Mix emocí 2✨

21.

Silně jsem za sebou zabouchl dveře. Zul jsem si boty a dal dolu bundu. Zase mě nasrala. On a i ona. Chtěl jsem jí to konečně říct. Chtěl jsem jí říct, že jsem jí nikdy nepřestal milovat.

,,Co se ti stalo?" Přiběhla ke mě Nataša hned jak jsem vešel do obyváku.

,,Rval jsem se s Patrikem." Řekl jsem a utřel jsem si krev z nosu.

,,Proboha to vážně?" Řekla a prohlížela si mou tvář.

,,To fakt Dominiku? A už si jí to konečně řekl?" Zapletl se do toho i Jakub.

,,Ne. Chtěl jsem, ale ani mě nepustila dovnitř." Povzdychl jsem si.

Tohle mě fakt ničí. Ještě mě nakonec vyhodila. Proč mi to jen děláš Aliso? Proč? Co jsem ti kdy udělal tak hrozného, že mě ničíš?

Bez dalšího slova jsem odešel do koupelny kde jsem si ošetřil nos a natrhnutý ret. Pak jsem odešel do pokoje. Konečně jsem se jí to odhodlal říct a ona mě takhle pošle pryč. Asi to teda tak fakt má být. Asi nám vážně hvězdy nepřáli.
Cinkla mi správa. Potěšli jsem se, že by to mohla být Alisa, ale nebyla. Byla to Veronika.

Veronika
V: Nechceš přijít? Už mi chybýš.
D: Sorry mám práci.

Tak zněla moje odpověď. Zase jsem lhal. Neměl jsem na práci nic důležitého. Jen jsem něměl na Veroniku náladu. Ta věta jestli nechci přijít znamenala jenom jedno. Vyspat se s ní. A to se mi jako fakt nechtělo. A s ní už vůbec ne. Mobil jsem odhodil na druhou stranu postele a čuměl jsem do stropu dokud jsem neusnul.

Další den střídal další a další. Alisa se nikomu neozvala. Vypadalo to jakoby se vypařila z povrchu zemského. Dokonce nebrala telefón ani Nataši. Což je dost divný. Zkoušel jsem jí volat každý večer. Ani nevím proč. Prostě jsem jí chtěl slyšet. Chyběla mi neskutečním spůsobem.
Tenhle večer mi to taky nebrala tak jsem se rozhodl, že pujdu do studia. Potřebuju něco nahrát. Nejsem si jistej jestli to vůbec vydám, ale chtěl bych to mět nahrátý.

***

Ve studiu jsem byl sám. Aspoň jsem měl klid. Vyrušilo mě, ale vyzvánění mého telefónu. Vytáhl jsem si ho z kapsy. Byla to Alisa.
Divil jsem se, že mi vůbec zavolala.

,,Jo?" Ozval jsem se.

,,Ahoj. Čo si potreboval?" Zeptala se.

,,Chtěl jsem tě jenom slyšet." Řekl jsem.

,,Zase Dominik?" Řekla.

,,Jo zase. Kde jsi?" Zeptal jsem se jí, protože jsem slyšel, že je někde venku.

,,Som vonku." Řekla.

,,Kde venku?" Zeptal jsem se.

,,Nikde." Odsekla.

,Aliso děje se něco?" Zeptal jsem se.

,,Pohádala som sa s Patrikom." Řekla.

Jo aha. Jenom kvůli tomu mi voláš, že jo? Teď jsem ti dobrej.

,,Kde si ty?" Přerušila dlouhé ticho.

,,Ve studiu." Řekl jsem.

,,Prídem za tebou." To bylo poslední co řekla a hovor zrušila.

To jako vážně? Teď se pujdeš ke mě vybrečet? Chybí mi to jo, ale sere mě, že jde za mnou jenom protože se pohádala s Patrikem. To se přece nedělá.
Zrovna jsem nahrával když mě vyrušil zvonek, kterej se rozlehl po celý místnosti. Šel jsem otevřít. Byla to samozřejmě Alisa.