Osudová přitažlivost

20. Výbuch vášně 🐉

"Právě jsem zažila ten nejlepší záchodový sex." Tak to je informace, bez které bychom vážně neusnuli. Oči se mi samy od sebe obrátily v sloup a jsem si jistá, že i Theovi. V tuto chvíli jsem se za svou kamarádku doopravdy styděla. "Takže se balim a jedeme pokračovat," zazubila se a sbírala si věci.
"Kam?" zeptala jsem se tvrději, než jsem měla v plánu, ale vážně mě to její chování občas dovádělo k nepříčetnosti.
"No k nám. On má spolubydlícího." Teď to řekla trochu provinile. To je divný. Do bytu si nikdy nikoho nepřivedla, co vím. Vždycky jí stačilo třeba auto nebo výše zmíněné toalety.
"Hm," otočila jsem se na Thea, "vypadá to, že dnes v noci budu muset zůstat u tebe," zavrněla jsem laškovně.
"Vůbec mi to nevadí," zapředl a vlepil mi polibek.
"Super, tak já letím lidi," zazubila se Stacy a byla pryč.
Povzdechla jsem si. "Někdy bych jí vážně nejradši nafackovala."
"Jen si užívá, za to se na ní nemůžeš zlobit," pousmál se.
"O to nejde, spíš o to jak se někdy chová... A vůbec. Užívá si? Co ty o tom víš?" Chudák netušil, jak se teď prokecnul. Navíc narazil na tu nejzvědavější ženskou pod sluncem.
Na mě.
Začal se podivně vykrucovat. "Nó, co bych o tom měl vědět." A napil se.
"No to mi řekni ty." Nemyslete si, že jsem byla nějak naštvaná, to vůbec ne. Jen zvědavá. On o mně taky věděl všechno.
"Kio, vážně se teď budeme bavit o mojí minulosti?" Zněl podrážděně, jenomže já jsem dost tvrdohlavá a neústupná.
"Hele, ty o tý mojí víš taky všechno."
Protočil oči. "Jenže ta není moc zajímavá, mezi námi."
"Takže ta tvoje je? Děléj," pošťouchla jsem ho.
Frustrovaně si povzdechnul. "Kio, nejsem z kamene, chápeš? Prostě jsem měl známosti. To je snad jasný. Sem tam, na jednu noc, když byla potřeba. Ale žádný vztah. O ten jsem nestál. Ten jsem chtěl jen s tebou."
Tak proto je tak dobrej v posteli.
Jeho odpověď jsem tak nějak čekala, ale poslední věty mě zahřály na srdci. Přiblble jsem se usmála. "A taky ho máš."
"Díky bohu za to. Ty roky bez tebe bylo neskutečný peklo."
Vůbec mu nedocházelo, co ta slova pro mě znamenala. Zamilovala jsem se snad ještě víc. "Taky jsi mi chyběl, jen jsem si to nechtěla přiznat, protože jsem netušila, že se ještě někdy potkáme," přiznala jsem.
"Akorát jsi mi při prvním setkání utekla," napomenul mě a připomenul mi tak, můj úprk z plesu.
"Nevěděla jsem co si o tom myslet. Vyděsilo mě to."
"Srabe," odsekl, ale bylo znát, že do mě rýpe.
Chtěla jsem mu to vrátit stylem "já nejsem ta, co utekla první", ale naštěstí mi hned došlo, že to není dobrý nápad. Neodešel přece úplně dobrovolně. "Nejsem žádný srab. Náhodou jsem odvážná, docela." Dost chabé, Kiaro.
"Já to přece vím, jeden z důvodů, proč jsem se do tebe tak zamiloval," zapředl a já se málem rozpustila blahem. Naklonil se ke mně a spojil naše rty. Ze začátku to bylo jemné a romantické, ovšem po chvíli se zvrtlo ve vášnivý souboj jazyků, div jsme si to nerozdali rovnou na klubové sedačce. "Sakra, mám co dělat, abych tě neohnul rovnou tady," řekl ochraptěle, když jsme se sílou vůle oba ve stejný moment odtáhli.
"Jak romantické. Ovšem musím souhlasit," řekla jsem udýchaně. "Ty týdny bez tebe se na mně dost podepsali, Theo." A byla to sakra pravda!
Najednou se mu zlomyslně zablýsklo v očích. Co to? Pomalu se ke mě naklonil a začal mi potichu mluvit u ucha. "Zavři oči." Znělo to jako jasný rozkaz. Vůbec jsem nechápala a dokonce jsem se i trochu bála, ale udělala jsem to, co chtěl. "Chyběl jsem ti, co Kiaro? Chyběly ti moje rty ve tvém rozkroku. Moje prsty uvnitř tebe. Moje tvrdý péro, který ti dokáže vyšukat mozek z hlavy? Řekni, chyběly ti moje tvrdý přírazy, který tě jako jediný dokázaly dostat přes ten sladký okraj rozkoše?"
