Magical life

Kapitola XIV.

Vykulila jsem oči a nemohla najít žádné vhodné slova, jež bych mohla vypustit z úst.

"Copak?" řekl.

"Copak?! Co by asi mohlo být, že? Ono je totiž úplně normální se takhle vplížit do cizího pokoje že??" vyjela jsem na něj.

"Ale no tak. Buď v klidu. Přišel jsem v míru." odpověděl mi, jako by byla samozřejmost, že tady je.

Naštvaně jsem zkřížila ruce a podívala se na něj. On se jen usmál, zvedl se z postele a šel ke mně. Instinktivně jsem couvla, ale zase tam byla zábrana. Tentokrát dveře. Mé srdce bušilo tak, jako by mělo každou chvíli explodovat a rozpadnout se na milion kousků. Měla jsem pocit jako by to byl zase otec a snažil se mě zabít. Avšak ne na dlouho. Měla jsem křečovitě zavřené oči a pevně držela svůj ručník, když jsem ucítila jeho rty na těch mých. Polibek jsem mu opětovala a pevně ho objala. On mě stiskl ještě pevněji a políbil mě do vlasů.

"Už tě nikam nepustím, " špitl.

Pustila jsem se z objetí a sedla si na postel. On taky. Chytil mě za ruku a navázal se mnou dlouhý a překrásný oční kontakt.

"Jsem unavená." přerušila jsem to nádherné ticho.

"Tak si lehni a já si lehnu vedle tebe a zítra můžeme spát klidně celý den."

"Mám jenom ručník. Musím se převléct ty trdlo. Otoč se a nekoukej."

"Ale no ták...." odporoval.

"Já to myslím vážně. Dělej."

"Ach jo..." zalitoval sám sebe a otočil se.

Z postele jsem si vzala pyžamo. Přes vlhký ručník jsem si oblekla triko a posunula jej o něco níž. S kalhotami to bylo o něco těžší, ale jsem přece šikovná žena a poradila jsem si. Ručník jsem složila a položila ho na noční stolek.

Lehla jsem si do postele a přikryla se. On nezahálel, sundal si mikinu a kalhoty a lehl si za mnou. Objal mne a já ho taky.

"Dobrou noc." zašeptal.

"Dobrou..."

-------------------------
Jo. Je už to 14. kapitola a já jsem tady ještě nic nenapsala. Ale teď mě tak napadlo zeptat se , kdo si myslíte že je ten kdo přišel za Viky?
A byla bych moc ráda za Vote a komenty. Dík #T#.