Mix emocí 2✨

3.

,,Dominiku dělej!" Křičí na mě Jakub z auta.

,,Už jdu vole!" Odkřičel jsem mu.

Taky se furt musí někde ponáhlat do prdele. Zahodil jsem ještě nedokouřenou cigaretu na zem a přišlápl jsem jí. Na hlavu jsem si nasadil kapuci a na oči sluneční brýle i když slunce nesvítilo a bylo pod mrakem. Cejtím se takhle líp. Svou tašku jsem hodil do kufru a pak jsem si sedl do auta. Všichni čekali zase na mě klasicky. Radek, který řídil šlápl na plyn a my se konečně rozjeli. Seděl jsem vedle Nataši a Hasana, který se tam spolu olizovali a já se málem poblil. Fuj. Ještě tohle mi chybělo.
Radši jsem si měl sednout k Jakubovi. Odvrátil jsem od nich pohled a do uší jsem si strčil sluchátka. Nebaví mě to. Nebaví mě nic. Celej tenhle rok a půl byl úplně na hovno. Bez ní. Samozřejmě, že jí mám furt za děvku. Přece mě podvedla. Ale něco mi i chybý. Moje srdce je ještě víc z kamene než bylo. Je to ještě horší než předtím. Chovám se k holkám ještě hnusněji. Stejně tý s kterýma chrápu to mají u prdele. Hlavně, že se s něma někdo vyspí. A takhle to šlo furt dokola a dokola.

,,Hej Dominiku jinak co tá co byla u nás včera? Tá nevypadala zas jako děvka." Vyrušil me z přemýšlení Jakub, který řval cez celý auto.

Dal jsem si dolu sluchátka z uší. Ano prosím pěkně. Jakub se rozhodl, že mi bude hledat holku,protože holku potřebuju. Jak říká on. Po tom rozchodě jsem byl na tom hodně špatně. Neříkám, že teď na tom špatně nejsem, ale téhdy to bylo fakt strašný. Dostal jsem se k drogám a prostě to šlo se mnou dolů. Teď jsem na tom díki bohu líp. A Kuba si furt myslí, že když mi bude dohadzovat nějaký holky tak se do nich zamiluju a budeme šťastnej pár. Jenže já už nechci. Nechci se znovu zamilovat. Nechci znovu zažít ten pocit když vás někdo podvede a nechci mít zlomený srdce. Zlomený ho furt mám a už se asi ani nikdy nezlepí. Nedokáže to nikdo. Možná jenom jedna osoba, ale ona právě to srdce zlomila.

,,To byla jenom zase další děvka. Všechny jsou takový." Prokroutil jsem očima.

Nataša na mě hnusně zahlédla. V poslední době mě furt poučuje o životě a to jsem starší. Už mě to fakt přestává bavit.

,,Všechny nejsou takový." Řekla Nat.

Jasně,jasně. Nebudu se tady s ní hádat. Radši jsem odvrátil pohled.

,,Dominiku potřebuješ holku." Řekl.

,,Do prdele Jakube přestaň! Starej se o sebe!" Zařval jsem.

Začínali mě všichni pěkně srát. Nech si hledí svého.
Všichni zmlkli, protože věděli, že se mnou se nemá cenu hádat. Celou cestu jsem poslouchal písničky a s nikým nemluvil jako pokaždý. Už to nikdy nebude jako předtím. Už nikdy nebudu ten Dominik před rokem a půl. Už nikdy nebudu ten Dominik jaký byl s ní. Snažil jsem se usnout, ale kvůli myšlenkám, které mě pronásledují už rok nemůžu. Myšlenky na ní. Už několikkrát jsem olitoval, že jsem jí opustil. Je to už skoro rok a půl měl by ses spamatovat! Tohle si křičím každý den v hlavě a stejně mi to nepomáhá, protože mi chybý moc. Ze začátku jsem si to nechtěl přiznat, ale chybý mi. Jenom já vím, že mi chybý. U nás doma je její méno zakázaný slovo. Nikdo jí nemůže nijak spomenout. A když je někdo s ní v kontaktu tak mu rozbiju držku.

Přišli jsme na hotel a já jsem si konečně mohl lehnout. Vyvalil jsem se do postele a zavřel jsem oči. Jsem vyčerpanej ze všeho. Neni to jen dneska. Je to každej den. Každej den bez ní mě ubíjí. Ona už určitě žije vlastní život a na mě už ani nepomyslí. Za to co já jí nemůžu dostat z hlavy. Je to už fakt dlouho co jsem jí naposledy viděl a někdy bych jí chtěl vidět znovu. Podvedla mě a já nechápu proč k ní teda necejtím nenávist. Nepobírám to.Vůbec. S těmahle myšlenkama jsem usnul.