Když se odtáhl, aby si prohlédl můj obličej, musel se vyloženě plácat po rameni. Slzely mi oči, které jsem otevřela, spíš vytřeštila, už při druhé větě. Pusu pootevřenou, jak jsem lapala po dechu. Stehna jsem silou tiskla k sobě a zarývala si do nich nehty. Málem mě dokázal udělat jen tím, jak mluvil. On byl moje ztělesnění nezkrotné touhy, která mi mimochodem právě v tu chvíli putovala celým mým tělem. Brněly mě konečky prstů. Byla jsem jako v jednom ohni. A on to moc dobře věděl. "Myslím, že bychom měli jet," pronesl pobaveně. Ani nečekal na odpověď a už mě popadl za ruku a táhl k východu. Tak tak, že jsem si stihla vzít bundu.
Zapadli jsme do auta a Theo to odpíchnul, až zapískaly pneumatiky a pár lidí postávajících kolem, se ohlédlo. Mě to ale vůbec nezajímalo. Soustředila jsem se jen na ten nepříjemný tlak mezi nohama. Až jsem ze z toho začala vrtět. Theo po mě hodil pohled. "Ještě vydrž, zlato. Dva bloky a jsme tam." Měl ochraptělý hlas.
"Nechápu, cos to semnou provedl," procedila jsem mezi zuby.
"Tomu se říká chtíč," uculil se.
Když jsem se na něj otočila, abych mu odsekla něco hezky od plic, pohled mi, ani nevím proč, místo toho sjel do jeho rozkroku a... Do háje. Totálně jsem zapomněla, co jsem chtěla říct. Boule na jeho kalhotách prozrazovala, že jsem v tom nebyla sama. Nevědomky jsem si zkousla spodní ret. "Kio, víš, že když mi zíráš na péro a u toho si koušeš ret, mám co dělat, abych na místě nezastavil a nevzal si tě přímo tady," zavrčel a to mě trochu probralo. Rychle jsem se podívala před sebe. Jel vražednou rychlostí a za malý moment skoro smykem zaparkoval. Pěkně křivě, mimochodem.
Rozeběhl se ke vchodu, vlála jsem za ním jako prapor. Čipem otevřel a vřítili jsme se do výtahu kde, jak se zavřely dveře, mě přitiskl ke zdi a začal mě divoce líbat. Nemohla jsem dýchat. Nohy mi opět vypověděly službu a celý můj podbřišek byl jako v plamenech.
Když mi najednou rozepl kalhoty a prstem zatlačil na můj pahorek, málem jsem bouchla. "Ach můj bože," vykřikla jsem, když do mě zasunul jeden prst a začal jím prudce kmitat.
"Očividně jsem ti vážně moc chyběl," pronesl již zcela pozměněným hlasem. U toho mi střídavě sál ušní lalůček a líbal citlivé místo na krku.
Chtělo se mi tak moc křičet. "O tom se nežertuje," řekla jsem místo toho a dál vnímala tlak, který ve mně narůstal. Už to skoro bylo, když Theo svou ruku přemístil na můj zadek a hodně zmáčknul, až jsem vyjekla. Tlak byl ta tam.
"Ještě ne, Kiaro. Ještě chvíli," řekl když jsem se na něj podívala dost nepříjemným pohledem.
"Theo, já každou chvíli bouchnu sakra!" sykla jsem. Jen se škodolibě pousmál a hrubě vsál můj spodní ret mezi jeho rty a poté zkousnul. Bolelo to, ale zároveň mě to vzrušilo ještě víc.
Konečně se ozvalo to cinknutí výtahových dveří a Theo bez mrknutí oka otevřel čipem dveře od bytu. Jako kdyby jsme byli domluveni, jsme ze sebe strhli bundy. Já stihla zahodit kabelku a v tu chvíli mě Theo popadl za stehna a nesl mě neznámo kam. Cestou jsem nám oběma odstranila tolik nepotřebná trička.
Ocitli jsme se v jeho ložnici a vteřinu na to jsem byla uvězněná v posteli pod jeho rozpáleným tělem. Vážně hodně hřálo. Jakoby se uvnitř ukrýval samotný oheň...
Bez řečí jsme si pomohli sundat i spodní vrstvy a pak jsem se konečně dočkala. Vzal si mě tak tvrdě, až to po těch týdnech trochu zabolelo, ale nedala jsem nic znát. Jen jsem se mu zakousla za klíční kost do svalu a zaryla mu nehty zad. Zavzdychal. On vážně zavzdychal!
"Tolik jsi mi chyběla," řekl a nevybíravě přirazil. "Kurva, tak strašně moc." Znovu přirazil a nebýt toho, že jsem měla nohy obmotané kolem něj, postrčilo by mě to o pár centimetrů výš.
"Ty mně taky Theo. Prosím, neodpírej mi tohle už nikdy tak dlouho," řekla jsem, ale bylo to něco mezi zafňukáním a zasténáním.
"Nikdy. Sám bych to nevydržel." A s těmi slovy nasadil své klasické rychlé tempo, při kterém mě po pár sekundách vystřelil někam za hranice lidského chápání.

Někdy vážně doufám v to, že tohle nečtou nezletilý. 🤣🤦🏽‍♀️