Paprsky slunce zářily přes žaluzie až do mého pokoje. A ač je to jak vystřihnuté z filmu, dráždily mě do očí a moc příjemný pocit to nebyl. Chtěla jsem se otočit na druhou stranu a v tu chvíli jsem si uvědomila, že nejsem v posteli sama. Oblečená jsem, takže to nejhorší se stát nemohlo. Pít jsem nepila a někde pryč jsem taky nebyla, tak kdo to je? Počkat, už si vzpomínám. Uklidnila jsem se, opatrně se otočila na druhý bok a zase usnula v jeho objetí.
Když jsem se probudila znovu, už vedle mě nebyl a já tak přímo viděla na budík. 11:46. No to jsem si teda trochu přispala. A tu něco podráždilo mé čichové buňky. Ta vůně jsem nebyla ani já, ani peřiny a ani postel. Přetočila jsem se a trochu se lekla, protože tam byl tácek s pizzou ve tvaru srdce a dvě sklenky s vodou. Sedla jsem si a uviděla ho, jak na druhé straně místnosti hraje něco na telefonu.
"Ehm, ehm." odkašlala jsem si.
To ho probralo z euforie a rychle přiklusal za mnou. Vzal tácek a rozkrojil pizzu na několik kousků. Krmili jsme se navzájem a skoro pořád se smáli. Nebylo divu, že když jsme dojedli, byla peřina plná drobků a zašpiněná tím, co z jídla padalo a co nám sem tam i možná vypadlo při záchvatu smíchu z pusy.
On šel pomýt nádobí a já mezitím vyměnila povlečení a nasměrovala to špinavé do koupelny. Při pohledu na mou tvář, jsem málem vyletěla z kůže. Pusu jsem měla celou od kečupu, oči napuchlé, na čele několik škaredých pupínků a vlasy jsem měla mastné tak, že by se na nich daly smažit hranolky. Vypadala jsem jako nějaká holka po velice zdrcujícím rozchodu, co už několik dnů nepřetržitě sleduje romantické filmy a láduje se jídlem. Okamžitě jsem zamířila do sprchy.
Po dlouhém čase stráveném v koupelně jsem vypadala celkem k světu, a proto jsem pak mohla v klidu znovu přeběhnout chodbu do pokoje a tam se poklidně převléct. Oblékla jsem si světlé jeansy, tílko a šedý svetr na jedno rameno s nápisem 'I woke up like this' , což není pravda ale co už, a na krk si dala řetízek s nekonečnem. Vlasy jsem si sepnula so drdolu a z jedné z krabic vytáhla červené vansky.
S botami v ruce jsem došla až ke dveřím. Obula jsem se a pak vykoukla z chodby do obýváku.
"Jdeš se mnou na procházku?" zeptala jsem se.
Ač trochu neochotně, tak se zvedl a mohli jsme vyrazit. Ruku v ruce, tak jak jsem snila...
#T#
ČTEŠ
Magical life
FantasíaViktorie se musí vzdát všeho a přestěhovat se s rodiči za jejich prací. Sama si myslí, že to bude hrůza. A to se jí možná i vyplní, jen ne v tom slovasmyslu, ve kterém to myslela na začátku...
