Magical life

Kapitola XIX.

Zcela vyděšená jsem se šla podívat do kufru. Otevřela jsem ho a rychle se podívala pryč. Až pak jsem si uvědomila, že tam vlastně nic není. Stále znepokojená jsem si sedla zpátky. Vteřinku po mě přispěchala mamka z pekárny. Spadl mi kámen ze srdce.

Za to co jsem si protrpěla, mě nakonec nechala po zbytek dne doma. Byla jsem dost unavená z brzkého vstávání, a proto můj směr byl postel. Na mojí matraci však bylo něco mokrého. V domnění, že tam vylil nějaký džus Thomas, jsem zvedla peřinu a chystala se vyměnit prostěradlo, ale okamžitě jsem to zavrhla a začala ječet.

"Aaaaaaaaaaaaaaa!!!!!!"

Nebyl tam džus nebo nějaký jiný nápoj. Byla tam krev. Nevěděla jsem čí, ale byla to krev. Panikařila jsem. Najednou se však na konci pokoje rozletělo okno na milion kousíčků a dovnitř někdo vletěl. Ten někdo, byl Adam. Na jeho tváři byl ten z nemocnice známý úšklebek, jež mne nadevšechno děsil. Měl potrhané triko a ruce od krve.

"Co s tím máš společného!?" křičela jsem na něj a ukázala na rudou skvrnu na mé posteli.

"S čímpak?" odpověděl klidně

"S tou krví, která očividně není víno!"

Něco řekl a něco udělal s rukama a potom... Potom jsem ho spatřila. Mrtvého, celého od krve.

"P-p-proč jsi to udělal?!"

"Mám své důvody, zlato."

Neovládala jsem svůj vztek. Proudil celým mým tělem. Ruce jsem zaťala v pěst a šla vpřed. Kolem mých pěstí začal vířit jakýsi prach a stále sílil. Na Adamovi bylo zřejmé, že se bojí. Sebral ho a obletěl zničeným oknem pryč.

Zůstala jsem v pokoji sama a spadla na zem. Brečela jsem dlouho ...