,,Citta! Vstávej!" Hučel mi Jakub do ucha.

,,Demente můžeš mě budit i normálně." Řekl jsem nepříjemně.

Ha nepříjemnej jsem už rok. Otevřel jsem oči a hned jsem před sebou uviděl Jakubův potetovanej ksicht.

,,Dělej. Čeká nás zvuková skouška a pak jídlo." Řekl.

,,Jo vždyť už jdu." Řekl jsem a postavil jsem se z postele.

Společně jsme vyšli z pokoje a já si nasadil na hlavu zase kapuci.

****

,,Potřebujeme restart, restart.
Na chvíli zastavit na chvíli přestat.
Potřebujeme restart, restart.
Na chvíli zastavit na chvíli přestat."

,,Dominiku co máš s hlasem? Zníš jako starej hrnec." Řekl Jakub.

Odkašlal jsem si. Fakt mám strašně chraplavej hlas ještě víc jako normálně. To bude tím kouřením, protože kouřím víc.

,,Asi na mě něco leze." Řekl jsem a znovu jsem si odkašlal.

,,Tak si nenamáhej hlasivky. Jdeme na jídlo!" Řekl Jakub.

Všichni jsme šli teda na jídlo. Šli jsme pěšky jelikož nějaká restaurace byla blízko. Hned jak jsme vyšli ven tak jsem si zapálil cígo. Šel jsem úplně vzadu a sám. Pozoroval jsem Natašu s Hasanem jak se držej za ruku a usmívají se na sebe. Povzdychl jsem si a radši jsem od nich odvrátil pohled.

****

Je těsně před koncertem a já chlastnám a hulím v backstagi. Nechtěl by jsem nyní fakt vidět mé zorničky. Proto mám i na očích sluneční brýle. Děkuju tomu kdo je vynalezl.
Vyšel jsem z backstage ven jelikož jsem potřeboval na záchod. Před záchodama stály nějaký uměliny.

,,Nazdar Tendo." Řekla jedna blondýna a zatarasila mi cestu na záchody.

,,Nazdar." Nadzvedl jsem obočí.

,,Nezájdem po koncertě na drink?" Zeptala se a položila svou ruku na mojí hruď.

Usmál jsem se. Do postele bude dobrá.

,,Jasně kotě, najdu si tě." Řekl jsem a šel jsem pak na záchody.

****

Úspěšně jsem odehrál koncert i když mi málem odešli hlasivky a teď sotva mluvím tak to byla stejně jako vždy bomba. Zapili jsme to alkoholem jako vždycky. Hledal jsem po klubě tou borku. Najednou jsem jí uviděl jak se baví s nějakou druhou holkou.

,,Říkal jsem, že si tě najdu." Řekl jsem a stáhl jsem si jí k sobě.

Po tom rozchodě to bylo ze začátku tak zlý, že jsem nemohl spávat s jinýma, ale to už mě přešlo. Jěště aby ne.

Usmála se na mně.

,,Jsi sladkej." Řekla a obtočila mi ruce kolem krku.

Do nosu mi vrazila silná vůně její voňavky. Málem jsem se udusil.

,,Pojď." Táhl jsem jí do backstage.

Normálně bych se s ní vyspal i tady na záchodě, ale rozhodl jsem se, že jí vemu na hotel.
Přišel jsem s ní do backstage kde jsme si sedli na gauč. Jakub hádzel po mně tý jeho pohledy typu: Už zase? Ty se nikdy nepoučíš. Další děvka.
Blablabla. Ignoroval jsem ho a začal jsem se radši věnovat mojí dnešní společnosti. Řekla mi své jméno a takový podobný sračky co jsi už stejně nepamatuju, ale tak nech mi to poví. Dělal jsem samozřejmě, že jí poslouchám.
Mojí pozornost upoutala Nataša, která odešla kvůli tomu, že jí někdo volal. To nemohla zůstat tady? Pak se vrátila s nadšeným výrazem a něco pošeptala Hasanovi, kterej se hned usmál.

,,To je skvělí." Slyšel jsem jak řekl.

Nic vím jsem nerozuměl. Najednou se oba na mě otočili s divnými výrazem z kterého nešlo nic vyčíst. Nespouštěl jsem z nich pohled a napil jsem se průhledné tekutiny v mém kelímku.

,,Co je?" Zeptal jsem se.

,,Nic." Řekli najednou a odvrátili pohled.

Co mají ti dva za lubem? Je to něco o čem bych měl vědět?

Ďalšia kapitola z pohľadu Dominika😊.
Vopred by som sa chcela ospravedlniť za chyby. Hlavne za moju češtinu.