníže přikývl. ,,Já mám Ashley" řekl a vyhrnul si jednu nohavici. Kolem kotníku se mu lemoval stříbrný náramek, který byl ve tvaru orla co měl rozpjatá křídla...

,,Páni" vydechla jsem a naklonila se blíž. Orel měl safírové oči, jinak bylo vše ze stříbra... Když jsem se podívala pořádně, všimla jsem si, že má odřenou nohu... Jakoby... Poškrábanou...

,,Mohu se zeptat?" řekla jsem opatrně a velkokníže mě s úsměvem pobídl. ,,Co to má s nohou?" zeptala jsem se a Jackobovi trochu ztmavly oči smutkem... ,,Zranění z války" řekl a tiše řekl ,,Yelhsa" 

Náramek se odmotal a když velkokníže nastavil ruku, přistála mu na ní obrovská orlice, která měla šrám přes celou nohu... Dost ošklivý..

Zkoumavě se na mě podívala očima, které měly barvu safíru a naklonila hlavu doleva. ,,Ta je krásná" vzdychla jsem a znova se zadívala na její nohu. ,,Ta rána se mi ale vůbec nelíbí" řekla jsem a zamračila se. ,,Je to už staré, ale pořád to vypadá tak čerstvě..." řekl velkokníže a vypadal smutně... ,,Snažil se to vyléčit léčitel prvního stupně, ale jediné co zmohl bylo zastavení krvácení" povzdechl si a já jsem se na Ashley zamyšleně podívala... ,,Bylo to způsobeno mečem temné magie"

,,Mohu?" zeptala jsem se a velkokníže se na mě tázavě podíval... ,,Ach, no jistě" řekl pak a já si vzala Ashley do rukou.

Zavřela jsem oči a soustředila veškerou sílu do její poraněné nohy. Zvedl se vítr a začal čechrat mé vlasy. Ničeho jsem si nevšímala a soustředila se jen na její nohu...

Otevřela jsem oči a podívala se na svůj výsledek... Na noze nebylo po šrámu ani památky... Velkokníže se na Ashley nevěřícně díval... ,,Je to pryč" řekl užasle a vzal si ji zpátky na ruku.

,,Snad jste o mě nepochyboval" usmála jsem se a velkokníže se na mě vděčně podíval. ,, Samozřejmě že ne... Ale nevěděl jsem že jste léčitelka třetího stupně" řekl a já se pousmála. ,, Děkuji" řekl a vděčně mě objal... ,, Není zač" zasmála jsem se a velkokníže mě pustil.

,,Co kdybychom si tykali?" Zeptal se najednou a já souhlasně přikývla. ,,Kail" řekla jsem a podala mu ruku. ,,Jackob" přijmul ji a usmál se.
,,Jsem tvým dlužníkem, ale přesto bych tě ještě o něco poprosil" řekl a já uviděla jak jeho oči zasvítily... ,,A co by to mělo být?" zeptala jsem se zvědavě se na něj podívala. ,,Pozval jsem královnu Chiko ke mě do sídla, ale ona mě odmítla s tím, že musí být taky chvíli u sebe v říši. Proto jsem jí navrhnul příští týden, ale ona moc nadšeně nevypadala... Rád bych věděl, jestli nevíš jestli jsem jí něco neudělal" řekl a já se v duchu usmála... Vážně mu na Chiko záleží...